Tisovec (evropsky významná lokalita)

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Tisovec
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Lokalita v červnu 2018
Lokalita v červnu 2018
Základní informace
Vyhlášení2009
Nadm. výška620–784 m n. m.
Rozloha26,12 ha
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresSokolov
Souřadnice
Tisovec
Tisovec
Další informace
Kód6148
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Tisovec je evropsky významná lokalita vyhlášená v roce 2009 a od roku 2018 chráněná jako přírodní památka.[1] Lokalita je zahrnuta do soustavy Natura 2000. Chráněné území leží v západním Krušnohoří u Kraslicokrese SokolovKarlovarském kraji. Území je rovněž geologickou lokalitou Geoparku Egeria, části Česko-bavorského geoparku.[2]

V květnu 2014 navrhl Městský úřad v Kraslicích vyhlášení lokality Přírodní památkou.[3] S účinností od 3. února 2018 vyhlásila Rada Karlovarského kraje lokalitu přírodní památkou.[1]

Předmětem ochrany je vegetace druhotných vřesovišť a stanovišť s výskytem terestrických (rostoucích na půdě) a saxikolních (rostoucích na kamenech) druhů lišejníků.[4][5]

Popis oblasti

Lokalita se nachází v západní části geomorfologického celku Krušné hory, podcelku Klínovecká hornatina, okrsku Jindřichovická vrchovina. Leží na západním a jihozápadním svahu vrchu Tisovec (807 m), nad levým břehem Bublavského potoka, přibližně 2,5 km severně od Kraslic v katastrálních území Tisová u Kraslic a Bublava.[6]

Geologie

Horninový podklad širšího okolí tvoří fylity, v chráněném území převažuje kvarcitický fylit a kvarcit, často s výchozy deskovitě odlučného kvarcitu. Při hercynském vrásnění a pronikání žulového magmatu bylo ložisko vícekrát metamorfováno. V minulosti zde probíhala těžba rudních těles s převládající rudou mědi chalkopyritem.[2][7]

Hornictví

Rudní revír v okolí osady Tisová pod svahy vrchu Tisovec patřil k významným historickým ložiskům těžby mědi v českých zemích. Stalo se ekonomickou základnou královského horního města Kraslice, jemuž v roce 1370 poskytl privilegia císař Karel IV. Nejbohatší rudní polohy obsahovaly 1,0 až 1,8 % mědi. Hlavní rudou mědi byl chalkopyrit doprovázený rudou zinku sfaleritem a rudou olova galenitem. Chalkopyrit měl příměsi stříbra a zlata, vyrobený rudní koncentrát obsahoval až 200 ppm stříbra, které bylo získáváno v hutích jako vedlejší produkt. Okolo bývalých hutí v údolí Bublavského potoka se nacházejí haldy strusek po tavení rud. Dolování zažilo rozkvět v 15.–17. století, v období kdy Kraslice náležely Šlikům a Šumburkům. Od poloviny 17. století začalo dolování rud upadat. Nové bilanční zásoby rud byly objeveny geologickým průzkumem v roce 1950. V období 1960–1973 bylo vytěženo 561 tisíc tun rudy s průměrným obsahem 0,94 % mědi. Roku 1994 byla těžba ukončena. Od vrcholových partií vrchu Tisovec se až do údolí Bublavského potoka rozkládají četné haldy. Historické dobývání připomínají ústí starých štol, většinou propadlých a zavalených.[7][8]

Flóra a fauna

Území je částečně zalesněno a částečně zarostlé náletovými dřevinami. Převládají bříza bělokorá (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), javor klen (Acer pseudoplatanus) a smrk ztepilý (Picea abies). Bylinné patro je tvořeno především keříčky vřesu obecného (Calluna vulgaris), brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus) a brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea). Na území roste řadu řada rostlin, včetně druhů tolerantních k vysokému obsahu kovů v substrátu. Zvýšené množství kovů má za následek pomalejší růst vřesoviště, čehož využívá množství konkurenčně slabých druhů lišejníků. Typickým druhem na vřesovištích je pukléřka islandská (Cetraria islandica).[9]

Z fauny je na opuštěných rudních haldách hojný výskyt ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) a v návaznosti na existenci zimovišť ve starých důlních dílech je zde potvrzován výskyt netopýra vodního (Myotis daubentonii).[9]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. a b Nařízení č. 3/2017, Karlovarského kraje o zřízení Přírodní památky Tisovec a jejího ochranného pásma.
  2. a b TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 10. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické zajímavosti – Tajemství nitra země. 
  3. Záměr vyhlášení Přírodní památky Tisovec [online]. MÚ Kraslice, 2014-05-22 [cit. 2018-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26. 
  4. Tisovec [online]. Dostupné online. 
  5. EVL Tisovec [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-13. 
  6. Prohlížení - geomorfologické členění - Národní geoportál INSPIRE [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  7. a b ROJÍK, Petr. Geologie a nerostné zdroje Karlovarského kraje. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2015. 195 s. ISBN 978-80-88017-24-0. S. 111–112. 
  8. ZEMAN, Lubomír. Průvodce po významných hornických památkách západního Krušnohoří. 2. vyd. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2013. 75 s. ISBN 978-80-87104-72-9. Kapitola Kraslice-Tisová, s. 42–44. 
  9. a b SIKORA, Jiří. Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Tisovec. Praha: AOPK, 2015. 

Literatura

  • UHLÍK, Petr. Zajímavá místa Kraslicka – vrch Tisovec. Sokolovsko. MAS Sokolovsko, 2013, roč. 4, čís. 1, s. 35–37. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
EVL Tisovec ústí štoly Himmelfahrt.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na západním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, ústí štoly Himmelfahrt, okres Sokolov
EVL Tisovec vzácné pozemní lišejníky (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, okres Sokolov
EVL Tisovec odvaly pod štolou Himmelfahrt.jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na západním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, odval pod štolou Himmelfahrt, okres Sokolov
EVL Tisovec vzácné pozemní lišejníky (3).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, okres Sokolov
EVL Tisovec v červnu 2018 (12).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, okres Sokolov
EVL Tisovec Královská štola (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, ústí Královské štoly, okres Sokolov
EVL Tisovec odval pod Královskou štolou (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, odval pod Královskou štolou, okres Sokolov
EVL Tisovec v červnu 2018 (1).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, okres Sokolov
EVL Tisovec v červnu 2018 (10).jpg
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Evropsky významná lokalita Tisovec na jihozápadním svahu vrchu Tisovec, nad Tisovou, místní částí obce Kraslice, okres Sokolov