Tomáš Hüner
| Ing. Tomáš Hüner | |
|---|---|
 Tomáš Hüner (2018) | |
| 14. ministr průmyslu a obchodu ČR | |
| Ve funkci: 13. prosince 2017 – 27. června 2018 | |
| Předseda vlády | Andrej Babiš |
| Předchůdce | Jiří Havlíček |
| Nástupce | Marta Nováková |
| Náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR | |
| Ve funkci: 14. září 2006 – 10. října 2011 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nestraník |
| Nestraník | |
| v české vládě | za ANO 2011 (2017–2018) |
| Narození | 26. června 1959 (65 let) Ostrava  Československo |
| Alma mater | VUT v Brně |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tomáš Hüner (* 26. června 1959 Ostrava) je český manažer, od prosince 2017 do června 2018 ministr průmyslu a obchodu ČR v první Babišově vládě, předtím v letech 2006 až 2011 náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, nestraník za hnutí ANO 2011.
Život
Vystudoval katedru tepelných strojů a jaderných zařízení Fakulty strojní na Vysokém učení technickém v Brně (získal titul Ing.).
Celou svou profesní kariéru se pohybuje v oblasti energetiky a průmyslu. V letech 1984 až 1994 pracoval v Elektrárně Dětmarovice a své působení zakončil na pozici náměstka ředitele pro výrobu.[1] V letech 1995 až 2003 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Severomoravské energetiky.[2] Působil rovněž v dozorčích radách provozovatele energetické sítě, a to v letech 2006 až 2014 jako předseda dozorčí rady ČEPS a v letech 2011 až 2014 jako předseda dozorčí rady OTE.[3]
Od roku 2004 pracoval na pozici country manažera společnosti ČEZ v Bulharsku, kde řídil bulharské distribuční společnosti po jejich akvizici skupinou ČEZ. Po odchodu z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR působí jako manažer ve společnosti Siemens Česká republika.[4][5]
Od března 2001 je místopředsedou představenstva akciové společnosti Union Group[6] a od roku 2014 je společníkem s vkladem ve firmě belva.[7]
Tomáš Hüner žije ve městě Havířov v okrese Karviná, konkrétně v části Životice.
Politické působení
V letech 2006 až 2011 působil jako náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, tehdy ministerstvo řídili Martin Říman, Vladimír Tošovský a Martin Kocourek.[8]
Na konci listopadu 2017 se stal kandidátem na post ministra průmyslu a obchodu ČR ve vznikající první vládě Andreje Babiše.[9] Dne 13. prosince 2017 jej prezident Miloš Zeman do této funkce jmenoval.[10] Funkci zastával do června 2018, kdy byla jmenována druhá vláda Andreje Babiše, jejímž členem se však již nestal.[11]
Reference
- ↑ Náměstek MPO pro energetiku Tomáš Hüner musí končit. Proč vlastně?. Česká pozice [online]. 2011-08-29 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Tomáš Hüner se vrhá do poradenství. iDNES.cz [online]. 2003-06-24 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Ing. Tomáš Hüner [online]. Detail.cz [cit. 2017-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-26.
- ↑ Babiš popřel, že nabídl post ministryně kultury Kaplicky Fuchsové. iDNES.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Do čela ministerstva průmyslu míří exmanažer ČEZ Hüner. E15.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku, Union Group, a.s., B 1232 vedená u Krajského soudu v Ostravě [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Úplný výpis z obchodního rejstříku, belva s.r.o., C 27119 vedená u Krajského soudu v Ostravě [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Česká pozice: Náměstek MPO Hüner končí, vystřídá ho Pazdera z ČEZ. Finance.cz [online]. 2011-10-05 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online.
- ↑ Babiš: Ve vládě budou Schillerová, Hüner, Němcová a Milek. ČeskéNoviny.cz [online]. 2017-11-30 [cit. 2017-11-30]. Dostupné online.
- ↑ PŘÍMÝ PŘENOS: První den vlády. Prezident jmenoval na Hradě nové ministry. iDNES.cz [online]. 2017-12-13 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Prezident jmenoval vládu bez Pocheho. Půjde ji osobně podpořit před poslance. iDNES.cz [online]. 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“