Tomáš Kraus (právník)

JUDr. Tomáš Kraus
Rodné jménoTomáš Kraus
Narození19. března 1954 (70 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko
EtnikumČech
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprávník
TitulJUDr.
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťZuzana Krausová
DětiDavid, Noemi, Daniel
RodičeFrantišek R. Kraus
PříbuzníRonald Kraus (sourozenec)
Funkcetajemník (Federace židovských obcí v České republice; od 1991)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Tomáš Kraus (* 19. března 1954 Praha) je v současné době ředitelem Institutu Terezínské iniciativy a zástupcem Amerického židovského výboru (American Jewish Committee) pro ČR. V letech 1991–2022 byl tajemníkem Federace židovských obcí v ČR. V této funkci vybudoval novou infrastrukturu celé organizace. Zabýval se otázkami restitucí židovského majetku a odškodnění obětí holocaustu, a to jak na vnitropolitické,[1] tak na mezinárodní úrovni. Po pádu komunistického režimu se významnou měrou podílel na revitalizaci české židovské komunity a jejího odkazu jako jedna z jejích předních osobností.

Život

Narodil se roku 1954 v Praze rodičům přeživším holokaust.[2] Od mládí se angažuje v pražské židovské obci. Jeho otcem byl český novinář, spisovatel a člen protinacistického odboje František R. Kraus.

V době středoškolského studia se Kraus věnoval práci v kulturním životě Prahy, působil zejména v Jazzové sekci Svazu hudebníků. Zajišťoval produkci hudebních festivalů (kupříkladu Pražských jazzových dnů) a přispíval články a recenzemi do Jazz Bulletinu a dalších časopisů (kupříkladu kniha o Johnu Lennonovi[3]). V letech 1975–1979 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Po promoci pracoval v zahraničním oddělení podniku Supraphon, od roku 1984 jako vedoucí oddělení Music Video. V roce 1985 přešel do společnosti ART CENTRUM, kde nejprve spolupracoval na projektu EXPO 86. Později působil jako asistent generálního ředitele, a nakonec coby vedoucí obchodního oddělení zabývajícího se audiovizuálními prezentacemi, reklamou, výstavami a architekturou.

V rámci tzv. Akce Pavouk, což byl krycí název pro sledování židovského obyvatelstva v ČSSR složkami StB v období normalizace a jejímž cílem bylo omezení židovského náboženského a kulturního života za pomoci policejní šikany, zastrašování a represe,[4] se od roku 1977 ve složkách objevuje i Kraus, jehož StB evidovala v archivu bezpečnostních složek jakožto agenta pod krycím jménem Němec. V listopadu 1988 však byla spolupráce díky jeho pasívní rezistenci ukončena a jeho svazek byl archivován.[5]

V letech 1991–2022 vykonával funkci tajemníka Federace židovských obcí, kde se významně zasadil o navrácení konfiskovaného židovského majetku v období nacismu i komunismu.[6][7][8]

Je emeritním viceprezidentem Světového a Evropského židovského kongresu. Založil Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války, kde je předsedou správní rady, Aktivně se podílel také na vzniku Česko-německé deklarace a je zakladatelem a dlouholetým členem Diskusního fóra Česko-německého fondu budoucnosti.

Vyučoval židovská studia a historii holocaustu v českých pobočkách New York University, Western Michigan University a dalších.

  • zakladatel Evropského institutu odkazu šoa (do r. 2017), předseda dozorčí rady;
  • Společnost křesťanů a židů, předseda a místopředseda;
  • předseda Garanční rady Památníku ticha, předseda Dozorčí rady Památníku Šoa (Bubny);
  • člen Mezinárodní rady Státního muzea Auschwitz
  • další spolková činnost: Společnost židovské kultury, B' nai B' rith Renaissance, zakladatel a dlouholetý prezident; Česká rada pro oběti nacismu (do 2009); Společnost Franze Kafky, viceprezident; Institut terezínských skladatelů, zakladatel; iniciátor projektu Musica Non Grata (Státní opera)

Je zároveň publicistou, přispíval články a recenzemi do hudebních časopisů, je kmenovým autorem měsíčníku Federace židovských obcí Roš Chodeš a je pravidelným hostem publicistických pořadů Českého rozhlasu a dalších rozhlasových a televizních stanic. Pravidelně se vyjadřuje do médií v otázkách židovské identity, antisemitismu či Izraele.

Jeho starším bratrem byl český textař a producent Ronald Kraus a vzdáleným příbuzným Moric Kraus.

Reference

  1. ↑ KRAUS, Tomáš. The issue of restitution in the Czech Republic [online]. Středoevropská univerzita [cit. 2009-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-24. (anglicky) 
  2. ↑ tomáš kraus | Centropa. www.centropa.org [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ KRAUS, Tomáš a ŠONKA, Lubor. John Ono Lennon. [Praha]: Jazzová sekce SH, 1981. 56 stran, obrazová příloha Jazz Petit; číslo 6.
  4. ↑ 1/40 Akce Pavouk - Tajné akce StB | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Jak se vrací arizovaný majetek | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Přepis: Jak to vidí Tomáš Kraus – 21. března 2019. Dvojka [online]. 2019-03-21 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ "Nejde o majetek, ale morálku." Židé vnímají restituce jako kompromis. TÝDEN.cz [online]. 2012-07-14 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Tomáš Kraus (právník, * 1954).jpg
Autor: ZSsen, Licence: CC BY-SA 4.0
Tomáš Kraus, právník, ředitel Institutu Terezínské iniciativy, bývalý dlouholetý tajemník Federace židovských obcí. Na pohřbu Y. Přenosilové 14. září 2023.