Tomislav Brkić
Tomislav Brkić | |
---|---|
Tomislav Brkić na French Open 2021 | |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Datum narození | 9. března 1990 (34 let)[1] |
Místo narození | Mostar, Jugoslávie[1] |
Bydliště | Ljubuški, Bosna a Hercegovina[1] |
Výška | 185 cm[1] |
Hmotnost | 80 kg[1] |
Profesionál od | 2008[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 690 014 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 3–9 |
Tituly | 0 ATP, 16 ITF |
Nejvyšší umístění | 212. místo (6. října 2014) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2015) |
Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2018) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2015, 2018) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 80–67 |
Tituly | 2 ATP, 10 challengerů, 31 ITF |
Nejvyšší umístění | 40. místo (17. ledna 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2023) |
French Open | čtvrtfinále (2021) |
Wimbledon | 3. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2021) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 20. srpna 2023
Tomislav Brkić (* 9. března 1990 Mostar) je hercegovský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Triumfem na Argentina Open 2021 se stal prvním hráčem z Bosny a Hercegoviny, který na túře ATP získal deblovou trofej. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šestnáct titulů ve dvouhře a čtyřicet jedna ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2014 na 212. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2022 na 40. místě. Trénuje ho Alberto Castellani.[1]
V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2008 jerevanským základním blokem 3. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Ghaně. V páru s Mirzou Bašićem vyhrál čtyřhru. Bosenští reprezentanti zvítězili 3:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k třiceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 3–10 ve dvouhře a 21–8 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra
V rámci challengerů debutoval v březnu 2006, když s Mirzou Bašićem zasáhl do čtyřhry sarajevského turnaje dotovaného 25 tisíci dolary. V úvodním kole však získali jen dvě hry na Srby Ilju Bozoljace s Viktorem Troickim. Singlovou soutěž si poprvé zahrál na okruhu ITF během září 2007 v rodném Mostaru. V prvním zápase však uhrál jediný gam na Slovince Blaže Kavčiče z páté světové stovky. Premiérovou challengerovou trofej získal ve čtyřhře sarajevského BH Telecom Indoors 2013 po boku Bašiće. Po obdržení divoké karty postoupili až do finále, v němž zdolali druhé nasazené Slováky Karola Becka a Igora Zelenaje.[4][2]
V závěru sezóny 2019 se začal specializovat na čtyřhru. V roce 2020 ukončil partnerství s Chorvatem Antem Pavićem, s nímž prošel do prvního semifinále na okruhu ATP Tour, když v této fázi vypadli na Open Sud de France 2020 v Montpellier. Po pětiměsíční koronavirové pauze si zahrál semifinále čtyřhry po boku Salvadorce Marcela Arévala na nursultanském Astana Open 2020 a s Chorvatem Marinem Čilićem na listopadovém Sofia Open 2020. V únoru 2021 se jeho stabilním spoluhráčem stal Srb Nikola Ćaćić, s nímž vybojoval první kariérní trofej ATP z březnového Argentina Open 2021 v Buenos Aires.[4] V boji o titul triumfovali nad uruguaysko-ekvádorskou dvojicí Ariel Behar a Gonzalo Escobar po dvousetovém průběhu. Stal se tak prvním hráčem z Bosny a Hercegoviny, jenž vyhrál deblový turnaj na okruhu ATP Tour.[5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2021, do něhož nastoupil s Pákistáncem Ajsámem Kúreším. Ve druhém kole však nenašli recept na pozdější finalisty a páté nasazené Rajeeva Rama s Joem Salisburym.[4]
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 5 (2–3)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | březen 2021 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Nikola Ćaćić | Ariel Behar Gonzalo Escobar | 6–3, 7–5 |
Finalista | 1. | duben 2021 | Marbella, Španělsko | antuka | Nikola Ćaćić | Ariel Behar Gonzalo Escobar | 2–6, 4–6 |
Finalista | 2. | červenec 2021 | Umag, Chorvatsko | antuka | Nikola Ćaćić | Fernando Romboli David Vega Hernández | 3–6, 5–7 |
Finalista | 3. | říjen 2021 | Moskva, Rusko | tvrdý (h) | Nikola Ćaćić | Harri Heliövaara Matwé Middelkoop | 5–7, 6–4, [9–11] |
Vítěz | 2. | červenec 2022 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Francisco Cabral | Robin Haase Philipp Oswald | 6–4, 6–4 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 11 Č) |
ITF (16 D; 30 Č) |
Dvouhra (16 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2011 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | Mirza Bašić | 6–4, 7–5 |
2. | leden 2012 | Antalya, Turecko | tvrdý | Michal Konečný | 6–4, 6–1 |
3. | listopad 2013 | Bol, Chorvatsko | antuka | Salvatore Caruso | 4–6, 7–5, 7–5 |
4. | březen 2014 | Antalya, Turecko | tvrdý | Aldin Šetkić | 6–2, 3–6, 7–5 |
5. | srpen 2014 | Appiano, Itálie | antuka | Daniele Giorgini | 7–6(7–3), 7–6(10–8) |
6. | srpen 2014 | Este, Itálie | antuka | Francesco Picco | 6–2, 7–6(8–6) |
7. | září 2014 | Bol, Chorvatsko | antuka | Riccardo Sinicropi | 7–5, 6–2 |
8. | květen 2015 | Bol, Chorvatsko | antuka | Václav Šafránek | 6–2, 6–4 |
9. | listopad 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Gibril Diarra | 7–5, 6–2 |
10. | srpen 2016 | Subotica, Srbsko | antuka | Ljubomir Čelebić | 6–4, 6–2 |
11. | únor 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Kristijan Mesaroš | 6–1, 4–1skreč |
12. | červen 2017 | Brčko, Bosna a Hercegovina | antuka | Evan King | 7–6(9–7), 6–3 |
13. | srpen 2017 | Novi Sad, Srbsko | antuka | Nino Serdarušić | 6–2, 6–7(5–7), 6–3 |
14. | září 2017 | Terst, Itálie | antuka | Adelchi Virgili | 7–6(7–2), 4–6, 7–6(8–6) |
15. | listopad 2017 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Lorenzo Sonego | 7–5, 6–4 |
16. | prosinec 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Nikola Ćaćić | 7–6(7–2), 2–6, 7–6(9–7) |
Čtyřhra (41 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | červen 2008 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | Milan Bradarić | David Savić Vilim Višak | 6–2, 6–3 |
2. | červenec 2009 | Kolín nad Rýnem, Německo | antuka | Ante Pavić | Daniel Caracciolo Jacek Szygowski | 6–3, 7–6(7–2) |
3. | říjen 2010 | Dubrovník, Chorvatsko | antuka | Damir Džumhur | Kristijan Mesaroš Marin Milan | 2–6, 6–1, [11–9] |
4. | srpen 2011 | Vinkovci, Chorvatsko | antuka | Marin Franjičević | Mislav Hižak Blaž Rola | 3–6, 6–3, [10–7] |
5. | leden 2012 | Antalya, Turecko | tvrdý | Aldin Šetkić | Carl Bergman Patrik Brydolf | 3–6, 7–6(7–2), [10–8] |
6. | září 2012 | Osijek, Chorvatsko | antuka | Aldin Šetkić | Ivan Bjelica Matej Sabanov | 6–4, 6–1 |
7. | prosinec 2012 | Antalya, Turecko | tvrdý | Dino Marcan | Andrei Ciumac Volodymyr Užylovskyj | 6–1, 7–6(7–5) |
8. | březen 2013 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | tvrdý (h) | Mirza Bašić | Karol Beck Igor Zelenay | 6–3, 7–5 |
9. | březen 2013 | Rovinj, Chorvatsko | antuka | Steven Diez | Nikolaus Moser Tristan-Samuel Weissborn | 6–2, 6–2 |
10. | březen 2013 | Vrsar, Chorvatsko | antuka | Mate Delić | Lukáš Maršoun Dominik Süč | 2–6, 7–6(7–3), [10–8] |
11. | červen 2013 | Doboj, Bosna a Hercegovina | antuka | Duje Kekez | Nerman Fatić Ismar Gorčić | 6–3, 6–4 |
12. | srpen 2013 | Novi Sad, Srbsko | antuka | Duje Kekez | Ismar Gorčić Ilija Vučić | 6–3, 7–6(7–1) |
13. | srpen 2013 | Čakovec, Chorvatsko | antuka | Duje Kekez | Francesco Borgo Andrea Patracchini | 7–5, 6–1 |
14. | říjen 2013 | Solin, Chorvatsko | antuka | Mate Delić | Alexandr Kondulukov Alexej Kondulukov | 6–3, 4–6, [10–4] |
15. | prosinec 2013 | Antalya, Turecko | tvrdý | Aldin Šetkić | Alban Meuffels Lukas Mugevičius | 6–2, 6–1 |
16. | únor 2014 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Janez Semrajč | Dino Marcan Antonio Šančić | 7–6(7–3), 7–6(9–7) |
17. | květen 2014 | Doboj, Bosna a Hercegovina | antuka | Nikola Ćaćić | Ivan Milivojević Bojan Zdravković | 6–1, 6–3 |
18. | květen 2014 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | Nikola Čačić | Darko Jandrić Ante Marinčić | 6–3, 6–2 |
19. | červen 2014 | Kiseljak, Bosna a Hercegovina | antuka | Ante Marinčić | Ljubomir Čelebić Giorgio Portaluri | 6–2, 6–2 |
20. | srpen 2014 | Appiano, Itálie | antuka | Mirza Bašić | Yannik Reuter Maxime Teixeira | 6–3, 6–4 |
21. | listopad 2015 | Antalya, Turecko | antuka | Darko Jandrić | Tuna Altuna Cem İlkel | 7–6(7–3), 6–3 |
22. | leden 2016 | Castelldefels, Španělsko | antuka | Gonçalo Oliveira | Samuel Bensoussan Michal Schmid | 6–2, 3–6, [10–1] |
23. | únor 2016 | Peguera, Španělsko | antuka | Kamil Majchrzak | Carlos Taberner Kento Jamada | 6–3, 6–4 |
24. | únor 2016 | Peguera, Španělsko | antuka | Gonçalo Oliveira | Pietro Rondoni Jacopo Stefanini | 6–7(6–8), 6–3, [10–6] |
25. | červen 2016 | Breda, Nizozemsko | antuka | Kamil Majchrzak | Karim-Mohamed Maamoun Ilija Vučić | 6–0, 6–2 |
26. | červenec 2016 | Montauban, Francie | antuka | Caio Zampieri | Pedro Martínez Lamine Ouahab | 6–1, 6–2 |
27. | leden 2017 | Plantation, Spojené státy | antuka | Nikola Čačić | Jaume Pla Malfeito Miguel Semmler | 4–6, 6–1, [10–3] |
28. | únor 2017 | Hammámet, Tunisko | antuka | Nikola Čačić | Oscar José Gutierrez Nicolas Santos | 6–3, 6–2 |
1. | listopad 2017 | Puné, Indie | tvrdý | Ante Pavić | Pedro Martínez Adrián Menéndez Maceiras | 6–1, 7–6(7–5) |
29. | březen 2018 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Milan Radojković | Franco Capalbo Gerónimo Espín Busleiman | 6–3, 4–6, [10–7] |
30. | duben 2018 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Milan Radojković | Franco Capalbo Gerónimo Espín Busleiman | 4–6, 6–3, [10–8] |
2. | červen 2018 | Poprad, Slovensko | antuka | Ante Pavić | Nikola Čačić Luca Margaroli | 6–3, 4–6, [16–14] |
3. | červenec 2018 | Padova, Itálie | antuka | Ante Pavić | Walter Trusendi Andrea Vavassori | 6–3, 7–6(7–4) |
4. | červen 2019 | Milan, Itálie | antuka | Ante Pavić | Andrej Vasilevskij Andrea Vavassori | 7–6(8–6), 6–2 |
5. | červenec 2019 | Perugia, Itálie | antuka | Ante Pavić | Rogério Dutra da Silva Szymon Walków | 6–4, 6–3 |
6. | srpen 2019 | Cordenons, Itálie | antuka | Ante Pavić | Nikola Čačić Antonio Šančić | 6–2, 6–3 |
7. | srpen 2019 | L'Aquila, Itálie | antuka | Ante Pavić | Luca Margaroli Andrea Vavassori | 6–3, 6–2 |
8. | září 2019 | Biella, Itálie | antuka | Ante Pavic | Ariel Behar Andrej Golubjev | 7–6(7–2), 6–4 |
9. | září 2020 | Forli, Itálie | antuka | Nikola Ćaćić | Andrea Vavassori Andrej Golubjev | 3–6, 7–5, [10–3] |
10. | říjen 2020 | Parma, Itálie | antuka | Marcelo Arévalo | Ariel Behar Gonzalo Escobar | 6–4, 6–4 |
11. | říjen 2022 | Parma, Itálie | antuka | Nikola Ćaćić | Luis David Martínez Igor Zelenay | 6–2, 6–2 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomislav Brkić na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Tomislav Brkić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20. srpna 2023
- ↑ a b Tomislav Brkić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20. srpna 2023
- ↑ Tomislav Brkić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20. srpna 2023
- ↑ a b c Tomislav Brkic | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tomislav Brkic/Nicola Cacic Earn First ATP Title In Buenos Aires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-07 [cit. 2021-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomislav Brkić na Wikimedia Commons
- Tomislav Brkić na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Tomislav Brkić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Tomislav Brkić na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Finská vlajka
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.