Tlustá Berta

Příprava Tlusté Berty ke střelbě

Tlustá Berta (německy Dicke Bertha) byl lidový název pro německý supertěžký moždíř ráže 42 cm vyvinutý v roce 1913 v Kruppových závodech v Essenu.
Konstruktéři dali dělu jméno po majitelce závodu Bertě Krupp von Bohlen und Halbach (18861957). Toto jméno jednoho z největších německých děl za 1. světové války pak převzali i Spojenci. Oficiální název zbraně však zněl L/12 42-cm Type M-Gerät 14 Kurze Marine-Kanone, tedy Krátké 12kaliberní námořní dělo s ráží 42 cm (označení námořní dělo mělo zastřít skutečné určení zbraně).

V pozdějším dobovém tisku se název „Tlustá Berta“ mylně používal i pro „pařížské“ dalekonosné dělo, použité v roce 1918 německou armádou k ostřelování Paříže.[1]

Technické údaje

  • Výrobce: Kruppovy závody
  • Ráže: 42 cm
  • Délka: 6,72 m
  • Hmotnost: 42,6 t (z toho 13,4 t hlaveň, 13,2 t lafeta, 8,5 t ložiště)[1]
  • Dostřel: 12 500 m
  • Úsťová rychlost: 400 m/s
  • Obsluha: 8 osob
  • Kadence: 8 ran za hodinu

Odkazy

Reference

  1. a b poradna. Střelecká revue. 10. 1984, roč. 15., s. 24. ISSN 0322-7650. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce