Tomáš Suhrada
Tomáš Suhrada | |
---|---|
Narození | 20. prosince 1855 Radčice Rakouské císařství |
Povolání | architekt, urbanista |
Příbuzní | Josef Suhrada (sourozenec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Tomáš Suhrada (20. prosince 1855 Radčice[1] – ??) byl český architekt, stavitel a urbanista.
Vystudoval stavitelství na pražském vysokém učení technickém.[2]
Kariéra
Působení v Hradci Králové
Podporoval Františka Ulricha při volbě starosty Hradce Králové.
Působil v městské technické kanceláři v Hradci Králové jako hlavní městský inženýr (vrchní inženýr).[3] V roce 1894 byl členem výkonného výboru výstavního na Hospodářské průmyslové a národopisné výstavě pro východní Čechy v Hradci Králové pořádané ve dnech 12. až 26. srpna 1894.[4] V devadesátých letech 19. století aktualizoval regulační plán s myšlenkou zeleného prstence za prvním městským okruhem, kam měly být umístěny menší veřejné parky a vily v zahradách.
V závěru 19. století Suhrada vstoupil do společné firmy s Václavem Rejchlem st. Do roku 1900 společně realizovali osm významných objektů. Mezi nimi byla mj. stavba evangelického sboru v Bohuslavicích u Dobrušky (přípravné práce od 27. 6. 1898, základní kámen 24. 7. 1898, vysvěcení 3. 12. 1899)[5].
Již v roce 1897 ale došlo k určitému rozporu mezi Suhradou a starostou Hradce Králové Františkem Ulrichem. Suhrada proto následně odešel do Prahy a Rejchl pokračoval sám ve stavitelské činnosti v Hradci Králové.[6]
V roce 1899 byl jmenován členem obecního představenstva v Hradci Králové. V září však na této pozici vzhledem k odchodu do Prahy skončil.[7]
V roce 1904 výrazně upravil územní plán Hradce Králové, když navrhl, aby uliční síť připomínala původní tvar královéhradecké pevnosti. Hvězdicovitý obrys někdejšího pevnostního příkopu byl vyznačen (okružní) třídou, dnešní Šimkovou a Hradební ulicí na východním okraji centra.[8]
Působení v Praze
V roce 1899 byl jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Praze.[9][10] V roce 1908 byl povýšen do VIII. hodnostní třídy.[11] V roce 1913 se stal odborným přednostou stavebního oddělení průmyslové školy v Praze.[12] V roce 1916 získal titul stavebního rady.[13] [14]
Byl členem výboru Klubu fotografů-amatérů v Praze.[15]
Dílo
- Budova bývalé Odborné školy pro umělecké zámečnictví, Hradec Králové, třída Československé armády (stavěli Dvořák a Fischer z Prahy[16])
- Bývalé Obecné a měšťanské školy, nyní Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova třída[17]
Rodina
Jeho mladší bratr Josef Suhrada (1869–1914) byl rakouský a český politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.[18]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika Vodňany 39, sn. 106 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-06-22]. Dostupné online.
- ↑ Salon republiky. [s.l.]: Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, 2018.
- ↑ Obchodní akademie | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Hospodářská průmyslová a národopisná výstava pro východní Čechy v Hradci Králové pořádaná ve dnech 12. až 26. srpna 1894. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1894 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ VLČKOVÁ, Věra. Historie evangelického sboru v Bohuslavicích nad Metují. Rodným krajem vlastivědný zpravodaj Červenokostelecka. 2006, s. 10–14.
- ↑ Václav Rejchl st. | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ LADNSMANN, Martin; POKORNÝ, Radek. Personální obsazení samosprávných sborů města Hradce Králové od roku 1850 do roku 1942. Královéhradecko [online]. 2004 [cit. 2022-06-23]. Roč. 1. Dostupné online.
- ↑ TOMAN, František. Sté výročí 1. regulačního plánu města Hradce Králové. Puls. 1990, čís. 10, s. 15–19.
- ↑ Ze státní průmyslové školy v Praze. Národní listy. 1899-09-11, roč. 39, čís. 252, s. 3.
- ↑ Osobní. Stráž [online]. 1899 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1907 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1913 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Věstník českých professorů. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1916 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Dary. Národní politika. Květen 1917, roč. 35, čís. 118, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Fotografický obzor. Digitální knihovna Kramerius [online]. 1902 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ Hradec Králové v roce 1925. Praha-Žižkov: Vydal svým nákladem Karel Říha, majitel insertní a nakladatelské kanceláře, 1925.
- ↑ Salon republiky [online]. [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Lukáš Nekolný, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá škola pro umělecké zámečnictví, od 2011 hotelová škola, třída Československé armády, stav 2022