Tmavoskvrnáč zhoubný

Tmavoskvrnáč zhoubný
Tmavoskvrnáč zhoubný - sameček
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	členovci (Arthropoda)
Podkmen	šestinozí (Hexapoda)
Třída	hmyz (Insecta)
Řád	motýli (Lepidoptera)
Čeleď	píďalkovití (Geometridae)
Rod	Erannis (Erannis )
Binomické jméno
Erannis defoliaria Clerck, 1759
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tmavoskvrnáč zhoubný, též píďalka zhoubná nebo píďalka zimní, Erannis defoliaria je motýl, jehož housenky poškozují listy dřevin žírem při rašení. V ČR housenky způsobují žírem při přemnožení rozsáhlé silné prosvětlení korun dubů.^{[L 1]} Tmavoskvrnáč zhoubný je polyfág, a podle dostupných informací způsobuje příležitostně vážné škody.^[1] Při víceletém napadení může dojít i k odumření dřeviny.^{[L 1]}

Pro organismus s označením tmavoskvrnáč zhoubný (Erannis defoliaria) je používáno více rozdílných názvů, například Phalaena defoliaria.

Domovinou tmavoskvrnáče zhoubného je Asie a Evropa.^[2] Druh je rozšířen v celé oblasti západního palearktického výskytu dubu (Quercus sp.). V Evropě je běžným druhem, běžně se vyskytuje též v Česku.

Rozpětí křídel dospělce je asi 40 až 45 mm u samce, ale je velmi variabilní. Samice je bezkřídlá. Dospělci mají křídla běložlutá s černými a žlutými kresbami. Motýli se dokážou barevně adaptovat na prostředí.

Housenky jsou hnědozelené a mají na hřbetě mají dva tmavé proužky, na bocích 2 žluté, rezavě skvrnité pruhy.^[1]

Vajíčka jsou velká 0,5–0,8 mm v průměru, žlutobílá, později oranžová, kulovitého tvaru.

Tmavoskvrnáč zhoubný je široký polyfág, který napadá ovocné dřeviny, ale i mnoho rodů okrasných nebo lesních dřevin, jako je dub (Quercus spp.), habr (Carpinus), buk lesní (Fagus sylvatica), lípa (Tillia spp.), javor, bříza, topol, jilm, skalník (Cotoneaster) či líska (Corylus) a jiné.

Přezimují vajíčka na větvích. Housenky se líhnou v době rašení pupenů. Pro líhnutí larev jsou nutné deště. Proto vlhká chladná léta a mírně vlhké podzimy vedou ke gradacím tohoto škůdce.^[3] Vykusují pupeny, květy a rašící listy. Ožírají i plody a základy pecek. V červnu se kuklí, většinou v řídkém zámotku v půdě, 10–14 cm hluboko. Dospělci se líhnou na podzim, od září do listopadu. Tmavoskvrnáč zhoubný má během roku jednu generaci.^[4][5]

Vyskytuje se v dubových lesích, v parcích a zahradách.

Po dvou letech holožíru mohou duby odumírat.^{[L 1]} Housenky jsou schopny výrazně poškodit ovocné stromy. Na třešních vykusují housenky do plodů dírky. ^[5] Tmavoskvrnáč zhoubný patří k hospodářsky významným druhům, způsobujícím vážné škody.^[1]

Přítomnost housenek tmavoskvrnáče zhoubného prozrazuje žír na listech. Při přemnožení dochází k silnému prosvětlení koruny .^{[L 1]} Odumírají zbytky listů, strom vypadá jako usychající. Poškozovány jsou i plody, u třešní plody zahnívají, na jiných plodech se tvoří jizvy.^[6]

K ochraně rostlin se používá biologický boj pomocí Bacillus thuringiensis a lepové pásy.^{[L 1]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu tmavoskvrnáč zhoubný na Wikimedia Commons
• eol.org
• (anglicky) ukmoths.org