Tomáš Kobolka

Tomáš Kobolka
Narození24. prosince 1964 (59 let)
Československo Ostrava, Československo
Povolánímalíř a kameraman
Nábož. vyznánířímskokatolické
Partner(ka)Lucie
Dětisyn Matyáš (* 2007)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Kobolka (* 24. prosince 1964 Ostrava) je český malíř a kameraman.[1][2]

Mládí a studia

Tomáš Kobolka se narodil 24. prosince 1964 zdravotní sestře Marii Kyllarové. Otce nikdy nepoznal. Dětství prožil se svojí sestrou Martou převážně v severních Čechách. Žil v Žatci, Bílině a Litoměřicích. Vystudoval vojenské gymnázium v Opavě, kde se poznal s Josefem Brožem, který ho ovlivnil.

Po maturitě odešel na armádní vysokou školu ekonomického zaměření ve Vyškově, kterou na vlastní žádost, opustil ve třetím ročníku (1986); pak musel několik let odsloužit závazek vůči armádě. V září 1989 propuštěn do zálohy.

Dílo

Umělecké začátky

Během dospívání,studií a práce ve skladu se věnoval samostudiu malířství, fotografie a umění. V této době vytvořil desítky miniatur, jako dlaždice malované olejem. Ve Vyškově (1983 - 1986) začal malovat olejovými barvami. Ve vojenském kulturním zařízení měl také svou první výstavu v roce 1984, která byla však záhy zrušena za tehdy politicky nepřijatelný obsah.[ujasnit]

V několika obrazech se v se nechal inspirovat krajinou okolo Žatce, Bíliny a Litoměřic, kde v dětství žil.

Během studií ve Vyškově potkal výtvarníka Adolfa Šrotíře, který ovlivnil jeho názory, malířský styl a dále pak i celoživotní tvorbu. Po Sametové revoluci, se rozhodl zaznamenávat obrazy a příběhy všedního života fotoaparátem.

Fotoreportér

Od roku 1990 se živil jako fotoreportér pro časopisy (Reflex, Květy), agenturu ČTK) a deník Expres. Dále pracoval pro časopis Mladý Svět. Jeho fotografie byly tištěny i ve světových časopisech a denících. Několik jeho fotografií použil ve své knize "The Grand Chessboard" Zbigniew Brzezinski, poradce Jimmyho Cartera a Baracka Obamy.[zdroj?]

Malíř

Jeho malířské dílo je označováno za surrealistické,[3][4] Vystavovat obrazy, olejomalby na plátně, začal v roce 2004 v malých soukromých galeriích. Zlomem v jeho malířské tvorbě byla autorská výstava "Sloní touhy" v Galerii kritiků (červenec 2005),[4] pod vedením kurátorky Dr. Čihakové - Noshiro.[5] pod vedením kurátorky Dr. Čihakové - Noshiro.[5]

V roce 2005 se představil v Itálii na International Florence Biennale 2005[6] a získal druhé místo od italských akademiků, stříbrnou medaili International Award "il Magnifico" Lorenzo Medici.[3][7] V roce 2007 získal páté nejlepší hodnocení na EMMA - Drapela foundation (European Master of Modern Art) v Burgau.[8][9] Po těchto oceněních byl v roce 2007 nominován na cenu Sovereign Prize v Londýně. V té době vystavoval ve Švýcarsku, Rakousku, Finsku a v ČR. Účastnil se také několika skupinových výstav v zahraničí.

Je také autorem několika desítek perokreseb, plakátů a ilustrací, například do knihy Kafe do skla Petra Lásky.[10]

Kameraman

Pro TV Nova natočil více než 250 reportáží pořadu Na vlastní oči, desítky pořadů a dokumentů pro veřejnoprávní Českou televizi. Jako kameraman natočil několik celovečerních hraných filmů. Natočil desítky videoklipů, reklam, dokumentů, reportáží (také pro zahraniční televizní společnosti, jako například německé ARD, RTL, ZDF, japonskou NHK a další).

V roce 1999 začal pracovat na znělkách pro TV Nova (pracovní název Klonovaní moderátoři). Byl první, spolu se slovinským režisérem Urošem Trefaltem, koho napadlo v obraze "klonovat" herce tak, že se v obraze objeví dav lidí, tvořený jediným hercem. Při této práci byl první kameraman,[zdroj?] který v Čechách použil některé nové technologie jako například Camera Motion Control System nebo objektivy Arri Zeiss Ultra Prime lenses Archivováno 16. 4. 2021 na Wayback Machine..

V roce 2003 získal, jako člen týmu tvůrců, ocenění Promaxbda Global Excellence Awards za znělky pro Nova Sport.[11] Byl kameramanem několika mezinárodně oceněných snímků vyráběných například pro společnost Febio. Vyrobil také TV design v roce 2017 televizní design pro ČT SPORT. Jako kameraman spolupracoval například s Věrou Chytilovou, Karlem Smyczkem a dalšími.

Filmografie (kameraman)

Od roku 1998 byl kameramanem řady českých a zahraničních filmů, např.:[12]

Reference

  1. ↑ Tomáš Kobolka | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Tomáš Kobolka — Lidé. Česká televize [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Výtvarník Tomáš Kobolka dostal cenu na bienále ve Florencii. Radio Prague International [online]. 2005-12-13 [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Výstava, která potěší. Krásnější svět v Galerii kritiků. Vltava [online]. 2014-03-20 [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Kultura.cz. Česká televize [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ Florence Biennale [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-29. (anglicky) 
  7. ↑ Tomáš Kobolka - 2. místo na mezinárodním bienále současného umění ve Florencii. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2005-12-14 [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Umělci výrazně překročili hranice regionu i republiky. Českokrumlovský deník. 2007-05-25. Dostupné online [cit. 2021-03-10]. 
  9. ↑ European Masters of Modern Art 2007 - Burgau, Rakousko | Josef "Pepíno" Balek. www.pepino-balek.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Kafe do skla - Petr Láska | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ České studio Oficina získalo v New Yorku zlato za rebrand Slovenské televize. Design portál [online]. 2016-06-20 [cit. 2021-03-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Filmová databáze FDb: Tomáš Kobolka/Filmografie [online]. FDb.cz [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“