Titanit

Titanit
(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	CaTiSiO5
Identifikace
Barva	bílá, žlutá, hnědá, …
Vzhled krystalu	tabulky, prizmatické
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	5–5,5
Lesk	skelný, mastný, diamantový
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	nα = 1,840–1,950 nβ = 1,870–2,034 nγ = 1,943–2,110
Vryp	bílý s nádechem
Hustota	3,4–3,6 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	HF H2SO4

Titanit (Klaproth, 1795), chemický vzorec CaTiSiO₅, je jednoklonný minerál. Název dostal podle prvku, který obsahuje. Původní název titanitu sfén (což znamená klín, jenž je tvarem ve kterém se titanit vyskytuje nejčastěji) se dosud používá v klenotnictví pro opracované krystaly. V mineralogii jsou termínem sfén označovány především žlutozelené a jedovatě zelené titanity z alpských žil.

Vznik

Akcesoricky se vyskytuje v magmatických (žula, pegmatit) a přeměněných (břidlice, rula, mramor) horninách. Perfektní krystalované ukázky jsou hydrotermálního původu z žil alpského typu. Při zvětrávání původní horniny se dostává do sedimentů.

Morfologie

Prizmatické a tabulkovité (podle {221}) krystaly. Zrnité, masivní i radiální agregáty. Časté jsou dvojčatné srůsty.

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 3,4–3,6 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nedokonale lasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: bílá, žlutá, hnědá, zelená, červná, černá. Lesk diamantový, skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý, s nádechem do červena.
• Chemické vlastnosti: Složení: Ca 19,25 %, Ti 18,16 %, Si 14,20 %, O 39,64 %, zbytek tvoří příměsi La, Ce, Pr, Nd, Sm, Al, Fe, F.

(c) Rob Lavinsky, iRocks.com – CC-BY-SA-3.0

Odrůdy

Keilhauit

Keilhauit je odrůda titanitu s až s 10% obsahem Y₂O₃ složky. Byl pojmenován na počest Norského geologa Prof. Baltazara Mathiase Keilhau. Byl objeven v roce 1841 a zprvu vykládán jako nový minerál, ovšem roku 1844 byl popsán po podrobném zkoumání dle Scheerera jako yttrotitanit, tedy odpovídá odrůdě Alsheditu.

Grothit

Grothit je yttriem a cerem bohatá odrůda titanitu. Můžeme ho nalézt pouze na dvou lokalitách na světě, a to Amurskaya Oblast, Berezitovoe (Konstantinovskii) v Rusku, kde byl tento minerál poprvé nalezen na ložisku zlata nebo ve Švédsku na lokalitě Fjällbacka v provincii Bohuslän u obce Tanum.

Alshedit

Alshedit (též yttrotitanit) je pouze yttriem obohacená odrůda titanitu. Nalézt ho můžeme na mnoha lokalitách v Norsku, Švédsku, Austrálii a Rusku.

Podobné minerály

axinit

Parageneze

živce, chlorit, rutil, albit, křemen

Využití

Titanit byl po dlouhou dobu považován spíše pouze pro sbírkové účely. Ovšem po objevení naleziště v Madagaskaru se průhledné a pěkně zbarvené krystaly začaly používat jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony). Titanit má neobyčejný lesk a vnitřní odlesky při správném výbrusu převyšují diamant. Mohou se však zdát rozmazané kvůli dvojosému charakteru krystalu. Je velmi měkký a tak se používá do méně exponovaných šperků. Používá se také pro zisk titanu a může být použit jako pigment.

Naleziště

Akcesorický minerál.

• Česko – Horní Loučná, Brněnský masiv, Markovice, Libodřice, Mirošov, Polnička
• Slovensko – Sihla, Klenovec
• Německo – Laacher See, Eifel
• Švýcarsko – Sv. Gotthard, Binnental
• Rakousko – Zillertal, Hohe Tauern (zejména Rauristal, Habachtal, Felbertal)
• Itálie – Val Maggia, Passo di Vizze
• Rusko – Achmatovsk
• a další.

Odkazy

Literatura

ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

• Seznam minerálů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Titanit na Wikimedia Commons
• (anglicky) Titanit na webu Mindat.org
• (anglicky) Titanit na webu Webmineral
• (německy) Titanit v Atlasu minerálů