Tommy Paul

Tommy Paul
Tommy Paul v kvalifikaci Wimbledonu 2019
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	17. května 1997 (27 let)[1]
Místo narození	Voorhees Township, New Jersey Spojené státy americké[1]
Bydliště	Delray Beach, Florida Spojené státy americké[1]
Výška	185 cm[1]
Hmotnost	82 kg[1]
Profesionál od	2015
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	8 417 515 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	158–116
Tituly	3 ATP, 4 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění	12. místo (2. října 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2023)
French Open	3. kolo (2024)
Wimbledon	čtvrtifinále (2024)
US Open	4. kolo (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů	33–47
Tituly	0 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění	97. místo (12. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2021)
French Open	čtvrtfinále (2020)
Wimbledon	2. kolo (2022)
US Open	2. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cup	čtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240711a11. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tommy Paul (* 17. května 1997 Voorhees Township, New Jersey) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 12. místě a ve čtyřhře v lednu 2022 na 97. místě. Trénuje ho Brad Stine, bývalý kouč světové jedničky Jima Couriera. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v prosinci 2015, kdy mu patřila 3. příčka.^[3][1]

V juniorském tenise získal trofej na French Open 2015 po finálové výhře nad krajanem Taylorem Fritzem a stal se šestým americkým vítězem Roland Garros v této věkové kategorii. Z New Jersey se s rodiči přestěhoval do Greenville v Severní Karolíně ve třech měsících věku. Zužitkoval tak přípravu na severokarolínských antukových dvorcích, na nichž od dětství trénoval.^[4][3][5] Fritz mu porážku oplatil v boji o titul na juniorce US Open 2015.^[6]

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2020 kvalifikačním kolem proti Uzbekistánu, v němž přispěl k výhře Američanů 4:0 na zápasy vítěznou dvouhrou nad Denisem Istominem. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[7]

Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde v úvodním kole mužské dvouhry nestačil na jedenáctého nasazeného Rusa Aslana Karaceva.

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 2014, když zasáhl do dvouhry turnaje v Tampě s dotací 10 tisíc dolarů. Po výhře nad Nicolasem Jarrym ve čtvrtfinále podlehl dalšímu Chilanu Jorge Aguilarovi, figurujícímu na 501. příčce klasifikace.^[2] Průnik mezi dvě stě nejlepších tenistů zaznamenal v dubnu 2016 po debutovém startu v sérii Masters na Miami Open 2016, kde na úvod prohrál s Timem Smyczkem. Do první stovky se pak posunul během září 2019 po US Open,^[6] když na žebříčku ATP postoupil ze 114. na 92. příčku.^[8][2]

První zápas na okruhu ATP Tour vyhrál na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2016 v Houstonu, kam obdržel divokou kartu. V první fázi přehrál osmého nasazeného Itala a padesátého třetí muže žebříčku Paola Lorenziho. Poté podlehl Jihokorejci Čong Hjonu z osmé světové desítky. Do čtvrtfinále premiérově postoupil přes Maleka Džazírího na červencovém BB&T Atlanta Open 2017, ale poté uhrál jen čtyři gamy v duelu se světovou dvaadvacítkou Gillesem Müllerem z Lucemburska. Při postupu do premiérového semifinále kariéry až z kvalifikace, neztratil na Adelaide International 2020 žádný set. Člena elitní světové desítky poprvé přehrál na Abierto Mexicano Telcel 2020 v Acapulku. Ve druhém kole jako kvalifikant vyřadil sedmého muže klasifikace Alexandra Zvereva. Poté jeho cestu pavoukem ukončil krajan John Isner.^[8][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2015 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěrečném kole na jeho raketě dohrál Švýcar Marco Chiudinelli. V úvodním kole newyorské dvouhry však nenašel recept na italskou světovou pětadvacítku Andrease Seppiho. Na Australian Open 2020 svedl vítěznou pětisetovou bitvu proti dvacátému hráči klasifikace Grigoru Dimitrovovi,^[9] který jej pak vyřadil na US Open 2020. V páru s Nicholasem Monroem si zahrál čtvrtfinále čtyřhry French Open 2020.^[8]

Premiérovou trofej v rámci túry ATP si odvezl z listopadového Stockholm Open 2021, kde otočil průběh semifinále po ztrátě úvodní sady s krajanem Francesem Tiafoem. V závěrečném boji o titul zdolal kanadskou turnajovou trojku a obhájce trofeje Denise Shapovalova opět po třísetovém průběhu. Stal se tak desátým americkým šampionem Stockholm Open.^[10] Do prvního semifinále majoru se probojoval na Australian Open 2023. Cestou soutěží postupně vyřadil Jana-Lennarda Struffa, v pětisetové bitvě Alejandra Davidoviche Fokinu, Jensona Brooksbyho, po čtyřsetovém průběhu Roberta Bautistu Aguta a ve čtvrtfinále 20letého krajana Bena Sheltona. Stal se tak prvním Američanem v semifinále melbournského grandslamu od Andyho Roddicka v roce 2009. Bodový zisk mu zajistil debutový posun do elitní světové dvacítky.^[11] Druhou trofej vybojoval na únorovém Dallas Open 2024, kde prošel do finále přes Bena Sheltona. V něm zdolal dalšího zástupce amerického tenisu, Marcose Girona ve třech setech.^[12]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	listopad 2021	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Denis Shapovalov	6–4, 2–6, 6–4
Finalista	1.	únor 2023	Acapulco, Mexiko	tvrdý	Alex de Minaur	6–3, 4–6, 1–6
Finalista	2.	červenec 2023	Eastbourne, Spojené království	tráva	Francisco Cerúndolo	4–6, 6–1, 4–6
Vítěz	2.	únor 2024	Dallas, Spojené státy	tvrdý (h)	Marcos Giron	7–6(7–3), 5–7, 6–3
Finalista	3.	únor 2024	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Taylor Fritz	2–6, 3–6
Vítěz	3.	červen 2024	Londýn, Spojené království	tráva	Lorenzo Musetti	6–1, 7–6(10–8)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	20150501akvětna 2015	Valldoreix, Španělsko	antuka	Albert Alcaraz Ivorra	2–6, 6–4, 6–4
2.	20150501akvětna 2015	Lecco, Itálie	antuka	Lorenzo Sonego	6–1, 6–4
3.	20160101aledna 2016	Plantation, Spojené státy	antuka	Adrien Puget	7–6(7–4), 6–0
4.	20160101aledna 2016	Sunrise, Spojené státy	antuka	Adrien Puget	6–4, 3–6, 6–3
5.	20170201aúnora 2017	Palm Coast, Spojené státy	antuka	Renta Tokuda	6–3, 4–6, 6–3
6.	20170601ačervna 2017	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Christopher Eubanks	6–4, 6–4
1.	20181101alistopadu 2018	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý (h)	Peter Polansky	6–2, 6–2
2.	20190401adubna 2019	Sarasota, Spojené státy	antuka	Tennys Sandgren	6–3, 6–4
3.	20190901azáří 2019	New Haven, Spojené státy	tvrdý	Marcos Giron	6–3, 6–3
4.	20190901azáří 2019	Tiburon, Spojené státy	tvrdý	Thanasi Kokkinakis	7–5, 6–7(3–7), 6–4

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	20180101aledna 2018	Playford, Austrálie	tvrdý	Mackenzie McDonald	Maverick Banes Jason Kubler	7–6(7–4), 6–4
2.	20180901azáří 2018	Columbus, Spojené státy	tvrdý (h)	Peter Polansky	Gonzalo Escobar Roberto Quiroz	6–3, 6–3

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	2015	French Open	antuka	Taylor Fritz	7–6(7–4), 2–6, 6–2
Finalista	2015	US Open	tvrdý	Taylor Fritz	2–6, 7–6(7–4), 2–6

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	2015	French Open	antuka	William Blumberg	Álvaro López San Martín Jaume Munar	4–6, 2–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tommy Paul na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tommy Paul na Wikimedia Commons
• Tommy Paul na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Tommy Paul na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Tommy Paul na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Tommy Paul v databázi Olympedia (anglicky)
• Tommy Paul na X (dříve Twitteru)