Tlumič hluku výstřelu

Tlumič hluku výstřelu (dále jen tlumič, anglicky suppressor, silencer, sound moderator, sound suppressor) je zařízení, které slouží k potlačení akustického a optického povýstřelového efektu. Upevňuje se na hlaveň palné zbraně nebo je do této zbraně zcela integrováno. Použití tlumiče také snižuje zpětný ráz zbraně.^[1] Obdobným zařízením určením i konstrukcí je tlumič výfuku, který bývá součástí výfukového systému spalovacích motorů. Použití tlumiče hluku výstřelu snižuje hlukovou zátěž v okolí střelce, čímž zvyšuje komfort pro střelce samotného i jeho okolí (např. další střelci, lovečtí psi nebo obyvatelé v okolí střelnic).^[2] Zároveň dochází ke zmenšení demaskujícího účinku výstřelu (u speciálně konstruovaných zbraní i velmi výrazně). Přes pozitivní efekty je dlouhodobě mediálně-politický obraz nastaven proti běžnému používání popř. liberalizaci jejich držení a používání tlumičů je běžně mylně asociováno s kriminální činností.^[2][3][4]

První tlumič hluku výstřelu sestrojil v roce 1902 amatérský automobilový závodník a rádioamatér Hiram Percy Maxim, syn vynálezce samočinného kulometu Hirama S. Maxima. Hiram P. Maxim, který na tlumič hluku výstřelu získal ve Spojených státech amerických v březnu 1909 patent (č. 916885), je také uváděn jako vynálezce tlumiče výfuku pro automobily, na kterém pracoval paralelně s vývojem tlumiče pro palné zbraně. Maxim založil společnost Maxim Silent FirearmsCo., která vyráběla tlumiče pod názvem Maxim Silencer.^[1]

Tlumič hluku výstřelu je dle českého zákona o zbraních zbraň kategorie C, která je dále v zákoně definována takto:

Tlumič hluku výstřelu by neměl být zaměňován s tzv. lineárním kompenzátorem (lidově nazývaným jako prase), který se také upevňuje na ústní hlavně, ale na rozdíl od tlumiče slouží k usměrnění plynů, zvuku a plamene vznikajících při výstřelu směrem k cíli. Nedochází k tak výraznému ztišení výstřelu jako u tlumiče.^[6][7]

Při výstřelu dochází uvnitř zbraně k zapálení výbušné směsi. To se projeví náhlou expanzí horkých plynů, které vymetou projektil z hlavně. V okamžiku, kdy projektil opustí hlaveň, dojde k úniku přetlaku do okolí a prudkému zchlazení plynů. To má za následek hlasitý zvuk. V případě pohybu střely nadzvukovou rychlostí je dalším zvukovým efektem tzv. sonický třesk/balistický třesk, vznikající v okamžiku opuštění hlavně a vstupu střely do okolní atmosféry. Dalším efektem, který lze při výstřelu pozorovat, je záblesk hořících plynů.^[2]

Zvuk, který vzniká při výstřelu, nelze úplně potlačit. To, že současné tlumiče jsou schopné zredukovat zvuk až na relativně tiché hvízdnutí, je poměrně častá a nereálná představa. Objevuje se ve filmu a v počítačových hrách. Ve skutečnosti dosahuje útlum hluku takových hodnot (10-15 dB), že je výstřel stále dobře slyšitelný.^{[pozn. 1]}

Jak moc je zvuk utlumen, je závislé i na ráži projektilu a jeho rychlosti. Pro účinnost tlumiče hluku je nutno, aby se střela na ústí hlavně pohybovala podzvukovou rychlostí, v opačném případě nelze utlumit balistický třesk vznikající při vstupu střely do okolní atmosféry. Pro tyto účely se vyrábí speciální podzvukové střelivo (subsonické), některé ráže (.45 ACP) se v zásadě na ústí hlavně pohybují podzvukovou rychlostí, ale toto je dáno délkou hlavně.

Podle konstrukce, způsobu utlumení akustického efektu a upevnění na zbraň se rozlišuje několik typů:^[1][2]

• dle konstrukce (nemusí být vzájemně exkluzivní)
  • bezkontaktní (tzv. otevřené)
  • kontaktní (s prostřelitelnými přepážkami, tzv. uzavřené)
  • s tlumicí vložkou (např. drátěnka, ocelová vlna, pěna)
  • modulární
  • improvizované
• dle možnosti rozebrání k čistění
  • rozebíratelné
  • nerozebíratelné
• dle uchycení na zbrani
  • pevné (integrální)
  • odnímatelné (nasazované na ústí hlavně)
    • pomocí šroubového závitu (metrického nebo palcového)
      • se zesilovačem zpětného rázu (pro samonabíjecí pistole)
    • rychloupínací
• dle ráže
  • malořážové (např. 22LR)
  • velkorážové (např. 9mm Luger)
  • tlumiče pro brokovnice
• dle materiálu
  • ocelové
  • hliníkové (duralové)
  • titanové
  • plastové (včetně 3D tisku)

Tlumič je typicky konstruován jako dutý kovový válec. Nejčastěji používanými materiály jsou ocel nebo hliník. Tento válec je rozdělen do několika komor. Počet komor se pohybuje v počtu od čtyř do patnácti. První komora se nazývá expanzní a je největší - její velikost závisí mimo jiné i na tom, zda je tlumič pevnou či odjimatelnou součásti hlavně. Další komory jsou menší a mají stejnou velikost. Přepážky oddělující jednotlivé komory lze rozdělit na bezkontaktní a kontaktní.

Přepážky (anglicky baffles) jsou kruhové oddělovače, které rozdělují jednotlivé komory a mají otvor, který je nejméně o 1 mm větší, než je ráže zbraně (běžně o cca 5 až 10 % než je průměr střely).

Typickým materiálem jsou nerezová ocel, hliník, titan, v případě malorážky může být použít i plast. Pro samočinnou zbraň se používají materiály s vysokou teplotní odolností, nelze tedy použit hliník.

Jednotlivé přepážky jsou od sebe odděleny „mezerníkem“, který zaručuje konstantní vzdálenost. V mnoha případech jsou přepážky vyráběny tak, že je „mezerník“ jejich součástí, a lze je tedy skládat rovnou vedle sebe.

Přepážky (anglicky wipes) jsou kruhové oddělovače obvykle vyrobené z gumy, plastu nebo pěny. Při výstřelu se o ně projektil otírá. Přepážky nemusejí mít vyvrtaný otvor - ten se vytvoří při prvním výstřelu.

Z principu vyplývá, že tento druh tlumiče je účinný jen pro malé množství výstřelů (ne více než pět).

Pro zvýšení účinnosti je možné umístit do expanzní komory vložku, která lépe rozptýlí a ochladí unikající plyn.

Jako vložka může být užito ocelové vlny (rychle degraduje, vydrží maximálně 10 výstřelů) nebo železné sítě, která vydrží stovky až tisíce výstřelů ze samonabíjecí zbraně. Pro samočinnou zbraň je to pochopitelně méně.

Jsou takové, které mají v expanzní komoře malé množství tekutiny (voda, olej, tuk), která pohlcuje tlak a účinněji ochlazuje povýstřelové zplodiny.

Podle použitého druhu kapaliny se mění i účinnost tlumiče.

Voda je velice efektivní, ale protože jsou plyny velice horké, dochází k jejímu odpařování.

Mezi ně lze zařadit veškeré předměty, které mohou utlumit výstřel. Tyto tlumiče jsou především charakteristické tím, že je lze použít pouze na jeden či max. několik málo výstřelů a dochází k jejich nevratné deformaci. Zároveň se málokdy uchycují na zbraň (obvykle je střelec drží před ústím hlavně v ruce). K nejčastějším předmětům tohoto typu patří filtr motorového oleje (konstrukčně podobný tlumiči, nutná přechodka) nebo PET láhev (nasazená hrdlem na hlaveň).^[8][9] Ale je velmi málo účinná cca o 2-7 dB při pouze jedné neupravené PET láhvi.

Zobrazení tlumičů ve filmové tvorbě, ale i počítačových hrách se často odchyluje od skutečné funkce a účinnosti tlumičů. Běžně zobrazení tlumičů je takové, že je možné bez dalších úprav připevnit na téměř jakoukoliv zbraň a jejich účinnost pak umožňuje prakticky bezhlučnou střelbu a to bez ohledu na použité střelivo a jeho ráži (tzv. hollywood silencer, česky hollywoodský tlumič). S výjimkou speciálních jednotek jsou zpravidla tlumiče používány nájemnými vrahy, což má negativní vliv na společenské vnímání tlumičů včetně jejich skutečné účinnosti.^{[2][4][10][11]}

• Evropská unie
  • Česká republika: Dle zákona o zbraních je tlumič hluku výstřelu zbraní kategorie C, pro jehož nákup je nutný zbrojní průkaz (či zbrojní licence) a následná registrace Policií ČR. Před únorem 2021 byl dle zákona tlumič kategorizován jako doplněk kategorie A a k jeho vlastnictví bylo nutné získat nenárokovou výjimka od Policie ČR. Uvolnění prodeje tlumičů od roku 2021 prosadil ve sněmovně tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD.^[12] Tlumiče může jejich oprávněný držitel nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu.^[13]
  • Bulharsko: Tlumiče spadají do kategorie zakázaných zbraní pro jejichž vlastnictví je nutná nenároková výjimka vydaná policií.
  • Dánsko: Tlumiče (lyddæmper) je možné vlastnit a používat pro lov nebo sport.
  • Estonsko: Tlumiče (summuti) je možné vlastnit a používat pro lov nebo sport.
  • Finsko: Tlumiče (äänenvaimennin) je možné vlastnit a používat pro lov nebo sport.^[14]
  • Francie: Tlumiče (silencieux, modérateur de son) pro malorážové zbraně s okrajovým zápalem jsou neregulované.
  • Litva: Tlumiče (slāpētājs, klusinātājs) patří mezi zakázané zbraně kategorie A.
  • Lotyšsko: Tlumiče (slāpētājs, klusinātājs) je možné vlastnit a používat pro lov nebo sport.
  • Německo: Na tlumiče (schalldämpfer) se vztahují stejné podmínky jako na zbraně pro které jsou určené.
  • Polsko: Tlumiče jsou neregulované., ale do roku 2021 bylo zakázáno vlastnit (registrovat) zbraně opatřené závitem pro upevnění tlumičů.
  • Portugalsko: Schválené tlumiče a moderátory (silenciador, moderador) s útlumem do max. 50dB patří od roku 2019 mezi zbraně kategorie C a je možné je vlastnit pro lovecké nebo sportovní účely pro použití s dlouhou zbraní kategorie C. Ostatní podobná zařízení jsou zakázané zbraně kategorie A.^[15]
  • Rakousko: Tlumiče (schalldämpfer) spadají do kategorie zakázaných zbraní pro jejichž vlastnictví je nutná nenároková výjimka vydaná policií.
  • Slovensko: Tlumiče spadají do zbraní kategorie A resp. je tzv. zakázaným doplňkem zbraně (slovensky tlmičom hluku výstrelu je zariadenie na obmedzenie úsťového hluku). Pro vlastnictví zbraní kategorie A je nutná nenároková výjimka vydaná policií. ^{[pozn. 2][16]}
  • Slovinsko: Tlumiče jsou od poloviny roku 2021 neregulované. Předtím se jednalo o zakázané zbraně a slovinská vláda neplánovala tento stav měnit.^[17]
  • Švédsko: Tlumiče (ljuddämpare) je možné vlastnit a používat pro lov nebo sport.
• Norsko: Tlumiče (lyddemper) jsou neregulované.
• Rusko: Tlumiče (глушитель, glušitěl) patří mezi zakázané zbraně.
• Spojené království: Tlumiče je možné vlastnit na základě výjimky.
• Švýcarsko: Tlumiče je možné vlastnit na základě výjimky.
• Ukrajina: Tlumiče jsou neregulované.

Federální legislativa řadí tlumič mezi tzv. Title II weapons, pro jejichž vlastnictví je nutné zaplatit kolek v hodnotě 200 dolarů a vyčkat na schválení a registraci ze strany Úřadu pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny. Jednotlivé státy si mohou stanovit další regulace popř. vlastnictví zcela zakázat. Na federální úrovni bylo neúspěšně navrženo zmírnění regulací tlumičů (např. Hearing Protection Act of 2017).

• Ve většině státu je možné tlumiče (po splnění federálních požadavků) vlastnit i užívat k lovu.^{[pozn. 3]}
• Ve státech Connecticut a Vermont je možné tlumiče vlastnit, ale jejich použití k lovu je zakázáno.
• Státy Delaware, Havaj, Illinois, Kalifornie, Massachusetts, New York, New Jersey, Rhode Island a většina terotoriií vlastnictví tlumičů zakazují.

• Austrálie: Tlumiče jsou prakticky zakázané.^[19]
• Kanada: Tlumiče jsou zakázané.^[20]
• Nový Zéland: Tlumiče jsou legální.^[21]

• Karabina De Lisle
• Samopal Sten Mk II S a Mk IV (varianty s integrovaným tlumičem)
• High Standard HDM
• Heckler & Koch MP5SD (varianta s integrovaným tlumičem)
• PSS
• VSS Vintorez
  • AS Val
• Welrod
• Brügger & Thomet VP9 (inspirováno Welrodem)

• 
  De Lisle
• 
  Welrod
• 
  H&K MP5SD
• 
  VSS Vintorez

• Česko Česko:
  • BeeSilent
  • G.I.S.
• Dánsko Dánsko:
  • SAI
• Finsko Finsko:
  • Ase Ultra
  • Jaki
• Německo Německo:
  • Blaser
• Norsko Norsko:
  • A-TEC
  • Freyr & Devik
  • Hausken
  • Svemko
• Švédsko Švédsko:
  • AimSport
• Švýcarsko Švýcarsko:
  • Brügger & Thomet
• USA USA:
  • Advanced Armament Corporation
  • Gemtech
  • SilencerCo

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Silencer (firearms) na anglické Wikipedii.

• BAKO, Marek. Tlumič bratří Mitinů. Střelecká revue. Listopad 2021, roč. 53, čís. 11, s. 65 až 67. ISSN 0322-7650. 
• BERAN, Pavel. Tlumič hluku. Střelecká revue. Červenec 2021, roč. 53, čís. 7, s. 79 až 81. ISSN 0322-7650. 
• FAKTOR, Zdeněk. Hluk výstřelu a jeho tlumení. Střelecká revue. 1999, roč. 53, čís. 1 až 12, s. 54. ISSN 0322-7650. 
• FAKTOR, Zdeněk. Hluk výstřelu a jeho tlumení. Střelecká revue. 2001, roč. 55, čís. 1 až 5, s. 54. ISSN 0322-7650. 
• HELEBRANT, Martin. Tlumiče potichu i nahlas. Střelecká revue. Říjen 2021, roč. 53, čís. 10, s. 85 až 95. ISSN 0322-7650. 
• JANČÍK, Miloslav. Všechno, co jste kdy chtěli vědět o tlumičích (ale báli jste se zeptat). Svět myslivosti. 24. březen 2021, roč. 22, čís. 2. Dostupné online [cit. 2022-04-10]. ISSN 1212-8422. 
• MÜLLER, Petr. O tlumičích. Střelecká revue. Květen 2020, roč. 52, čís. 5, s. 28 až 30. ISSN 0322-7650. 

• Tlumič výšlehu plamene
• Úsťová brzda
• Vývrt hlavně
• Zákony o zbraních ve světě

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tlumič hluku výstřelu na Wikimedia Commons
• ČZ vzor 27 s tlumičem
• Tlumič Haube L 23 pro Volkskarabiner 98
• Sovětský armádní revolver Nagant vz. 1895 – provedení s integrovaným tlumičem
• Sovětský puškový tlumič S-40
• Tlumič hluku výstřelu
• Tlumiče podruhé – jak je to doopravdy