Tlaxcaltékové

Tlaxcalská konfederace
Tlahtōlōyān Tlaxcallan
13481520Místokrálovství Nové Španělsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Rozsah kmenového svazu
obyvatelstvo
počet obyvatel:
650 000 (v 15. století)
300 000 (rok 1519)
národnostní složení:
Tlaxcaltékové, ostatní kmeny
aztécký polyteismus
státní útvar
bavlna (quachtli), kakaové boby
státní útvary a území
předcházející:
TepeticpacTepeticpac
OcotelolcoOcotelolco
TizatlánTizatlán
QuiahuiztlánQuiahuiztlán
následující:
Místokrálovství Nové ŠpanělskoMístokrálovství Nové Španělsko

Tlaxcala (klasický nahuatl Tlaxcallān) neboli „místo kukuřičné tortilly“, bylo město a současně městský stát domorodého národa Tlaxcaltéků v centrálním Mexiku v době předkolumbovské Ameriky. Tlaxcaltéský stát se postupně rozrostl o další okolní kmeny a města do velikosti mocné kmenové konfederace s centrem v Tlaxcale, odkud byla spravována coby republika vládou 50 až 200 úředníků vybíraných jak z řad aristokracie, tak i prostých občanů. Další územní rozšíření konfederace bylo omezeno okolním územím náležejícím k výbojné říši Aztéků, s níž byli Tlaxcaltékové v trvale nepřátelském vztahu, tvořili tedy uprostřed jejich říše jakousi enklávu.

Dějiny

Mapa Tlaxcaly, 1901
Tlaxcaltékové doprovází Hernána Cortéze do Chalca, 1519, Historie Tlaxcaly

Tlaxcalu Aztékové nikdy nedobyli, ale vedli s ní a dalšími nepřetržitý ozbrojený konflikt zvaný Květinová válka za účelem stálého přísunu válečných zajatců, které následně rituálně obětovali bohům.

Cortés s pomocí Malinche rozmlouvá s vyslanci Tlaxcaly, ilustrace kodexu Historie Tlaxcaly

Během dobývání Aztécké říše Španěly se Tlaxcaltékové zapojili do války na straně Španělů proti Aztékům. Španělské conquistadory vnímali jako své osvoboditele a poskytli jim velký kontingent svých bojovníků, přestože první setkání se Španěly nedopadlo zrovna růžově. Odvážní Tlaxcaltékové pozvedli proti Španělům zbraně, a v odporu si patrně vedli natolik dobře, že španělský conquistador Bernal Díaz del Castillo popsal první střet s Tlaxcaltéky jako překvapivě obtížný. Kromě tedy u indiánů obvyklé početní převahy, zaujali Tlaxcaltékové Španěly svou neobvyklou udatností a válečnickým umem. Castillo napsal mimo jiné, že by se Tlaxcaltékové raději nechali zabít, pokud však zavčasu nezasáhli jejich vládci Xicotencatl Starší a Maxixcatzin a nepřesvědčili by svého velitele Xicotencatla Mladšího o výhodnosti spojenectví s novými příchozími. Ve společném vojsku následně Tlaxcaltékové početně převýšili jak lépe vyzbrojené conquistadory, tak i Totonaky a další domorodé kmeny ochotné následovat Španěly k samému centru říše nenáviděných Aztéků. Společně vytvořili sílu, která dobyla hlavní město Aztéků Tenochtitlán a tím ukončili existenci Aztécké říše. Tlaxcaltékové později Španělům pomáhali také při dobývání Guatemaly.

Za své služby byli Tlaxcaltékové po dobytí Tenochtitlánu odměněni Španěly uznáním a respektem v podobě vyššího společenského postavení v novém koloniálním Mexiku než jiní domorodci. Byli nejen ušetřeni ničení a drancování conquistadory, ale také si mohli zachovat svou původní předkolumbovskou kulturu. Roku 1545 (26 let po dobytí Mexika Španěly) španělský korigátor Gómez de Santillán rozdělil území Tlaxcaly do čtyř panství Ocotelolco, Quiahuiztlán, Tepeticpac a Tizatlán, protože na vládu vznášely nárok čtyři různé rodové větve, povětšinou s uměle vytvořenou fiktivní genealogií sahající do předkolumbovské doby, aby ospravedlnily své dědická práva. Další výhodou pro Tlaxcaltéky byla i dostupnější lékařská péče. Ani to však nezabránilo tomu, aby jejich populaci nezdecimovaly epidemie evropských nemocí spolu s migrací a nezredukovali ji na ubohou menšinu. Svůj nemalý podíl na tom patrně neslo i vyhloubení nového kanálu Nochistongo, které zapříčinilo vysoušení Údolí Mexika. Dle Katolické encyklopedie žilo v roce 1625 v Tlaxcale pouhopouhých 700 obyvatel, přestože o století dříve jejich populace dosahovala až 300 000. Zbylí domorodí obyvatelé tak postupně zmizeli nebo se rozplynuli v daleko početnější populaci kolonistů.

Média použitá na této stránce

Flag of Cross of Burgundy.svg
Autor: Ningyou., Licence: CC BY-SA 3.0
Flag with the cross of Burgundy (saltire). Also named Cross of Burgundy flag. It was used in the Catholic Monarchy and in its viceroyalties such as New Spain and Peru. It was also used by Spain as a military or king's prosonal flag. Used by the Carlist movement.
TlaxcalaGlyph.jpg
Autor: Mabarlabin, Licence: CC BY-SA 3.0
The Glyph representing the manor of Tlaxcala
Entrada a Chalco.jpg
The entrance to Chalco, on the way to the Aztec capital. The single Spaniard is accompanied by three Tlaxcalan soldiers, plus an Indian carrier. With few exceptions the murals depict the Spanish on horseback armed with lances, as in this scene. The dog is one of the oversized mastiffs accompanying the Spaniards.
Tlaxcalamap.jpg
A Map of Tlaxcala: The top-right hand sector is Tizatlan, the bottom-right hand sector Quiahuiztlan, the top-left hand sector Ocotelolco, and the bottom-left hand sector Tepeticpac. The river, Atzompa, crosses the city from North to South (left to right, the map being oriented along an East-West axis).
Vexilloids de Tlaxcala.png
Autor: Mexboxeo-bandera, Licence: CC BY-SA 4.0
Tlaxcalan vexilloid
Tlaxcala Peoples.png
Autor: Aldan-2, Licence: CC BY-SA 4.0
Tlaxcala Peoples in 1519