Tlučkův mlýn

Tlučkův mlýn
Přibližná podoba mlýna z 20. let 20. století
Přibližná podoba mlýna z 20. let 20. století
Poloha
AdresaBorečnice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°21′26,9″ s. š., 14°8′58,8″ v. d.
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tlučkův mlýn (též Sulanův) je název historického mlýna na levém břehu Otavy v katastru vsi Borečnice.[1] Mlýn byl stejně jako řada dalších zbořen v roce 1960, kdy došlo k výstavbě Orlické přehrady. V průběhu století se na něm vystřídala řada mlynářů. Někteří byli vlastníky, jiní si objekt pouze pronajímali. Od konce 19. století máme zprávy o rozšiřování a postupné modernizaci mlýna. K mletí na zakázku se přidalo mletí komerční, po určitou dobu zde fungovala pila na dřevo, restaurace s parketem. Na mlýně bylo možno přespat. Vedle činnosti mlynářské jeho obyvatelé obhospodařovali pole a lesy, měli právo lovu ryb.

Historie

První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1405, kdy ho Mikuláš Volyňský dává v užívání píseckému špitálu.[2] Později se vlastníci a nájemci mlýna pravidelně střídali. Koncem 19. století za mlynářování Matěje Šebelleho jsou uváděna čtyři mlýnská kola na spodní vodu na mletí především žitného a ječmeného zrna. Páté kolo sloužilo pile.[3]

V roce 1871 byla nad mlýnem dokončena kaple Kaple Panny Marie Lurdské. Kaple byla postavena z lámaného kamene a pojmenována po vzoru poutní kaple v Lurdech, údajně na žádost babičky místního mlynáře Kubrichta. Roku 2012 byla kaplička obnovena a znovuvysvěcena.

Po roce 1880, za mlynáře Aloise Kubrichty patřílo k mlýnu deset hektarů polí, les, právo rybolovu v délce dva kilometry a slup. V této době také skončilo využití mlýna k řezání dříví.[4] V roce 1923 za Stanislava Sulana mlýn vyhořel a musel být znovu postaven.[5] Byl modernizován a získal i generátor elektrického proudu.[6] Byla zde zřízena letní restaurace s parketem, kterou Sulan pronajal jiným podnikatelům a sám hostům ve mlýně nabízel pokoje. V roce 1931 Sulan pronajal mlýn Jindřichu Caisovi ze zdíkovského mlýna na Šumavě. Ten pokračoval v modernizaci. Za druhé světové války mlel Cais na černo a po nocích prodával mouku lidem.[5] Když Jindřichu Caisovi skončil v roce 1945 pronájem, začal zde pracovat Stanislavův syn Václav.[7] Ten rozšířil selské mletí o obchodní. Na místo mletí pro sedláky z okolních vesnic tak začal zkupovat zrno, mlít a mouku prodávat pekařům v Písku.[8] V roce 1951 převzalo mlýn Hospodářské družstvo v Písku a poté Jihočeské mlýny v Českých Budějovicích. Po povodních v roce 1954 byl mlýn uzavřen a v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady v roce 1960 zbořen. V současné době se v místě nachází jen torzo jezu, které ale zaplavuje rozliv Orlické přehrady.[9]

Galerie

  • Zbytky jezu, který sváděl sílu vody zprava doleva (obráceně po proudu) na Tlučkův mlýn (zhruba v místě křoví nalevo)

  • Místo bývalého mlýna v zimě

  • Stav jezu u Tlučkova mlýna v září 2009. Kameny vystupují nad vodní hladinu jen při nízkém stavu vody v Orlické přehradě. Foceno z pravého břehu.

  • Voda protékající kameny jezu u Tlučkova mlýna

  • Kaplička Panny Marie Lurdské

Odkazy

Reference

  1. ↑ PIXOVÁ, Jaroslava. Tam, kde zpívala řeka aneb čarovná léta kolem Smetiprachu. 1. vyd. Putim: Nakladatelství Blanice, 2014. 171 s. ISBN 978-80-905501-3-1. S. 91. 
  2. ↑ FRÖHLICH, Jiří. Stará Otava mezi Pískem a Zvíkovem. 2. vyd. Písek: Prácheňské nakladatelství, 2012. 113 s. ISBN 978-80-86566-53-5. S. 65. 
  3. ↑ Pixová, s. 94.
  4. ↑ Pixová, s. 95–96.
  5. ↑ a b Pixová, s. 98–100.
  6. ↑ Pixová, s. 106.
  7. ↑ Pixová, s. 100.
  8. ↑ Pixová, s. 111.
  9. ↑ Fröhlich, s. 68.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vojníkov, 3. jez, středa.ogg
Zvukový záznam prostředí na řece Otavě na jezu v k.ú. Vojníkov, nebo Držov - viz souřadnice. (Dla souřadnic jez Sulan z pravého břehu).
Tlučkův mlýn, zepředu kolem 1927.jpg
Autor: Juandev, Licence: CC BY-SA 4.0
Tlučkův mlýn zepředu kolem roku 1927.
Kaplička Panny Marie Lurdské, Tlučkův mlýn na Otavě (2019) 02.jpg
Autor: Michal Louč, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Panny Marie Lurdské stojí poblíž zaniklého Tlučkova mlýna na Otavě.
Vojníkov, Otava u Držovského potoka (cropped).JPG
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Otava u obcí Vojníkov a Vrcovice, Jihočeský kraj
Otava, třetí jez u Vojníkova (001).JPG
Autor: Juan de Vojníkov, Licence: CC BY-SA 3.0
Otava, tzv. třetí jez pod vsí Vojníkov rozvalen v kameny. Okres Písek.
Borečnice (Čížová) (21).JPG
Autor: Richenza, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na zastavení u bývalého Tlučkova mlýna. Borečnice je součást obce Čížová. Okres Písek. Česká republika.