Točník – Kapucín

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Točník – Kapucín
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pod Trempskými skalami
Pod Trempskými skalami
Základní informace
Vyhlášení5. června 2024
VyhlásilKrajský úřad Ústeckého kraje
Nadm. výška520–743 m n. m.
Rozloha260,04 ha[1]
SprávaKrajský úřad Ústeckého kraje
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMost
UmístěníČernice, Mikulovice
Souřadnice
Točník – Kapucín
Točník – Kapucín
Další informace
Kód6267
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Točník – Kapucín je přírodní rezervace ve správních územích obcí Horní Jiřetín a Nová Ves v Horáchokrese MostÚsteckém kraji. Nachází se v Krušných horách na úbočích a vrcholových partiích vrchů Kapucín a Točník. Vyhlášena byla k ochraně přírodě blízkých porostů bučin s výskytem vzácných druhů obratlovců a hmyzu.

Historie

Krušnohorské lesy byly intenzivně těženy od dvanáctého století. Během novověku došlo rozšířením borovice, modřínu a jedle ke změně druhové skladby na úkor původních listnatých dřevin. V osmdesátých letech dvacátého století byla většina porostů zatížena imisemi, v jejichž důsledku odumřely jedle bělokoré a velké plochy smrkových porostů. Nahradily je zejména výsadby smrku pichlavého, modřínu opadavého a v menší míře břízy bělokoré a jeřábu ptačího. Porosty náhradních dřevin rostou zejména ve vrcholových partiích Točníku a Kapucínu. Na svazích se relativně dobře zachovaly bukové porosty, z nichž některé jsou starší více než 200 let.[2]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Ústeckého kraje kraje v kategorii přírodní rezervace s účinností od 5. června 2024.[3]

Přírodní poměry

Skalní útvar u jihovýchodního okraje rezervace

Přírodní rezervace s rozlohou 260,04 hektarů leží v Krušných horách v katastrálních územích Černice u Horního Jiřetína a Mikulovice v Krušných horách. Nachází se v nadmořské výšce 520–743 metrů. Část s rozlohou 0,35 hektaru je součástí evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.[3]

Abiotické poměry

Geologické podloží tvoří horniny krušnohorsko-smrčinského krystalinika, zejména ruly, které místy vystupují na povrch a vytváří četné skalní útvary.[4] Na vrcholu Kapucínu se nachází výchoz hrubozrnné plástevnaté muskovit-biotitické ortoruly s hrubozrnnou okatou muskovit-biotitickou ortorulou v podloží. V plástevnaté ortorule jsou patrné vrásy s decimetrovými až metrovými amplitudami.[5]

geomorfologickém členění Česka přírodní rezervace leží v Krušných horách, v jejich podcelku Loučenská hornatina a okrsku Novoveská hornatina. Z půdních typů převládají kryptopodzoly a kambizemě dystrické. Území letí v povodí Bíliny a vodu z něj území odvádějí Černický a Jiřetínský potok.[4] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází na rozhraní mírně teplé oblasti MT4 a chladných oblastí CH6 a CH7.[3] Teplejší jsou k východu orientovaná úbočí, k chladnějším oblastem patří závěry údolí potoků.[6]

Flóra

Severovýchodní okraj rezervace
Acidofilní bučina na jižním okraji rezervace

V listnatých porostech převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů, především jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea). Pro převládající acidofilní bučiny je typické málo vyvinuté keřové a bylinné patro, které místy zcela chybí.[7]

Fauna

Ve starých stromech s dutinami byli v rezervaci nalezeni zástupci kriticky ohrožených druhů kovaříka Crepidophorus mutilatus a kovaříka fialového (Limoniscus violaceus). Kromě nich na území žije silně ohrožený kovařík rezavý (Elater ferrugineus) a zranitelný kovařík Ischnodes sanguinicollis. Trouchnivějící dutiny ve starých stojících stromech osidluje páchník hnědý (Osmoderma barnabita).[8]

Kromě hmyzu bylo v rezervaci zaznamenáno několik chráněných druhů obratlovců. Patří k nim veverka obecná (Sciurus vulgaris) a několik druhů ptáků: jestřáb lesní (Accipiter gentilis), holub doupňák (Columba oenas), krkavec velký (Corvus corax), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek šedý (Muscicapa striata) a žluna šedá (Picus canus).[8]

Ochrana přírody

Předmětem ochrany jsou suťové lesy (1 % rozlohy), květnaté bučiny (1 % rozlohy) a acidofilní bučiny (55 % rozlohy).[7] Přirozenou i umělou obnovu lesních porostů limitují vysoké stavy zvěře (jelen, srnec, daněk, muflon a prase divoké). V rámci honitby Jedlák je v rezervaci několik krmelišť, v jejichž okolí se rozšiřuje ruderální vegetace, např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).[2] Součástí předmětu ochrany je několik druhů kovaříků, páchník hnědý, holub doupňák, žluna šedá a lejsek malý.[9] Cílem ochrany je zachování biotopů suťových lesů a květnatých bučin. V acidofilních bučinách by mělo dojít ke zvýšení objemu mrtvého a umírajícího dřeva, a tím k zachování podmínek pro výskyt na něj vázaných druhů hmyzu.[10]

Přístup

Chráněným územím nevede žádná turisticky značená trasa. Podél jeho východní hranice vede zpevněná cesta, u níž je na území rezervace zřízeno paraglidingové startovací místo.[2]

Reference

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2024-08-11].
  2. a b c MARHOUL, Pavel; ČERMÁK, Martin. Plán péče o přírodní rezervaci Točník – Kapucín na období 2024–2033 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2024-08-29 [cit. 2024-10-19]. S. 13–14. Dále jen Plán péče (2024–2033). Dostupné online. 
  3. a b c Točník – Kapucín [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  4. a b Plán péče (2024–2033), s. 11.
  5. Kapucín [online]. Česká geologická služba, 1998, rev. 2009-10-07 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online. 
  6. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  7. a b Plán péče (2024–2033), s. 8.
  8. a b Plán péče (2024–2033), s. 12.
  9. Plán péče (2024–2033), s. 9.
  10. Plán péče (2024–2033), s. 10.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Točník – Kapucín 2024-10-19 Jižní okraj.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Přírodní rezervace Točník – Kapucín (jižní okraj)
Točník – Kapucín 2024-10-19 Skalní útvar.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Přírodní rezervace Točník – Kapucín (skalní útvar nad Poustevnickými skalami)
Točník – Kapucín 2024-10-19 Pod Trempskými skalami.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Přírodní rezervace Točník – Kapucín (pod Trempskými skalami)
Točník – Kapucín 2024-10-19 Severovýchodní okraj.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY 4.0
Přírodní rezervace Točník – Kapucín (severovýchodní okraj)