Topolovka růžová

Jak číst taxoboxTopolovka růžová
alternativní popis obrázku chybí
Topolovka růžová
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádslézotvaré (Malvales)
Čeleďslézovité (Malvaceae)
Rodtopolovka (Alcea)
Binomické jméno
Alcea rosea
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Topolovka růžová (Alcea rosea)[1] je rostlina z čeledi slézovité. Je to dvouletá nebo vytrvalá bylina, kvetoucí od července do září vysokými květenstvími nápadných květů.[2] Topolovka růžová je v České republice v různých zahradních formách běžně pěstována jako okrasná rostlina a je používána jako léčivka.

Popis

Topolovka růžová je dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina, dožívající se stáří od dvou do pěti let. V prvním roce vytváří pouze přízemní růžici listů, květonosná lodyha se tvoří až druhým rokem. Lodyha je přímá, většinou nevětvená, vysoká 1,2 metru až 3 metry. U starších rostlin často vyrůstá od země více lodyh. Listy jsou dlanitě laločnaté, dlouze řapíkaté, mírně vrásčité. Květy vyrůstají jednotlivě nebo řidčeji až po třech v paždí listů. Kalich je pětičetný, 27 až 32 mm dlouhý. Kališní lístky jsou do třetiny srostlé, cípy jsou trojúhelníkovitě vejčité. Kalíšek je tvořen šesti až osmi asi do poloviny srostlými lístky. Koruna je bílá, růžová, červená, purpurová až tmavě hnědofialová. Korunní lístky jsou trojúhelníkovité, 5 cm až 6 cm dlouhé, na vrcholu lehce vykrojené a k bázi se zužující. Některé pěstované formy mají korunní lístky pomnožené. Tyčinky jsou srostlé do trubičky. Poltivé plody se za zralosti rozpadají na 20 až 40 ledvinovitých plůdků.[3]

Rozšíření

Původní areál topolovky růžové není znám. Za oblast původu je pokládáno okolí Egejského moře a přilehlá část Balkánského poloostrova. Dnes je pěstována v různých zemích světa a nezřídka zde zdomácňuje, např. v jižní Francii či Itálii.[3][4]

Synonyma

Pro druh je používán EPPO kód ALGRO.[5]

V minulosti byl rod topolovka (Alcea) vřazován do rodu proskurník (Althaea), odtud pochází i starší název proskurník topolovka (Althaea rosea). Další synonyma jsou Alcea ficifolia, Althaea chinensis, Althaea biennis aj.[1][6]

Popisný obrázek, kultivar s tmavými květy.
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Alcea rosea.

Použití

Topolovka je pěstována jako okrasná rostlina již od 16. století. Zahradní formy mají nejrůznější barvy květů, mohou být plnokvěté či poloplnokvěté, květy mohou být různě skvrnité, pruhované či žíhané nebo roztřepené.[3] Pro své výrazné květenství se vysazuje do ozdobných skalek a záhonů, předzahrádek s dalšími trvalkami, kde vynikne. Topolovka růžová může být vysazována jako solitéra, může být dekorativní v době květu v některých sadovnických kompozicích.

Květ topolovky se sbírá jako léčivá droga (Flores malvae arboreae). Za nejhodnotnější z léčivého hlediska jsou pokládány formy s tmavými květy, zejména široce rozšířený kultivar 'Nigra'. Droga obsahuje zejména slizy, třísloviny a antokyanové glykosidy. Působí protizánětlivě a mírně projímavě. Používá se ve formě macerátu zejména při zánětu průdušek a při chronických zánětech v trávicí soustavě, kde tlumí dráždění. Má jemné působení a je vhodná pro použití v pediatrii a geriatrii. Barvivo z květů je používáno v potravinářství a likérnictví.[3][7][8]

Pěstování

Vyžaduje výsluní a dostatečně vlhkou půdu, ale snese i polostín a půdu bez zálivky. Rozmnožuje se semeny, která si udrží klíčivost asi 3 roky. Bývá napadána houbovými chorobami a škůdci.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b biolib.cz
  2. ↑ Topolovka růžová Alcea rosea [online]. [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d SLAVÍK, Bohumil, ed. Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4. 
  4. ↑ Alcea rosea Linn., Sp.Pl. 687. 1753. Boiss., l.c. 831; Zohary, l.c. 12:12. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ eppo.org
  6. ↑ The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. (anglicky) 
  7. ↑ KORBELÁŘ, Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Praha: Avicenum, 1970. 
  8. ↑ JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 5. díl. Praha: Eminent, 1997. ISBN 80-85876-32-9. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Alcea rosea - Köhler–s Medizinal-Pflanzen-009.jpg
Stockrose. A blühender Stengel in natürl. Grösse; 1 Staubgefässröhre, vergrössert; 2 Blüthe im Längsschnitt, desgl.;3 Stempel, desgl.; 4 Fruchtknoten im Querschnitt, desgl.; 5 Staubgefässe, geöffnet, desgl.; 6 dasselbe, geschlossen, desgl.; 7 Pollenkorn, desgl.; 8 Frucht mit Fruchtkelch, natürl. Grösse; 9 dieselbe ohne Fruchtkelch, desgl.; 10 einzelne Früchtchen, desgl.; 11 eins dergl., vergrössert; 12 dasselbe zerschnitten, von der Breitseite, desgl.; 13 dasselbe zerschnitten, von der schmalen Seite, desgl.; 14 Same, natürl. Grösse und vergrössert.
20140701Alcea rosea2.jpg
Autor: AnRo0002, Licence: CC0
Stockrose (Alcea rosea) bei Hockenheim
Stockros (Althea rosea) - Ystad-2023.jpg
(c) Foto: Jonn Leffmann, CC BY 3.0
Stockrosor i centrala Ystad.