Tomáš Berka (voják)

Tomáš Berka
Narození	16. února 1896 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	15. října 1943 (ve věku 47 let) Drážďany Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	poprava stětím
Místo pohřbení	Krčský hřbitov
Povolání	voják
Ocenění	Československý válečný kříž 1914–1918 Československý řád Sokol s meči Československá medaile Vítězství Československá revoluční medaile Československý válečný kříž 1939
Příbuzní	Miloslav Berka (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Berka (16. února 1896, Praha^[1] – 15. října 1943, Drážďany, Nacistické Německo) byl československý voják, legionář a příslušník ilegální odbojové (protinacistické) organizace Obrana národa.

Narodil se v rodině vlakového průvodčího Františka Berky v Praze. Zde absolvoval střední školu a v roce 1915 byl odveden ke službě v rakousko-uherské armádě. Jako velitel družstva mysliveckého praporu byl 1. listopadu 1915 odeslán na ruskou frontu. Po krátké anabázi padl poblíž Lucku v červnu 1916 do ruského zajetí.

Po ročním pobytu v zajateckých táborech vstoupil do československých legií v Rusku. Po absolvování důstojnického kurzu se ve funkcích velitele čety a později velitele roty zúčastnil bojů u Bachmače, Novonikolajevska, Irkutska, Čeljabinska, Krasnojarska a též na transsibiřské magistrále. Zpět do vlasti se vrátil jako nadporučík 28. července 1920.

V Československé armádě sloužil u pěších pluků v Nitře, Levicích a Praze. Od 21. července, již v hodnosti kapitána velel poddůstojnické školy. Od 30. října 1927 do 30. září 1930 absolvoval Válečnou školu v Praze. Po absolvování řady kurzů sloužil ve štábu 6. pěší divize v Brně a od 30. září 1931 do 16. dubna 1939 pracoval na Ministerstvu národní obrany s přestávkou v období branné povinnosti státu od 25. září do 15. října 1938, kdy působil jako styčný důstojník u velitelství IV. armády v Brně.

Po německé okupaci působil od 17. dubna 1939 na MNO v likvidaci, kde se staral o umisťování důstojníků do civilních služeb, přičemž se snažil, aby byly zohledněny potřeby vznikajícího odboje. V rámci odboje se podílel na odchodech důstojníků do zahraničí a přípravu jednotek po pozdější boj proti okupantův v rámci tzv. Velké Prahy. V tomto prostoru zároveň řídil velitelství Obrany národa. První pokus o jeho zatčení učinilo gestapo při likvidaci tzv. První garnitury Obrany národa v noci z 21. na 22. prosince 1939. Zatčení se mu podařilo uniknout a přejít do ilegality. Zpočátku se ukrýval v Praze a později v západních Čechách. I zde se podílel na činnosti Obrany národa. 2. ledna 1941 odmítl nabídku kpt. Morávka na umožnění odchodu do zahraničí.

Zajímavý obrázek o tom, co všechno vědělo gestapo o odboji poskytuje "Schema nekomunistického proudu národního odboje v protektorátu z roku 1942". Na schématu je zachycen (v levém horním rohu) velký obdélník s titulkem: MILITÄR = Obrana národa (ON). Pod ním jsou pak dva obdélníky: ZENTRALKOMMANDO = Centrální velení a pod ním LANDESKOMMANDO = zemské velení. Zemské velení je rozčleněno do třech sloupečků:

• PRAG = Praha
• BÖHMEN = Čechy
• MÄHREN = Morava

Pod prvním sloupčekem (Praha) jsou uvedena pod sebou následující jména:

• Gen. HOMOLA I. G. 1939-40 = Generál Bedřich Homola I. garnitura ON (1939 – 1940)
• Oberst LISY II. G. = Plukovník Jaroslav Lisý – II. garnitura ON (náčelník štábu Ústředního vedení (tzv. druhé garnitury) Obrany národa)
• Oberst TH. BERKA = Plukovník Thomas Berka = Tomáš Berka.

Tomáš Berka byl zatčen gestapem až v rámci zatýkání po atentátu na Heydricha 7. července 1942 v Plzni. V ilegalitě na útěku byl plných 905 dnů. Vězněn byl v Plzni, v Praze, Budyšíně a nakonec v Drážďanech, kde byl 27. srpna 1943 tzv. Lidovým soudem odsouzen za zločin přípravy velezrady k trestu smrti. Rozsudek byl v drážďanské věznici vykonán dne 15. října 1943 stětím.

Za své zásluhy v odboji byl v roce 1947 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka generálního štábu.

Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR (Tychonova 270/2 Praha 6; GPS souřadnice: 50°05′40″ s. š., 14°24′03″ v. d. ) se nachází na prostranství uvnitř objektu MO (není veřejně přístupný). Pomník byl slavnostně odhalen 11. listopadu 2004 a jeho autorem je akademický sochař Peter Nižňanský. V textu je uvedeno: "PAMÁTCE DŮSTOJNÍKŮ GENERÁLNÍHO ŠTÁBU, ABSOLVENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY VÁLEČNÉ, KTEŘÍ POLOŽILI SVÉ ŽIVOTY V LETECH 1939-1945", následuje výpis jmen …. PLK. GŠT. TOMÁŠ BERKA 1896 - 1943 ....^[2]

Pamětní deska je umístěná napravo od hlavního vchodu do historické budovy Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR; Vítězné náměstí 1500/5, 160 00 Praha 6 – Dejvice). Na desce^[3] je nápis: "PAMÁTCE TĚCH, KDO V PŘEDVEČER II. SVĚTOVÉ VÁLKY V TÉTO BUDOVĚ PŘIPRAVOVALI VLAST K OBRANĚ A V LETECH NÁSLEDUJÍCÍCH ZA JEJÍ SVOBODU ZAPLATILI SVÝMI ŽIVOTY." Následuje abecední výčet jmen, na 4. místě shora je uveden … plk. gšt. Tomáš BERKA 16.2.1896 - 15.10.1943 ...^[3]

• STEHLÍK, Eduard. plukovník generálního štábu Tomáš Berka (* 16. 2. 1896 - 15.10.1943 popraven v Drážďanech). In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945 (Encyklopedický přehled nejvýznamnějších vojenských osobností československého protifašistického odboje.). Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-01. ISBN 80-7278-233-9. (28, 29) Archivováno 1. 1. 2014 na Wayback Machine.

• Miloslav Berka – bratr Tomáše Berky

• SCHEJBAL, BC., Jiří. Osudy členů odbojové organizace Obrana národa – oblastního velitelství Velká Praha (životní příběhy bratří Berkových, Jaroslava Konečného a Tomáše Plcha, bývalých legionářů a důstojníků československé armády). Hradec Králové, 2015 [cit. 2018-01-14]. 136 s. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové; Filozofická fakulta; Historický ústav. Vedoucí práce doc. PhDr. Marta Kohárová, CSc.. Studijní program: N7105 = Historické vědy; Studijní obor: Historie. Dostupné online.
• MAREK, Jindřich. 905 dní na útěku před nacisty [online]. Lidové noviny, 2017-02-17 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.