Tomáš Haffenecker
Tomáš Haffenecker | |
---|---|
Narození | 20. května 1669 Haldensee |
Úmrtí | 16. listopadu 1730 (ve věku 61 let) Praha |
Povolání | architekt a stavitel |
Děti | Antonín Haffenecker |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Tomáš Haffenecker, někdy též Thomas Haffenecker, (20. května 1669 Haldensee – 16. listopadu 1730 Praha) byl rakouský architekt a stavitel působící rovněž v Čechách.[1] V letech 1705-1708 vybudoval podle svého projektu na pražském Novém Světě „dům U Zlatého žaludu“ (objekt číslo popisné 79 na nároží ulic Nový Svět a Kapucínské) pro kameníka Františka Jakuba Santiniho-Aichela (bratr Jan Blažej Santini-Aichel). Klíčovým dílem těchto let byla Haffeneckerova novostavba paulánského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace (1709-1724), nejmladšího článku tzv. skupiny radikálních staveb založených v půdorysu na proniku oválných jednotek (M. Horyna, Dientzehoferové, Praha 1998). Skvěle podle svého projektu přestavěl románský premonstrátský kostel Narození Panny Marie v Doksanech (1710-1720). Haffenecker je rovněž autorem řady venkovských kostelů, jež jsou variací tématu oválného jednolodí s věží v průčelí a různě tvarovaným presbytářem (Skála, Sepekov, Březín a další). V letech 1721-1725 Haffenecker vyprojektoval a vystavěl (dochované signované alternativní plány) kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích na severu České republiky, na Frýdlantsku[2] nebo kostel sv. Maří Magdalény v Lázních Bohdaneč (1728-1730). Poté, co roku 1711 vyhořelo městečko Manětín (včetně zámku), stal se Haffenecker autorem jeho nové urbanistické koncepce, přestavby zámecké rezidence i farního kostela sv. Jana Křtitele.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Bibliografie dějin Českých zemí [online]. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2019-05-17]. Heslo Haffenecker, Tomáš, 1669-1730. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; ČECH, Lubomír. Skvosty Čech, Moravy a Slezska. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2004. 215 s. Dostupné online. ISBN 80-242-1311-7. Kapitola Hejnice, s. 70–71.
- ↑ POLANSKÁ, Patricie; TESAŘOVÁ, Kateřina. Příběhy pokladů: Manětín, nečekaná západočeská galerie barokního sochařství [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-10-20 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online.