Tomáš Sartorius

Tomáš Sartorius
OSB
břevnovsko-broumovský opat
Církevřímskokatolická
PředchůdceAugustin Jeroným Seifert z Löwenthalu
NástupceOtmar Daniel Zinke
Zasvěcený život
Institutbenediktini
Opatská benedikce1663
Osobní údaje
Datum narození21. prosince 1630
Místo narozeníBroumov,
Datum úmrtí1700 (ve věku 69–70 let)
Místo úmrtíBroumov
Povoláníkatolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Sartorius, též Thomas Sartor († 1700 Broumov) byl český benediktin a v letech 1663–1700 opat břevnovsko-broumovský.

Život

Tomáš Sartorius se narodil ve východočeském Broumově, kde také absolvoval benediktinské gymnázium. Dále studoval filozofii a teologii, teze jeho disputace byla ilustrována jeho portrétem. V roce 1663 byl zvolen broumovským opatem, v té době byl Broumov hlavním centrem benediktinů a Břevnov pouze jeho proboštstvím. V konfirmační listině císaře Leopolda II. ze dne 7. ledna 1664 se Sartorius jmenuje pouze opatem broumovským[1]. Jako opat se dostal do ostrého sporu s klášterními poddanými, jenž vyvrcholil jejich povstáním za svobodu v roce 1680[2].

Byl velkým mariánským ctitelem: v Broumově založil Bratrstvo sedmi bolestí Panny Marie[3]. Při klášteře konstituoval německou sodalitu laiků (Sodalitas germanica), založenou již jeho předchůdcem Augustinem Seyfertem. Jeho osobní heslo znělo: Quod nocet, docet (Co uškodí, to poučí). Podporoval broumovské gymnázium, v němž dal zřídit divadlo[4].

Vykonával funkci vizitátora v pražské arcidiecézi.

Dílo

V čele komunity zahájil rozsáhlou stavební činnost v obou klášterech, jejich proboštstvích a patronátních kostelech: zbudoval roku 1674 špitál v Broumově, 1676 na místě luteránského kostela v Broumově kostel sv. Václava, roku 1677 dřevěný kostel v Otovicích. Roku 1674 v Břevnově dal vystavět prepozituru, kanceláře, sýpku a tzv. Sartoriovo křídlo konventu, které zčásti podlehly ohni. V Broumově velmi pečoval o knihovnu, snažil se v ní zajistit dostatek knih pro studenty.[5] Pokračoval také v barokní přestavbě kláštera, na kterou razantně navázal jeho nástupce Otmar Zinke.[6]

Připomínky

Po Sartoriovi je pojmenována pražská ulice nacházející se nedaleko Břevnovského kláštera.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gelasius DOBNER, Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita.., svazek 10, Praha 1785, s.232-233
  2. ↑ Čechura, Jaroslav:Broumovská rebelie. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-215-4
  3. ↑ Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. St. Ottilien 1993, s.374
  4. ↑ Beda Franz Menzel: Das Gymnasium der Benediktiner in Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s. 710
  5. ↑ Klášterní knihovna [online]. Klášter Broumov [cit. 2015-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  6. ↑ Tisíc let benediktinského kláštera v Břevnově. Praha: Benediktinské opatství sv. Markéty v Praze-Břevnově, 1993. Kapitola Z dějin břevnovského opatství, s. 16. 

Literatura

Prameny

  • Národní archiv ČR, Řádový archiv Benediktini Břevnov, kartón 2, fasc. A.VII.11.K: Memorabilia quae post mortem reverendissimi D.Thomae Sartorij abbatis ... facta sunt.

Bibliografie

  • Walter Baier, Benediktinische Spiritualität im Kloster Břevnov-Braunau, in: Tausend Jahre der Benediktiner in den Klöstern Břevnov, Braunau und Rohr. ed. P.Johannes Hoffmann O.S.B. St. Ottilien 1993, s.359-379
  • Hieronymus Franciscus Růžička: Chronicon breve Břevnoviense et Braunense. Břevnov 1858, s. 33-34.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Thomas Sartorius.JPG
Autor: Packare, Licence: CC0
Thomas Sartorius, abbot of Benedictine monasteries in Břevnov and Broumov in 1663-1700.