Tomáš Pojar

Tomáš Pojar, M.A.
Tomáš Pojar (2022)
Tomáš Pojar (2022)
1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
září 2006 – 30. ledna 2010
Náměstek ministra zahraničních věcí ČR
Ve funkci:
12. října 2005 – září 2006
Náměstek ministra pro evropské záležitosti ČR
Ve funkci:
8. června 2022 – 31. srpna 2023
Velvyslanec ČR v Izraeli
Ve funkci:
1. února 2010 – březen 2014
PředchůdceMichael Žantovský
NástupceIvo Schwarz
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS

Narození28. prosince 1973 (50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMartina Pojarová
RodičeMiloš Pojar
Dětisynové Eduard a Eliáš, dcera Rachel
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesediplomat
CommonsTomáš Pojar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Pojar (* 28. prosince 1973 Praha) je český diplomat a bezpečnostní analytik, syn spisovatele a diplomata Miloše Pojara. Od roku 2022 je vyjednavačem předsedy vlády Petra Fialy pro evropské záležitosti a jeho poradcem pro národní bezpečnost.

Život

Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a je členem Občanské demokratické strany.[1] Je ženatý a s manželkou Martinou má děti Eduarda, Rachel a Eliáše. Jeho otec Miloš Pojar byl po roce 1989 prvním československým velvyslancem v Izraeli.

  • Od roku 1995 působil v nevládní humanitární organizaci Člověk v tísni, kde se stal o dva roky později ředitelem. V organizaci působil až do roku 2005.
  • V květnu 2022 se začalo spekulovat o Pojarově možné kandidatuře na prezidenta v prezidentských volbách v roce 2023[7], k tomu ale nedošlo. Od ledna 2023 zastává Pojar funkci poradce pro národní bezpečnost, kterou nově zřídila vláda v prosinci 2022.[8]

Názory a postoje

Kritizoval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, ministra kultury Lubomíra Zaorálka a bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga za jejich společné prohlášení z 23. května 2020, ve kterém odsoudili plánovanou izraelskou anexi židovských osad, které Izrael od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu, což je území se kterým Palestinci počítají pro svůj budoucí stát Palestina. Podle Pojara „Výhrady vůči politice přátel či spojenců se obvykle tlumočí tradičně diskrétními diplomatickými metodami.“[10] Pojar rovněž odmítl návrat několika milionů potomků palestinských uprchlíků, který by mohl vést k „likvidaci židovského státu jako národní domoviny.“[10]

Odkazy

Reference

  1. Tomáš Pojar [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [cit. 2010-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-28. 
  2. Šéf Člověka v tísni míří do diplomacie [online]. iDNES.cz, 2005-06-06 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. 
  3. Přehled ministrů a jejich náměstků od r. 1989 do r. 2009 [online]. Parlament České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut, leden 2009 [cit. 2015-08-28]. Dostupné online. 
  4. Tomas Pojar [online]. LinkedIn [cit. 2015-08-31]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. Velvyslancem v Izraeli bude náměstek Tomáš Pojar [online]. ČT24, 2010-01-14 [cit. 2010-06-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Tomáš Pojar prorektorem pro zahraniční vztahy. www.cevroinstitut.cz [online]. [cit. 2015-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-08. 
  7. Koho na Hrad? Tápání vlády může ukončit překvapivé jméno s oslnivou kariérou. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  8. ČTK. Vláda zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost. Stane se jím Tomáš Pojar. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-12-21 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  9. ODS posílí v evropské politice. Na Úřad vlády míří nový muž. Seznam Zprávy.cz [online]. 2023-08-31 [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  10. a b Ďábel je v detailech. Megafonová diplomacie vůči Izraeli je zarážející, píší velvyslanci. Echo 24 [online]. 27. května 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“