Tkadlec
Tkadlec (v nespisovné češtině také kadlec[1]) vyrábí z přírodních a umělých materiálů na tkacím stroji textilie. Vlastní profese se nazývá tkalcovství, česká příjmení jsou Tkadlec i Kadlec.[2]
Pracovní činnost
Struktura pracovní činnosti tkalce se měnila a mění v závislosti na vývoji výrobní techniky:
- Při výrobě na ručním stavu sestává práce tkalce skoro výlučně z manuálního ovládání jednoduchých zařízení k tvorbě prošlupu, prohozu a přírazu útku k hotové tkanině. Tímto způsobem může zhotovit za hodinu maximálně 1 m2 tkaniny.
- U člunkových strojů patří k hlavním pracovním úkonům odstraňování přetrhů nití a výměna cívek s útkovou nití v člunku (výkon stroje asi 4 m2 za hodinu).
- Při obsluze bezčlunkových strojů se práce tkalce soustřeďuje na kontrolu a odstraňování závad (přetrhů nití) při běhu strojů. Stroje mohou produkovat více než 20 m2 tkaniny za hodinu a obsluhovaný úsek dosahuje až 40 strojů.[3][4] [5]
Z historického vývoje tkalcovství
Nálezy jednoduchých tkanin jsou údajně 2,6 miliony roků staré. Nejstarší zmínky o tkalcích z povolání pocházejí z Egypta (lněné tkaniny asi 3600 před n. l.). V Evropě se začalo uplatňovat profesionální tkalcovství kolem roku 800.[6] Po průmyslové revolucí koncem 18. století se postupně nahrazovala většina dosavadních ručně poháněných zařízení mechanickými (člunkovými) stavy a asi od poloviny 20. století se začaly uplatňovat bezčlunkové stroje (skřipcové, jehlové a tryskové).
Tkadlec v 21. století
V první dekádě 21. století se z cca 2/3 textilních surovin vyrábějí tkaniny v „klasickém“ formátu pro oděvní, bytové a technické účely[3], což odpovídá v hrubém přepočtu 250 miliardám m2 za rok. Ze známého počtu a průměrného výkonu instalovaných strojů a z odhadu průměrných výkonů tkalce se dá odvodit, že celosvětově pracuje na tkalcovských stavech a tkacích strojích řádově 10 milionů lidí, z toho:
- asi 3 miliony na ručních stavech (publikované údaje se pohybují mezi 2,8 a 4 miliony),[7]
- 6 milionů na mechanických člunkových strojích,[8]
- 0,5 milionu na bezčlunkových strojích (1,5 milionu strojů, 10 strojů na tkalce ve 3 pracovních směnách).[9]
Mimo těchto úseků je ve světě menší počet tkalců zaměstnán výrobou stuh, hadicových tkanin (na kruhových strojích) a kovových tkanin.
(V České republice bylo např. v roce 2008 vyrobeno cca 400 milionů m2 tkanin, převážně na bezčlunkových strojích.[10] Z těchto údajů se dá odvodit (výkon na stroj 20 m2/hod, 200 m2 na prac. hodinu tkalce), že se na výrobě podílelo asi 1200 tkalců).
Kvalifikace a pracovní podmínky tkalců
Ručně tkané zboží se vyrábí většinou po domácku nebo jsou tkalci organizování ve družstvech. Např. v Indii jsou tkalci z 61 % samostatní řemeslníci, u 34 % je tkalcovská živnost ekonomicky závislá na faktorovi a 5 % je organizováno družstevně. Odborné znalosti se zpravidla předávají z jedné generace na druhou, bez teoretického školení.[11]
Mechanické stroje jsou zpravidla v provozu ve velkých výrobních halách (obvykle s více než 200 stroji), tkalci jsou zaměstnáni jako tovární dělníci. [12] Trvalé zatížení hlukem zde přesahuje u člunkových strojů 100 dB, u bezčlunkových 90 dB.[13] Odborná kvalifikace se získává většinou jen zaučením,[14] tkalcovství jako výuční obor existuje jen v některých evropských státech.[15]
V minulosti tkalci často protestovali proti špatným pracovním a životním podmínkám. Zejména v 19. století došlo několikrát k hromadným nepokojům. K historicky nejznámějším patří povstání slezských tkalců v roce 1844 (na jehož příčiny a průběh mají historici a literáti zčásti protichůdné názory).[16]
Skloňování
Při skloňování slova tkadlec se souhláska d zachovává jen v 1. pádu jednotného čísla, v ostatních se vypouští (tedy 2. pád jednotného čísla tkalce, 3. pád tkalci atd.).[17]
Příjmení Tkadlec a Kadlec
V České republice se vyskytovalo v roce 2015 příjmení
Galerie činností tkalce
Obsluha ručních stavů (dílna v pákistánské věznici v roce 2010)
Práce na ručním stavu v Guatemale (1980)
Tkalci na Srí Lance (člunkové stroje na začátku 21. století)
Tkadleny obsluhující tryskové stroje (NDR v roce 1972)
Tkaní na stuhovém stroji (cca 2005)
Tkadlec v Číně (cca 1900)
Muzeum damaškové a smyčkové tkaniny (Großschönau, 2014)
Odkazy
Reference
- ↑ Příjmení a přezdívky vobce Vír [online]. Jihočeská univerzita, 2011 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Hodnoticí standard. Tkadlec [online]. DocPlayer, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Adanur: Handbook of Weaving' ', CRC Press 2000, ISBN 9781420031966
- ↑ Kolektiv autorů: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1988 ISBN 3-926685-39-5, str. 3.146
- ↑ Lohnberechnung-Übungsaufgabe [online]. VBNT, 2005-03-22 [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-21. (německy)
- ↑ Die Geschichte des Webens [online]. Palundu, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Lend and Hand to the Handlooms [online]. Altacit Global, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Indian power loom industry [online]. Fibre2Fashion, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tops & Flops im Textilmaschinenbau [online]. Gherzi, 2010-05-25 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Statistika české textilní výroby 1993–2009: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRU9030CU&&kapitola_id=33 Archivováno 6. 11. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Connecting the Dots [online]. Northumbria University, 2012 [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-01. (anglicky)
- ↑ Kolektiv autorů: Europe's Economic Challenge: Analyses of Industrial Strategy and Agenda for the 1990s, Routledge 2003, ISBN 9781134823109, str 105
- ↑ Drawbacks of a conventional shuttle loom [online]. NPTEL, -2013-08-01 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stagnace anebo do čeho jdou zájemci o textilní a oděvní obory [online]. učitelké noviny, 2004 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Berufsordnungen und Berufsklassen [online]. Statistisches Bundesamt Wiesbaden, 1992 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Mythos Weberaufstand [online]. GEO, 2008 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Pradlec, pradlák. S. 158. Naše řeč [online]. [cit. 2020-10-18]. Čís. 5/1923, s. 158. Dostupné online.
- ↑ Příjmení: Tkadlec [online]. Rodina, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Příjmení Kadlec [online]. Naše jména, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu tkadlec na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo tkadlec ve Wikislovníku
Média použitá na této stránce
Autor: Tariq Babur - en:User:Tariq babur, Licence: CC BY-SA 3.0
Correctional Activities at Central Jail Faisalabad, Pakistan in 2010 - Convict weaver busy in weaving a Hospital Bed Sheet on a traditional manual loom
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Großschönau - Německé muzeum damaškové a smyčkové tkaniny
Fotografie E. S. Vráze z knihy Bílý ďábel v Pekingu - Čínský tkadlec
(c) Bundesarchiv, Bild 183-L0110-0002 / Häßler, Ulrich / CC-BY-SA 3.0
128 sowjetische Düsenwebmaschinen wurden im Rahmen eines bedeutenden Rationalisierungsvorhaben im Werk Ebersbach des VEB Oberlausitzer Textilbetriebe im Dauerbetrieb eingesetzt. Qualitativ hochwertiges Baumwollgewebe produzieren die Werktätigen dieses Betriebes - im Vordergrund Weberin Gabriela Loose - mit den neuen Maschinen.