Tomoi

Tomoi je malajsijské bojové umění beze zbraní praktikované hlavně ve státech na severu Kedahu, Terengganu a zejména v Kelantanu. Je blízce příbuzné s ostatními indočínskými styly boxování jako jsou Muay Thai (Thajsko), pradal serey (Kambodža) a lethwei (Myanmar). Bojovníkům se říká petomoi.

Slovo tomoi je příbuzné thajskému termínu dhoi muay, který poukazuje na box a pěstní souboj především. Původně to byl název pro starou formu Muay Thai s holými pěstmi, které se teď říká Muay boran (starověký box).

Historie

Není jasné, kde přesně mají různé formy indočínského kickboxu své kořeny, ale je o nich známo, že mají společný původ v čínských technikách a jsou ovlivněny indickými bojovými uměními. Jedna z teorií je, že se rozšířily za starověkého císařství Fu-nan, v dnešní Kambodži a Vietnamu, jejichž území kdysi zahrnovalo i dnešní Thajsko, Kedah, Perlis, Kelantan a Pahang. Původně si boxeři balili své pěsti do provazů z konopí namísto nošení rukavic. Nebyl zde žádný ring, takže se boje konaly v otevřených prostorách, kde je obklopovali diváci. Když byli přihlížející spokojeni, když se zápas skončil, tak byl vítěz odměněn jídlem a penězi, což pomohlo zvýšit příjem chudých rodin. Britští kolonisté později zavedli nová pravidla - ring a rukavice. Starší forma byla předána pokročilým studentům. Nicméně tyto techniky stále učí už jen hrstka mistrů v Malajsii.

Tomoi bylo populárním koníčkem před začátkem islámského obrození v 80. létech 20. století. Když se k moci dostala kelantanská vláda, zakázala několik malajských tradic kvůli jejich "neislámským základům". Mezi tabu patřily tance jako mak yong, stínové divadlo a wayang kulit. V roce 1990 bylo tomoi též prohlášeno za nelegální hlavně kvůli rituálnímu válečnému tanci, jenž předcházel boji, ale také kvůli násilnosti a tomu, že se v publik volně míchali muži i ženy. Pár bojovníků v té době soutěžilo v boxu, kickboxu a Muay Thai mimo Kelantan, ale popularita tomoi klesla na dno. Protože je Kelantan blízko u hranic s Thajskem, hodně Malajců v tomto období začalo říkat tomuto umění thajským jménem Muay Thai. V roce 2006 byl zákaz zrušen a tomoi se opět mohlo provozovat pod jménem moi Kelato, což v místním dialektu znamená "kelantanský box". Název, který používají pořadatelé, je freestyle kickboxing, ale většina mluvčích malajštiny jej stále nazývají tomoi.

Techniky

Tomoi zahrnuje kopy (tendang), údery pěstmi (tumbuk), údery koleny (lutut) a údery lokty (tujah). Původně byly údery pěstmi pouze jednoduché a přímé, ale díky vlivu britského boxu v průběhu kolonizačního období teď zahrnuje i jab (přední direkt), cross (zadní direkt), hook (hák) a uppercut (zvedák). Hlavními údery nohama v tomoi jsou foot-thrust (kop) a roundhouse kick (obloukový kop). Kopy nebývají používány k pohmoždění oponenta, ale k jeho odstrčení. Tomoi zápasníci považují údery pěstmi za nejslabší formu útoku, a údery lokty a koleny jsou nejlepšími způsoby, jak zranit soupeře natolik, že se někdy tomoi říká umění siku lutut, což doslovně znamená "loket-koleno". Údery koleny jsou nejčastěji prováděny, když zápasník drží svého oponenta v klinči.

Pravidla

Standardní oděv se skládá z šortek, boxovacích rukavic, bandáží na rukou a bavlněných pokrývek chodidel. Bandáže na rukou bývaly tradičně popsány modlitbami za vítězství, ale tohle se dnes už většinou nedělá. Zápas se skládá z pěti tříminutových kol, která jsou oddělována dvouminutovými přestávkami. Kousání, údery mířené na třísla, držení se lan, napadání ležícího oponenta a bití oponenta zezadu jsou proti pravidlům. Zápas je doprovázen hudbou hranou na gendang (bubny), serunai (hoboj) a ostatní hudební nástroje. Hudba zpomaluje a zrychluje podle tempa boje. Vítězství je získáváno za body, ale 20% zápasů končí knockoutem. K tomu dochází, když zápasník spadne na zem a nemůže pokračovat po tom, co sudí napočítá do deseti.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomoi na anglické Wikipedii.