Tomíkovice

Tomíkovice
	Pomník obětem 1. světové války
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Žulová
Okres	Jeseník
Kraj	Olomoucký kraj
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°19′55″ s. š., 17°6′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	163 (2021)
Katastrální území	Tomíkovice (6,12 km²)
Nadmořská výška	326 m n. m.
PSČ	790 56
Počet domů	75 (2011)
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Tomíkovice
Další údaje
Kód části obce	148458
Kód k. ú.	748455
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomíkovice (něm. Domsdorf)^[3] jsou osadou obce Žulová. Nacházejí se 2 km severně od Žulové podél silnice do Vidnavy, na dolním toku Skorošického potoka před ústím do Vidnávky.

Historie

Tomíkovice jsou poprvé připomínány roku 1291 v pramenu vztahujícímu se k letům 1266-1268. Vznikly v průběhu tehdejší kolonizace Jesenicka vratislavskými biskupy a jsou pojmenovány zřejmě po svém lokátorovi jménem Tomáš neboli Tomík. Latinské (Dominici villa) a německé (Dominiksdorf, Domsdorf) jméno zřejmě nejsou původní. V místech Tomíkovic je k roku 1284 zmíněna i ves Hlinná (Glinna), která s Tomíkovicemi zřejmě později splynula.

V 14. století Tomíkovice - jako řada jiných vsí v okolí - zpustly a byly obnoveny až při nové kolonizaci biskupského panství kolem roku 1576. Většina vsi zůstala v majetku vratislavského biskupství. Zdejší fojtství (šoltézství) bylo roku 1671 povýšeno na rytířské, a tvořilo tedy samostatný statek, ale zůstalo oproti okolním vsím vcelku malé a střídalo často majitele až do roku 1733, kdy je získal klášter sv. Maří Magdalény v Nise. Tomu fojtství patřilo do roku 1807, kdy je klášter pro obtížnou správu přes rakousko-pruské hranice prodal Johannu Nepomuku Oehlovi. V letech 1844-1890 patřily rodině Latzelů, která v té době skoupila řadu velkostatků v okolí, mj. ve Skorošicích. V roce 1794 byla založena zdejší škola (zrušena roku 1976).

Kromě zemědělství se ve vsi uplatňovalo domácké přadláctví, jež však již v polovině 19. století hledalo obtížně odbyt. Josef Latzel zde založil roku 1848 přadláckou školu, která měla pomoci zlepšit kvalitu a výkonnost tohoto tradičního odvětví. Rozvojem kamenictví v regionu okolo Žulové se Tomíkovic dotkl spíše okrajově (žulové lomy na Kaní hoře), specialitou obce se ale stalo povoznictví - přeprava dřeva, vápna i kamene pro stavební a průmyslové účely. Tímto zaměstnáním lze rovněž vysvětlit rozšíření dělnického hnutí mezi obyvateli, jež vyvrcholilo vítězstvím Komunistické strany Československa ve volbách roku 1929. Poté však i zde převládla strana sudetoněmecká, Tomíkovice byly po Mnichovské dohodě připojeny k Německu a jejich vesměs německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 odsunuto.

V poválečné době zbyla jako jediná hospodářská aktivita ve vsi zemědělství. Fojtský velkostatek převzal roku 1949 státní statek Žulová a postupně k němu připojil i půdu ostatních zemědělců ve vsi. Roku 1980 bylo obhospodařování zdejší zemědělské půdy předáno jednotnému zemědělskému družstvu v Bernarticích.

Tomíkovice byly od konce patrimoniální správy roku 1850 samostatnou obcí až do roku 1960, kdy byly připojeny ke Skorošicím. Spolu se Skorošicemi se staly od 1. ledna 1976 součástí Žulové. Skorošice se od ní roku 1990 opět osamostatnily, ale Tomíkovice u Žulové zůstaly.^[4]

K Tomíkovicím patří rovněž malá osada Žlíbek (něm. Schlippengrund nebo jen Schlippe), vzniklá koncem 18. století u Schlippeho mlýna na Vidnavce. Začátkem 19. století v ní bylo pět domů.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel Tomíkovic podle sčítání nebo jiných úředních záznamů^[5]:

Rok	1836	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1939	1947	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	604	665	640	605	642	614	652	708^{[p 1]}^{[p 2]}	749	349	302	352	314	263	233	246^{[p 3]}

↑ z toho: Tomíkovice 644, Žlíbek 64
↑ z toho: 6 Čechoslováků, 696 Němců; 706 řím. kat., 1 bez vyzn.
↑ z toho: Tomíkovice 236, Žlíbek 10

V Tomíkovicích je evidováno 84 adres : 76 čísel popisných (trvalé objekty) a 8 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).^[6] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 70 domů, z toho 62 trvale obydlených.

Osobnosti

Ignaz Gulz (1814–1874), oftalmolog

Zajímavosti

dvojí Boží muka: vpravo od polní cesty a na křižovatce silnice na Bukovou a polní cesty na Annín (kulturní památky)
přírodní památka Skalka pod Kaní horou - ukázka žokovitého větrání granodioritu

Fotogalerie

Boží muka u křižovatky
Rodinný dům
Dům se zahradou
Železniční zastávka a přejezd

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 860.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 531.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652–653. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 35. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978–979.
↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomíkovice na Wikimedia Commons

[6] z toho: Tomíkovice 644, Žlíbek 64

[7] z toho: 6 Čechoslováků, 696 Němců; 706 řím. kat., 1 bez vyzn.

[8] z toho: Tomíkovice 236, Žlíbek 10

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 860.

[4] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, II. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 531.

[5] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, 1. díl. Praha: ČSÚ, 2006. ISBN 80-250-1310-3. S. 652–653. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 35. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Praha: ČSÚ, MV ČR, 2005. ISBN 80-7360-287-3. S. 978–979.

[Domy-9] Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-01-12 [cit. 2010-01-12]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[p 1]

[p 2]

[p 3]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály