Titulus Crucis

Titulus Crusis

Titulus Crucis (latinsky „Titul Kříže“) je relikvie uchovávaná v kostele Santa Croce (Bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě) v Římě. Křesťanská tradice tvrdí, že se jedná o titulus (tabulku) z Pravého Kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš.[1]

Tabulka je uctívána některými katolíky jako relikvie spojená s Ježíšem. Toto tvrzení je učenci buď zcela ignorováno[2] nebo je relikvie považována za středověký padělek.[3]

Bazilika Svatého Kříže v Jeruzalémě

Popis

Deska je vyrobena z ořechového dřeva, 25 × 14 × 2,6 cm (10 × 4½ × 1 in) a má hmotnost 687 gramů (1,515 lb). Na desce je nápis tvořený třemi řádky: první je z velké části zničen, druhý a třetí řádek je tvořen zrcadlově psanými, řeckými a latinskými písmeny[4] V latině se čte nápis Iesus Nazarenus Rex Iudaeoru jako Ježíš Nazaretský král Židovský.[5], což odpovídá Janovi 19:19 a iniciálám INRI známým všem zbožným katolíkům.

Nalezení relikvie

Svatá Helena, římská císařovna a matka císaře Konstantina Velikého, se vydala na pouť do Svaté země a údajně objevila Pravý kříž a mnoho dalších relikvií, které byly darovány kostelu Santa Croce v Římě, který nechala Helena kolem roku 325 n. l. postavit. Caccianemici dal Orso byl v roce 1124 jmenován kardinálem a ještě než se roce 1144 se stal papežem Luciem II. nechal kostel zrekonstruoval a relikvii uložit do krabice, která nese jeho pečeť jako kardinála.[6] Na krabici se zjevně zapomnělo až do 1. února 1492, kdy ji pracovníci restaurující mozaiku objevili ukrytou za cihlou s nápisem Titulus Crucis. Bylo to ve stejný den, kdy do Říma dorazily zprávy o pádu Maurů ve Španělsku. Pedro González de Mendoza, v té době španělský kardinál a kněz kostela Santa Croce podpořil úctu k nově objevené relikvii.[7]

Zkoumání pravosti

V roce 1997 se německý a historik Michael Hesemann rozhodl nechat pravost relikvie ověřit. Předal tabulku sedmi odborníkům na hebrejskou, řeckou a latinskou paleografii: Gabrielu Barkayovi z Israel Antiquities Authority, Hanan Eshel, Ester Eshel a Leah Di Segni z Hebrew University of Jerusalem, další dostali Israel Roll a Benjamin Isaac z University Tel Aviv a Carsten Peter Thiede z německého Paderbornu a universita v Beer Sheva v Izraeli. Podle Hesemanna žádný z odborníků nenašel jakýkoli náznak středověkého nebo pozdně antického padělání. Všichni relikvii datovali v časovém rámci mezi 1. a 3. – 4. století n. l., přičemž většina odborníků upřednostňovala 1. století, což nikdo z nich nevylučoval. Hesemann dospěl k závěru, že je skutečně možné, že Titulus Crucis je autentickou relikvií.[8]

Carsten Peter Thiede míní, že deska, na kterou psal nápis židovský písař, tabulka Titulus Crucis je pravděpodobně skutečnou součástí Pravého Kříže. Píše, že pořadí jazyků je z hlediska histore pravděpodobné, je pravděpodobnější než pořadí uvedené v kanonickém Novém zákoně, protože kdyby šlo o padělek, padělatel by jistě zůstal věrný biblickému textu.[4] Joe Nickell odkazuje na tento argument jako na „pokus o psychoanalýzu mrtvých“ a říká, že „padělatelé - zejména z jiné éry - mohou udělat něco chytřejšího nebo hloupějšího nebo jednoduše jiného, ​​než co bychom očekávali.“[6]

V roce 2002 Roma Tre University provedla radiokarbonové datovací testy artefaktu a bylo prokázáno, že tabulka pochází z let 980 až 1146 našeho letopočtu. Nekalibrované radiokarbonové datum bylo 1020 ± 30 BP, kalibrováno jako AD 996–1023 (1σ) a AD 980–1146 (2σ) pomocí INTCAL98. Tyto výsledky byly publikovány v recenzovaném časopise Radiocarbon.[9] Titulus Crucis nalezený Helenou je proto s největší pravděpodobností středověký artefakt; italská klasická vědkyně Maria Rigato diskutovala o možnosti, že se jedná o kopii dnes již ztraceného originálu.[10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Titulus Crucis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MARIJAN DOVIĆ, JÓN KARL HELGASON. National Poets, Cultural Saints: Canonization and Commemorative Cults of Writers in Europe National Cultivation of Culture. [s.l.]: BRILL, 2016. Dostupné online. ISBN 9004335404. S. 30. (anglicky) 
  2. ↑ Morris, Colin The sepulchre of Christ and the medieval West: from the beginning to 1600 OUP Oxford (17 Mar 2005) ISBN 978-0-19-826928-1 s. 32 [1]
  3. ↑ Byrne, Ryan; McNary-Zak, Bernadette Resurrecting the Brother of Jesus: The James Ossuary Controversy and the Quest for Religious Relics The University of North Carolina Press (15. srpna 2009) ISBN 978-0-8078-3298-1 s. 87 [2]
  4. ↑ a b 'TITULUS CRUCIS'..Evidence that the Actual Sign Posted Above The Lord on The Cross Has Been Located?. www.s8int.com [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-01. 
  5. ↑ Antoninii Placentini Itinerarium, in Corpus Christianorum, Series Latina, Vol. 175, 130.
  6. ↑ a b Joe Nickell, Relics of the Christ (The University Press of Kentucky, 1 March 2007) ISBN 978-0-8131-2425-4, s. 87–8. [3]
  7. ↑ CAMPBELL, Gordon. The Oxford Illustrated History of the Renaissance. [s.l.]: Oxford University Press, 2019. Dostupné online. ISBN 978-0-19-871615-0. S. 105. (anglicky) 
  8. ↑ -The title of the cross of Jesus Christ? By Michael Hesemann. www.michaelhesemann.info [online]. [cit. 2021-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22. 
  9. ↑ Francesco Bella; CARLO AZZI. 14C Dating of the Titulus Crucis. Radiocarbon. University of Arizona, 2002, s. 685–689. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-17. ISSN 0033-8222. (anglicky) 
  10. ↑ Rigato ML. 2002. Il Titolo della Croce di Gesù. Confronto tra i Vangeli e la Tavoletta – Reliquia della Basilica Eleniana a Rome. Dottorato nella Facoltà di Teologia. Pontificia Università Gregoriana. Roma.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Titulus Crucis relic kept at Basilica of Santa Croce in Gerusalemme in Rome.svg
Autor: Commando76, Licence: CC BY-SA 4.0
A part of this sign, known as the “Title” or "Titulus Crucis", is kept as a precious relic at the church of “Santa Croce in Gerusalemme” (Holy Cross in Jerusalem) in Rome, Italy. It is inscribed on one side with three lines, of which the first one written in Hebrew is mostly destroyed. The second line is written in Greek letters and reversed script, the third in Latin letters, also with reversed script.
Titulus Crucis.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY 4.0
Titulus Crucis