Tomáš Suhrada

Tomáš Suhrada
Narození	1855 Radčice (Vodňany) Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	??
Povolání	architekt, urbanista
Příbuzní	Josef Suhrada (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Tomáš Suhrada^[1] či Tomáš Súhrada^[2] (1855^[2] Radčice /tehdy Račice/ – ?) byl český architekt, stavitel a urbanista.

Vystudoval stavitelství na pražském vysokém učení technickém.^[3]

Kariéra

Působení v Hradci Králové

Podporoval Františka Ulricha při volbě starosty Hradce Králové.

Působil v městské technické kanceláři v Hradci Králové jako hlavní městský inženýr (vrchní inženýr).^[4] V roce 1894 byl členem výkonného výboru výstavního na Hospodářské průmyslové a národopisné výstavě pro východní Čechy v Hradci Králové pořádané ve dnech 12. až 26. srpna 1894.^[5] V devadesátých letech 19. století aktualizoval regulační plán s myšlenkou zeleného prstence za prvním městským okruhem, kam měly být umístěny menší veřejné parky a vily v zahradách.

V závěru 19. století Suhrada vstoupil do společné firmy s Václavem Rejchlem st. Do roku 1900 společně realizovali osm významných objektů. Mezi nimi byla mj. stavba evangelického sboru v Bohuslavicích u Dobrušky (přípravné práce od 27. 6. 1898, základní kámen 24. 7. 1898, vysvěcení 3. 12. 1899)^[6].

Již v roce 1897 ale došlo k určitému rozporu mezi Suhradou a starostou Hradce Králové Františkem Ulrichem. Suhrada proto následně odešel do Prahy a Rejchl pokračoval sám ve stavitelské činnosti v Hradci Králové.^[7]

V roce 1899 byl jmenován členem obecního představenstva v Hradci Králové. V září však na této pozici vzhledem k odchodu do Prahy skončil.^[8]

V roce 1904 výrazně upravil územní plán Hradce Králové, když navrhl, aby uliční síť připomínala původní tvar královéhradecké pevnosti. Hvězdicovitý obrys někdejšího pevnostního příkopu byl vyznačen (okružní) třídou, dnešní Šimkovou a Hradební ulicí na východním okraji centra.^[9]

Působení v Praze

V roce 1899 byl jmenován učitelem IX. hodnostní třídy na státní průmyslové škole v Praze.^[10][11] V roce 1908 byl povýšen do VIII. hodnostní třídy.^[12] V roce 1913 se stal odborným přednostou stavebního oddělení průmyslové školy v Praze.^[13] V roce 1916 získal titul stavebního rady.^{[14] [15]}

Byl členem výboru Klubu fotografů-amatérů v Praze.^[16]

Dílo

• Budova bývalé Odborné školy pro umělecké zámečnictví, Hradec Králové, třída Československé armády (stavěli Dvořák a Fischer z Prahy^[17])
• Bývalé Obecné a měšťanské školy, nyní Gymnázium Boženy Němcové, Hradec Králové, Pospíšilova třída^[18]

Rodina

Jeho mladší bratr Josef Suhrada (1869–1914) byl rakouský a český politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.^[19]

Odkazy

Reference