Tomás Bretón

Tomás Bretón
Základní informace
Narození29. prosince 1850
Salamanca
Úmrtí2. prosince 1923 (ve věku 72 let)
Madrid
Žánryopera, symfonie a zarzuela
Povoláníhudební skladatel, dirigent a muzikolog
Nástrojehousle
Oceněnívelkokříž Řádu Alfonse XII. (1925 a 1921)
DětiAbelardo Bretón Matheu
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomás Bretón y Hernández (29. prosince 1850 Salamanca – 2. prosince 1923 Madrid) byl španělský dirigent a hudební skladatel.

Život

Narodil se v Salamance 29. prosince 1850. Studoval na Škole krásných umění (Escuela de Nobles y Bellas Artes de San Eloy) a přivydělával si účinkováním v provinčních orchestrech, divadlech a kostelích. V šestnácti letech odešel do Madridu, kde hrál v orchestrech divadel uvádějících zarzuely. Vedle toho studoval na Královské konzervatoři u Emilia Arriety. V roce 1872 získal první cenu za skladbu společně s Rupertem Chapí. Několik let pracoval v menších divadlech, až v roce 1882 obdržel grant od Akademie krásných umění v San Fernandu. To mu v letech 1881–1884 umožnilo studium v Římě, Miláně, Vídni a v Paříži. Kromě toho mu to poskytlo čas na kompozici rozměrnějších skladeb, jako byly oratorium El Apocalipsis a opera Los amantes de Teruel. Premiéra této opery v Teatro Real de Madrid ho zařadila mezi přední španělské operní skladatele.

Stal se rovněž vyhledávaným dirigentem. V letech 1878–1881 řídil orchestr Unión Artístico Musical, který sám založil a od roku 1885 byl šéfdirigentem orchestru Madridské koncertní společnosti (Sociedad de Conciertos de Madrid). V roce 1901 byl jmenován ředitelem Madridské konzervatoře (Real Conservatorio Superior de Música de Madrid).

Dílo

Zarzuely

  • Los dos caminos (1874, libreto Calixto Navarro)
  • El viaje de Europa (1874, libreto Feliú y Codina)
  • El alma en un hilo (1874, libreto Pedro Ponce y Juan Carranza)
  • El bautizo de Pepín (1874)
  • Dos leones (1874; libreto Salvador María Granés a Calixto Navarro)
  • María (1875, libreto Navarro)
  • El 93 (1875, libreto Navarro.)
  • El inválido (1875, libreto Navarro)
  • Un chaparrón de maridos (1875, libreto Rafael María Liern a Anselmo Pilá)
  • El barberillo de Orán (libreto Rafael María Liern)
  • Por un cantar juguete (1875, libreto Alejandro Vidal y Díaz)
  • El capitán Mendoza (1876, libreto Luis de Olona y Gaeta)
  • Huyendo de ellas (1877)
  • Novio, padre y suegro (1877, libreto Augusto E. Madan y García)
  • ¡Cuidado con los estudiantes! (1877, libreto Augusto E. Madan y García)
  • Estudiantes y alguaciles (1877, libreto Augusto E. Madan y García)
  • Contar con la huéspeda o Locuras madrileñas, (1877, libreto Luis Pére)
  • Bonito país (1877)
  • El campanero de Begoña (1878, libreto Mariano Pina Domínguez)
  • Corona contra Corona (1879, libreto Navarro)
  • Las señoritas de Conil (1880, libreto R. Palomino de Guzmán)
  • Los amores de un príncipe (1881, libreto José Sala y Ramiro Sirgue)
  • Vista y sentencia (1886, libreto Navarro y Granés)
  • El grito en el cielo (1886, libreto Navarro)
  • Bal masqué (1888, libreto Strauss y Bretón)
  • El caballo del señorito (1890, libreto Ricardo de la Vega)
  • La verbena de la Paloma (1894, libreto De la Vega)
  • El domingo de Ramos (1894, libreto Miguel Echegaray)
  • Al fin se casa la Nieves (1895, libreto De la Vega)
  • Botín de guerra (1896, libreto Eusebio Sierra)
  • El guardia de corps (1897, libreto Mariano Vela a Carlos Servet Fortunyo)
  • El puente del diablo (1898, libreto Mariano Vela a Carlos Servet Fortunyo)
  • El reloj de cuco (1898, libreto Manuel de Labra a Enrique Ayuso)
  • El clavel rojo (1899, libreto Guillermo Perrín a Miguel de Palacios)
  • La cariñosa (1899, libreto José Jackson Veyán)
  • Covadonga (1900, libreto Marcos Zapata a Eusebio Sierra.)
  • La bien plantá (1902-1904, libreto Vela a Servet)
  • El ojo del amo (1901)
  • La paz del campo (1906, libreto Enrique Vega)
  • El sueño de Regina (1906, libreto Manuel Linares Rivas)
  • Felicidad (1907, libreto Justo Huete)
  • Ya se van los quintos, madre (1908, libreto Alfonso B. Alfaro)
  • La generosa (1909, libreto Gabriel Merino)
  • Piel de oso (1909, libreto José Luis Barbadillo a A. Custodio)
  • Al alcance de la mano (1911, libreto Jorge a José de la Cueva)
  • Las percheleras (1911, libreto Mihura a González del Toro)
  • Los húsares del Zar (1914, libreto R. Campo, Avilés Meana a Carlos Rufart Camps)
  • La guitarra del amor (1914, libreto Perrín a de De Palacios)
  • Las cortes de amor o El trovador Lisardo (1914, libreto Jacinto Soriano)
  • Fraile fingido (1919, libreto Luceño)

Opery

  • Guzmán el Bueno (1877, libreto Antonio Arnao)
  • Los amantes de Teruel (1889, libreto vlastní podle Juana Eugenia Hartzenbusche)
  • Garín (1892, libreto Cesare Fereal)
  • La Dolores (1895, libreto Feliú y Codina)
  • El certamen de Cremona (1906, libreto Carlos Fernández Shaw)
  • Tabaré (1913, libreto Juan Zorrilla de San Martín)
  • Don Gil de las calzas verdes (1914, libreto Tomás Luceño)

Orchestrální hudba

  • Symfonie č. 1 F-dur (1874)
  • Amadís de Gaula, symfonická báseň (1882)
  • El Apocalipsis, oratorium pro sóla, sbor a orchestr (1882)
  • Symfonie č. 2 Es-dur (1883)
  • Escenas andaluzas (1894)
  • Symfonie č. 3 G-dur (1905)
  • Los Galeotes, symfonická báseň (1905)
  • Salamanca, symfonická báseň (1914)
  • Elegía y Añoranza'', symfonická báseň (1916)

Komorní skladby

  • Smyčcový kvartet G-dur (1866)
  • Trio E-dur (1893) pro klavír, housle a violoncello
  • Smyčcový kvartet D-dur (1902)
  • Kvintet pro klavír a smyčce (1905)
  • Smyčcový kvartet c-moll "Drama" (1907)
  • Smyčcový kvartet E-dur (1909)
  • Dechový sextet (1909)
  • Čtyři španělské kusy pro housle, violoncello a klavír
  • Písničky na básně Gustava Adolfa Bécquera

Externí odkazy

Média použitá na této stránce