Tkadlec

Vincent van Gogh: Jeden z obrazů na téma Tkadlec

Tkadlec (v nespisovné češtině také kadlec[1]) vyrábí z přírodních a umělých materiálů na tkacím stroji textilie. Vlastní profese se nazývá tkalcovství, česká příjmení jsou Tkadlec i Kadlec.[2]

Pracovní činnost

Struktura pracovní činnosti tkalce se měnila a mění v závislosti na vývoji výrobní techniky:

  • Při výrobě na ručním stavu sestává práce tkalce skoro výlučně z manuálního ovládání jednoduchých zařízení k tvorbě prošlupu, prohozu a přírazu útku k hotové tkanině. Tímto způsobem může zhotovit za hodinu maximálně 1 m2 tkaniny.
  • U člunkových strojů patří k hlavním pracovním úkonům odstraňování přetrhů nití a výměna cívek s útkovou nití v člunku (výkon stroje asi 4 m2 za hodinu).
  • Při obsluze bezčlunkových strojů se práce tkalce soustřeďuje na kontrolu a odstraňování závad (přetrhů nití) při běhu strojů. Stroje mohou produkovat více než 20 m2 tkaniny za hodinu a obsluhovaný úsek dosahuje až 40 strojů.[3][4] [5]

Z historického vývoje tkalcovství

Nálezy jednoduchých tkanin jsou údajně 2,6 miliony roků staré. Nejstarší zmínky o tkalcích z povolání pocházejí z Egypta (lněné tkaniny asi 3600 před n. l.). V Evropě se začalo uplatňovat profesionální tkalcovství kolem roku 800.[6] Po průmyslové revolucí koncem 18. století se postupně nahrazovala většina dosavadních ručně poháněných zařízení mechanickými (člunkovými) stavy a asi od poloviny 20. století se začaly uplatňovat bezčlunkové stroje (skřipcové, jehlové a tryskové).

Tkadlec v 21. století

V první dekádě 21. století se z cca 2/3 textilních surovin vyrábějí tkaniny v „klasickém“ formátu pro oděvní, bytové a technické účely[3], což odpovídá v hrubém přepočtu 250 miliardám m2 za rok. Ze známého počtu a průměrného výkonu instalovaných strojů a z odhadu průměrných výkonů tkalce se dá odvodit, že celosvětově pracuje na tkalcovských stavech a tkacích strojích řádově 10 milionů lidí, z toho:

  • asi 3 miliony na ručních stavech (publikované údaje se pohybují mezi 2,8 a 4 miliony),[7]
  • 6 milionů na mechanických člunkových strojích,[8]
  • 0,5 milionu na bezčlunkových strojích (1,5 milionu strojů, 10 strojů na tkalce ve 3 pracovních směnách).[9]

Mimo těchto úseků je ve světě menší počet tkalců zaměstnán výrobou stuh, hadicových tkanin (na kruhových strojích) a kovových tkanin.

(V České republice bylo např. v roce 2008 vyrobeno cca 400 milionů m2 tkanin, převážně na bezčlunkových strojích.[10] Z těchto údajů se dá odvodit (výkon na stroj 20 m2/hod, 200 m2 na prac. hodinu tkalce), že se na výrobě podílelo asi 1200 tkalců).

Kvalifikace a pracovní podmínky tkalců

Ručně tkané zboží se vyrábí většinou po domácku nebo jsou tkalci organizování ve družstvech. Např. v Indii jsou tkalci z 61 % samostatní řemeslníci, u 34 % je tkalcovská živnost ekonomicky závislá na faktorovi a 5 % je organizováno družstevně. Odborné znalosti se zpravidla předávají z jedné generace na druhou, bez teoretického školení.[11]

Mechanické stroje jsou zpravidla v provozu ve velkých výrobních halách (obvykle s více než 200 stroji), tkalci jsou zaměstnáni jako tovární dělníci. [12] Trvalé zatížení hlukem zde přesahuje u člunkových strojů 100 dB, u bezčlunkových 90 dB.[13] Odborná kvalifikace se získává většinou jen zaučením,[14] tkalcovství jako výuční obor existuje jen v některých evropských státech.[15]

V minulosti tkalci často protestovali proti špatným pracovním a životním podmínkám. Zejména v 19. století došlo několikrát k hromadným nepokojům. K historicky nejznámějším patří povstání slezských tkalců v roce 1844 (na jehož příčiny a průběh mají historici a literáti zčásti protichůdné názory).[16]

Skloňování

Při skloňování slova tkadlec se souhláska d zachovává jen v 1. pádu jednotného čísla, v ostatních se vypouští (tedy 2. pád jednotného čísla tkalce, 3. pád tkalci atd.).[17]

Příjmení Tkadlec a Kadlec

V České republice se vyskytovalo v roce 2015 příjmení

  • Tkadlec 491 x a ve tvaru Tkadlecová 474 x,[18]
  • Kadlec 6369 x a ve tvaru Kadlecová 6520 x.[19]

Galerie činností tkalce

Odkazy

Reference

  1. Příjmení a přezdívky vobce Vír [online]. Jihočeská univerzita, 2011 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  2. Hodnoticí standard. Tkadlec [online]. DocPlayer, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  3. a b Adanur: Handbook of Weaving' ', CRC Press 2000, ISBN 9781420031966
  4. Kolektiv autorů: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1988 ISBN 3-926685-39-5, str. 3.146
  5. Lohnberechnung-Übungsaufgabe [online]. VBNT, 2005-03-22 [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-21. (německy) 
  6. Die Geschichte des Webens [online]. Palundu, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  7. Lend and Hand to the Handlooms [online]. Altacit Global, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Indian power loom industry [online]. Fibre2Fashion, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Tops & Flops im Textilmaschinenbau [online]. Gherzi, 2010-05-25 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  10. Statistika české textilní výroby 1993–2009: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRU9030CU&&kapitola_id=33 Archivováno 6. 11. 2014 na Wayback Machine.
  11. Connecting the Dots [online]. Northumbria University, 2012 [cit. 2020-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-01. (anglicky) 
  12. Kolektiv autorů: Europe's Economic Challenge: Analyses of Industrial Strategy and Agenda for the 1990s, Routledge 2003, ISBN 9781134823109, str 105
  13. Drawbacks of a conventional shuttle loom [online]. NPTEL, -2013-08-01 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Stagnace anebo do čeho jdou zájemci o textilní a oděvní obory [online]. učitelké noviny, 2004 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  15. Berufsordnungen und Berufsklassen [online]. Statistisches Bundesamt Wiesbaden, 1992 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  16. Mythos Weberaufstand [online]. GEO, 2008 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. (německy) 
  17. Pradlec, pradlák. S. 158. Naše řeč [online]. [cit. 2020-10-18]. Čís. 5/1923, s. 158. Dostupné online. 
  18. Příjmení: Tkadlec [online]. Rodina, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 
  19. Příjmení Kadlec [online]. Naše jména, 2020 [cit. 2020-10-10]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Correctional Activities at Central Jail Faisalabad, Pakistan in 2010 - Convict weaver busy in weaving a Hospital Bed Sheet on a traditional manual loom.jpg
Autor: Tariq Babur - en:User:Tariq babur, Licence: CC BY-SA 3.0
Correctional Activities at Central Jail Faisalabad, Pakistan in 2010 - Convict weaver busy in weaving a Hospital Bed Sheet on a traditional manual loom
Backstrap loom.jpg
Autor: Infrogmation, Licence: GFDL
Perinteisiä Guatemalan ylänköjen kudontatöitä
Power looming.JPG
Autor: Surya Prakash.S.A., Licence: CC BY-SA 3.0
Power looming, Salem
Großschönau - muzeum damaškové a smyčkové tkaniny 7617.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Großschönau - Německé muzeum damaškové a smyčkové tkaniny
Bílý ďábel v Pekingu 41.jpg
Fotografie E. S. Vráze z knihy Bílý ďábel v Pekingu - Čínský tkadlec
Bundesarchiv Bild 183-L0110-0002, VEB Oberlausitzer Textilbetriebe, Weberin.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-L0110-0002 / Häßler, Ulrich / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
ADN-ZB Häßler 10.1.72 Bez. Dresden: Leichtere Arbeit mit neuen Maschinen.
128 sowjetische Düsenwebmaschinen wurden im Rahmen eines bedeutenden Rationalisierungsvorhaben im Werk Ebersbach des VEB Oberlausitzer Textilbetriebe im Dauerbetrieb eingesetzt. Qualitativ hochwertiges Baumwollgewebe produzieren die Werktätigen dieses Betriebes - im Vordergrund Weberin Gabriela Loose - mit den neuen Maschinen.