Tomáš Ortel

Tomáš Ortel
Tomáš Ortel se skupinou Ortel
Tomáš Ortel se skupinou Ortel
Základní informace
Rodné jménoTomáš Hnídek
Narození26. prosince 1975 (48 let)
Československo Plzeň, Československo
ŽánryRock
Povolánízpěvák a hudebník
Nástrojebicí, zpěv, kytara
Aktivní roky1994–současnost
Členem skupinyOrtel
Příbuzná témataConflict 88
Ocenění2. místo – Český slavík Mattoni 2016
3. místo – Český slavík Mattoni 2015
3. místo – Český slavík Mattoni 2017
Manžel(ka)Jana Purer (od 2018)
Webortel.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Ortel, rodným jménem Tomáš Hnídek (* 26. prosince 1975, Plzeň),[1] je český zpěvák, lídr rockové skupiny Ortel,[2][3] bývalý bubeník kapely Conflict 88.[4][5] Je držitelem dvou bronzových a jednoho stříbrného slavíka v kategorii Zpěvák. Vystupuje jako host na demonstracích odpůrců islámu.

Život

Respekt o Hnídkovi uvedl, že jej hudba přitahovala odmala a v paneláku k nelibosti sousedů hrál na bicí. Vyrůstal na Landově skinheadském Orlíku. Vyučil se operátorem CNC strojů, soustružením a frézováním se dlouho živil.[1]

Okolo roku 1994 začal hrát na bicí v neonacistické kapele Conflict 88.[1] Za své působení v této kapele se nestydí a nelituje jej, svůj odchod z kapely a založení vlastní kapely jdoucí odlišným směrem považuje za důkaz posunu smýšlení.[6] V roce 2002 založil skupinu Ortel,[6] pro kterou píše hudbu i texty a jejíž je frontmanem, a která je považována za kontroverzní a xenofobní.[7][8][5]

Od roku 2013 se živí hudbou, v tomto roce se též nechal přejmenovat z Hnídka na Ortela.[1][p. 1] Tomáš Ortel podniká v pohostinství, do dubna 2015 provozoval v plzeňské Rybářské ulici restauraci Schenk u Ortela se středověkou tematikou, v současnosti si jím plně vlastněná společnost Tomáš ORTEL s.r.o. pronajímá sál Alfa a provozuje jej jako Rebel Alfa Music Club.[1][10]

Dne 20. dubna 2018 se Tomáš Ortel oženil s dlouholetou přítelkyní Janou Purer. Svatba proběhla ve středověkém stylu na zámku Zbiroh. Oba věřící snoubenci byli v minulosti rozvedení, proto je v tamní kapli Nanebevzetí Panny Marie oddal kněz z apoštolské církve. Média zmínila, že svatba se koná na den výročí narození Adolfa Hitlera na zámku, kde za 2. světové války sídlilo velitelství SS.[11][12][13][14][15][16]

Hudební kariéra

Hudební kariéra Tomáše Hnídka zahrnuje působení v dvou kapelách.

Conflict 88

Podrobnější informace naleznete v článku Conflict 88.

V roce 1994 stál Tomáš Hnídek jako bubeník[1] u zrodu plzeňské neonacistické kapely Conflict 88,[17][6][4] jejíž název odkazuje čísly 88 na nacistický pozdrav Heil Hitler. Texty písní vyzdvihují nadřazenost bílé rasy a jsou otevřeně antisemitské[1][18] a rasistické.[18][6] Kapela hrála mimo jiné v Srbsku na srazu neonacistické organizace Combat 18.[17] Jednu ze svých písní kapela věnovala nacistickému politikovi Rudolfu Hessovi.[17] Ortel se proti spojování s touto ideologií brání poukazem na fakt, že nebyl autorem textů kapely, ze které odešel v roce 2002.[1] Podle záznamů koncertu Sons of Bohemia na serveru YouTube hrál Tomáš Ortel některé písně skupiny Conflict 88, např. „Vrať se k nám“ nebo „Krásné časy“, i po opuštění skupiny.[19][20] Redaktor Vedral uvádí stejné písně i na koncertech skupiny Ortel.[4]

Ortel

Tomáš Ortel
Podrobnější informace naleznete v článku Ortel (hudební skupina).

Tomáš Ortel založil v roce 2002 skupinu Ortel,[6] ve které od té doby působí. Je lídrem, zpěvákem, kytaristou a zároveň autorem textů a hudby skupiny.[1] Skupina je považována za kontroverzní a xenofobní.[7][8][5] Tomáš Ortel je také autorem písně Hadr, kterou si jako svou hymnu osvojila později zakázaná Dělnická strana.[1] V souvislosti se svým působením ve skupině se v Českém slavíku Mattoni 2015 umístil na třetím místě mezi zpěváky, v ročníku 2016 postoupil na druhé místo se 16 432 body.[21][22]

Napojení na krajní pravici

Podle Plzeňského deníku se zúčastňoval řady průvodů a demonstrací příznivců Dělnické strany.[23] V roce 2009 byl během rozsáhlé razie proti neonacistům zadržen policií.[24] V roce 2013 se účastnil protiromského průvodu Plzní, kdy šel v čele průvodu a byl jedním z řečníků demonstrace.[6] Na výročí 17. listopadu v roce 2015 vystupoval na náměstí Republiky v Praze jako předskokan těsně před zahájením demonstrace Národní demokracie nazvané „4. tábor lidu“.[5]

V roce 2016 zahájil krátkým koncertem pražskou demonstraci „Czexit – boj za naši kulturu a bezpečnou zem“, na které se odpůrci islámu setkali 17. září na Václavském náměstí.[25][26] Na konci září vystoupil jako speciální host s písní „Mešita“ na plzeňské Svatováclavské demonstraci hnutí Úsvit a Bloku proti islámu, přičemž jeho vystoupení bylo přenášeno telemostem na další protiislámské demonstrace v Praze, Mostu a Ostravě.[27] Několik písní včetně „Mešity“ zazpíval také na shromáždění příznivců prezidenta Zemana, odpůrců islámu a pravicových extremistů k výročí 17. listopadu na pražské Letné.[28]

Na 25. dubna 2019 byl ohlášen jeho koncert i s kapelou na demonstraci hnutí SPD Tomia Okamury za účasti představitelů zahraničních radikálních politických stran Le Penové, Salviniho a Wilderse na Václavském náměstí v Praze.[29]

Odkazy

Poznámky

  1. K přejmenování Hnídek/Ortel uvedl, že důvodem byl neúspěšný pokus registrace názvu skupiny Ortel, kdy už byl název zaregistrován a kapela se nechtěla přejmenovávat. Skupinu Ortel pak pojmenoval podle svého vyjádření kvůli tomu, že „vynáší rozsudek nad naší zemí“.[9]

Reference

  1. a b c d e f g h i j ČÁPOVÁ, Hana. Úspěch slavíka Ortela je připomínkou, kolik tu žije lidí s pocitem beznaděje. Respekt.cz [online]. 2015-12-05. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  2. ČTK. Loni bronz, letos stříbro. Ortel si na Slavících polepšil, někteří na protest odešli ze sálu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. 
  3. KABÁTOVÁ, Šárka. Kontroverzní Ortel na Slavících? Nechci, aby nás vinili z cenzury, říká pořadatel. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-11-29 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  4. a b c VEDRAL, Honza. Ve Slavících boduje kapela Ortel. Zpívá o Romech a pobouřila muslimy. iDNES.cz [online]. 2014-11-07. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  5. a b c d ZELENKA, Jakub. Zlatý slavík ve stínu xenofobního Ortelu. Šiky extremistů atakují soutěž o kapelu roku. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2015-11-13. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  6. a b c d e f VILÍMOVÁ, Tereza. Slavíkem oceněný Ortel stál u zrodu kapely vzývající Hitlera. Echo24.cz [online]. 2015-11-30 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  7. a b MARTÍNEK, Josef. VIDEO: V zemi křesťanů kebaby stojí. Voxel a Pokáč parodují Ortel. iREPORT [online]. 2016-06-06 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  8. a b KABÁTOVÁ, Šárka (sk). Město pozvalo xenofobní kapelu Ortel. Chtěli jsme jen kulturu pro lidi, hájí se. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2015-09-03 [cit. 2015-11-29]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  9. BUBÍLKOVÁ, Zuzana. Kauza dne Rádia Impuls: Tomáš Ortel: Hajlování a neonacismus mi vadí, Banga mým textům nerozumí.. Rádio Impuls [online]. 2016-12-06 [cit. 2016-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-07. 
  10. PALIČKA, Jan P. Zpěvák Ortel musel zavřít hospodu! Expres na místě zjišťoval proč. Expres.cz [online]. 2015-12-15 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. 
  11. Kontroverzní zpěvák Ortel se oženil v den narozenin Hitlera! Nechyběla policie. Blesk.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-23]. 
  12. KARLESZ, Štěpán; MCHITARJAN, Karen. Tomáš Ortel se tajně oženil! Manželku k oltáři dovedl jako rytíř. Expres.cz [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. 
  13. Expres.cz. Templáři, nacisté a Ortel! Jaká je historie krásného zámku Zbiroh?. Expres.cz [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. 
  14. sos. Tomáš Ortel měl svatbu na narozeniny Adolfa Hitlera! Na zámku Zbiroh dělali tajné rituály příslušníci SS. Extra.cz [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. 
  15. RYŠAVÝ, Zdeněk (ryz). Frontman xenofobní skupiny Ortel se oženil v den narozenin Adolfa Hitlera a na zámku, kde měly štáb jednotky SS. romea.cz [online]. 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. 
  16. POSPÍŠILOVÁ, Barbora. Zpěvák Ortel se ‚tajně‘ oženil. V den výročí narození Adolfa Hitlera. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2018-04-23 [cit. 2018-04-24]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  17. a b c JANOUŠ, Václav. Koncert neonacistické kapely v Českých Budějovicích ohlídá policie. iDNES.cz [online]. 2014-09-10. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  18. a b LIGIEROVÁ, Dagmar. Analýza textů vybraných hudebních skupin white power music v ČR. Brno, 2010 [cit. 2016-12-02]. 31 s. baklářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Miroslav Mareš. s. 19. Dostupné online.
  19. Ortel - Vrať se k nám - Akustická verze [online]. 2012-07-04 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  20. Ortel - Krásné časy - Akustická verze [online]. 2012-07-04 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online. 
  21. redakce. Ben Cristovao objasnil, proč si nepřišel pro Slavíka: Pro lidi, kteří ocení fašismus, nemám žádný respekt. iREPORT [online]. 2016-11-28 [cit. 2016-12-02]. Dostupné online. 
  22. SPÁČILOVÁ, Mirka; ŠŤÁSTKA, Tomáš. Slavíka mají Lucie Bílá, Karel Gott a Kabát, Ortel bral dvě stříbra. iDNES.cz [online]. 2016-11-26 [cit. 2016-11-30]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  23. TOLAR, Aleš; ŘÍSKÝ, Milan; POŠTOLKA, Jakub; JOSEFOVÁ, Hana. Zákazy? Tomáše Ortela dohání jeho minulost. Plzeňský deník [online]. 2015-11-26 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. 
  24. Tomáš Ortel: 7 věcí, které jste o něm nevěděli. A měli byste!. Expres.cz [online]. 2015-12-03 [cit. 2017-11-26]. Dostupné online. 
  25. ČTK. Na Václavském náměstí se sešli odpůrci i zastánci uprchlíků. Pražský deník [online]. 2016-09-17 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  26. KUBIŠTOVÁ, Pavla. Na Václavském náměstí zpíval Ortel. My jsme právo, volali demonstranti. iDNES.cz [online]. 2016-09-17 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  27. KOPŘIVA, Jakub. Do Prahy přijeli zástupci Pegidy, zapojili se do demonstrace proti islámu. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2016-09-28 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  28. SCHREIB, Petr. „Izrael tu nechceme“, „scheisse Alláh“. Nacionalisté prošli metropolí. Pražský deník [online]. 2016-11-18 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. 
  29. HELLER, Jakub. Přijede Le Penová i kapela Ortel, láká Okamura na demonstraci. Slyšet budou i odpůrci. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-04-24 [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, 26. 9. 2015, 1, Tomáš Ortel s akustickou kytarou.jpg
Autor: Michal Rozínek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hudební skupina Ortel, koncert v Runway Club, Tomáš Ortel s akustickou kytarou.