Tomáš Durdík

prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc.
Pomníček Tomáši Durdíkovi v kořeni stromu na hradě Zlenice
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Pomníček Tomáši Durdíkovi v kořeni stromu na hradě Zlenice
Narození24. ledna 1951
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. září 2012 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Bubenečský hřbitov Na Skalce
Povoláníkunsthistorik, archeolog, historik architektury, pedagog, kastelolog a učitel
Alma materUniverzita Karlova
Tématakastellologie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Durdík (24. ledna 1951 Praha20. září 2012 Praha)[1][2] byl český archeolog a kastelolog, který se specializoval na českou hradní architekturu, hmotnou kulturu vrcholného a pozdního středověku i ochranu národního kulturního dědictví.

Život

Absolvoval studia prehistorie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1974. Po celou svou aktivní kariéru pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR. Přednášel na Fakultě architektury ČVUT, Filozofické fakultě UK v Praze a také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde od července 2012 vedl katedru archeologie.[1]

Stal se členem vědeckých rad EUROPA NOSTRA, Deutsche Burgenvereinigung e. V., expertem Mezinárodní rady pro památky a sídla, dále byl člen Comité permanent Castrum Bene a Comité Castella Maris Baltici, člen poroty pro udělování Ceny EU za ochranu evropského kulturního dědictví, člen vědecké rady NPÚ, předseda Stálé komise MK ČR pro hodnocení kulturních památek, starosta Společnosti přátel starožitností, člen Exekutivního výboru Českého národního komitétu ICOMOS, předseda Nezávislé památkové unie, člen Hlavního výboru České archeologické společnosti a člen Centra medievistických studií. Byl rovněž vedoucím redaktorem a předsedou redakční rady Časopisu Společnosti přátel starožitností, členem redakční rady časopisu Zprávy památkové péče a editorem sborníku Castellologica bohemica.[1]

Kromě odborných knih a článků byl autorem scénářů k televizním seriálům Hrady obývané i dobývané (1991) a Štíty království českého (2007). V roce 2011 mu byla udělena prestižní mezinárodní cena Europa Nostra.[1]

Zemřel náhle 20. září 2012, den po návratu z archeologické konference Archaeologia historica v Českém Těšíně.[1]

Kulturní odkaz

Svými znalostmi, vtělenými též do četných publikací, i neformálním pedagogickým působením mezi brigádníky na archeologických výzkumech, přehledným objasňováním významu archeologického i stavebního dědictví na četných přednáškách či v televizních pořadech nepominutelně ovlivnil značnou část svých současníků i následovníků, orientovaných na kastelologii a středověké stavitelství vůbec.[zdroj?!]

Jedním z projevů tohoto odkazu je již pravidelné konání podzimní kastelologické konference na hradě Křivoklát.[3]

Výběrová bibliografie

Přehled publikační činnosti vydaný na webu Archeologického ústavu AV ČR v lednu 2013; docx on-line Archivováno 8. 10. 2017 na Wayback Machine.

  • České hrady. Praha, 1984.
  • Hrady severních Čech. Praha, 1992. ISBN 80-85386-49-6.
  • Encyklopedie českých hradů. Praha, 1995. ISBN 80-901579-8-X.
  • Hrad Pravda (spoluautor Bedřich Štauber). Praha : Společnost přátel starožitností, 1995. ISBN 80-901258-2-4.
  • Hrady, hrádky a tvrze na Písecku (spoluautoři František Kašička – Bořivoj Nechvátal. Písek : Prácheňské muzeum v Písku, 1995. ISBN 80-902038-0-9.
  • Vybrané středověké památky na Prácheňsku. Praha : Unicornis, 1998. ISBN 80-901258-9-1.
  • Hrady kastelového typu 13. století ve střední Evropě. Academia : Praha, 1998. ISBN 80-200-0624-9.
  • Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha : Libri, 1999. ISBN 80-85983-62-1.
  • Hrad Týřov. Praha : Společnost přátel starožitností, 2001. ISBN 80-86204-08-1.
  • Středověké hrady v Čechách a na Moravě (spoluautor Pavel Bolina). Praha : Argo, 2001. ISBN 80-7203-349-2.
  • Nálezy z hradů přechodného typu (Hlavačov, Angerbach, Tachov). Praha : Archeologický ústav AV ČR a Společnost přátel starožitností v nakl. Unicornis, 2004. ISBN 80-86124-46-0, ISBN 80-86204-12-X.
  • Hrad Přimda. Praha : Společnost přátel starožitností, 2007. ISBN 978-80-86204-18-5.
  • Hrady přechodného typu v Čechách. Praha : Agentura Pankrác, 2007. ISBN 978-80-86781-10-5.
  • Hrady na Malši. Praha : Společnost přátel starožitností, 2008. ISBN 978-80-86204-19-2.
  • Hrad Džbán. Praha : Unicornis, 2011. ISBN 978-80-86204-25-3.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e KLÁPŠTĚ, Jan; SOMMER, Petr. Prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. (24. 1. 1951 – 20. 9. 2012). Archeologické rozhledy. Prosinec 2012, roč. 64, čís. 4, s. 799–801. Dostupné online. ISSN 0323-1267. 
  2. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 27. 8. 2022]
  3. Program III. ročníku kastellologické konference k poctě prof. Tomáše Durdíka Křivoklát 2017 [online]. Národní památkový ústavy, 2017-10-06 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • ANDERLE, Jan. Za Tomášem Durdíkem. Hláska. 2013, roč. XXIV, čís. 1, s. 1–2. Dostupné online [PDF online, cit. 2021-03-27]. ISSN 1212-4974. 
  • KAŠPAR, Vojtěch. Odešel prof. PhDr. Tomáš Durdík, DrSc. (24. ledna 1951 – 20. září 2012). Archaeologia historica. 2013, roč. 38, čís. 2, s. 743–749. Dostupné online [PDF online, cit. 2021-03-27]. ISSN 0231-5823. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrad Zlenice, pomníček - Tomáš Durdík.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: