Tor (software)
Vývojář | Core Tor People |
---|---|
První vydání | 20. září 2002 |
Aktuální verze | 0.4.8.10 (8. prosince 2023) |
Operační systém | GNU/Linux Microsoft Windows BSD macOS Android UN*X |
Vyvíjeno v | C, C++, Python |
Typ softwaru | démon, knihovna, utilita, softwarový balíček, svobodný software a síť |
Licence | BSD licence |
Web | torproject.org |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tor Browser je v informatice názvem softwarového systému zajišťujícího anonymizaci uživatele při pohybu na Internetu, k čemuž využívá model klient–server. Uživatel využívá klientskou část a jeho datový tok prochází nejprve sítí Tor složenou ze serverových částí a teprve pak k cílovému počítači. Tím je možné skrýt informace o IP adrese uživatele a dalších faktorech, které by ho mohly identifikovat. Díky používání Toru je obtížnější vysledovat stopy činnosti uživatele na Internetu včetně návštěv webových stránek, on-line příspěvků, programů pro komunikaci v reálném čase (instant messaging) a dalších forem komunikace. Je určen k ochraně osobních údajů uživatelů, jejich svobody, soukromí a umožňuje provádět důvěrné obchodování tím, že je chrání před sledováním jejich aktivit na Internetu. Proto se Tor používá k přístupu na Dark Net[1], což je podmnožina Deep Webu. Jedná se o open source software a síť Tor lze použít zdarma. Prohlížeč je postaven na jádře Mozilla Firefox, jako výchozí vyhledávač používá DuckDuckGo.
Princip činnosti
Ačkoli název Tor vznikl jako zkratka z projektu The Onion Routing (cibulové směrování), nyní již název není považován za zkratku, a proto se již nezapisuje velkými písmeny. Je založen na přeposílání komunikace přes síť serverových částí systému provozovaných dobrovolníky na různých místech. Protože internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty (a ve středních článcích řetězce není ani jedna z adres čitelná), kdokoli provádí analýzu síťového provozu a dohledu v libovolném bodě na trati, není schopen přímo určit, který konec systému komunikuje s kterým. Kromě toho příjemce zná pouze adresy posledního zprostředkujícího stroje, ne odesílatele. Tím, že se drží některé ze vstupních bodů skryté, je schopen obejít mnoho systémů cenzury Internetu, dokonce i ty, které jsou zaměřené speciálně na něj. Přesto se využívá více ve svobodných zemích než v cenzurovaných režimech.[2]
Klade si za cíl skrýt identitu svých uživatelů a jejich síťové aktivity před sledováním a analýzou provozu. Využívá vícevrstvý způsob šifrovaní (obdobně jako původní cibulové směrování) a zajišťuje bezpečné doručení tajemství mezi routery.
Historie
Alfa verze softwaru cibulového směrování (anglicky onion routing) byla uvedena 20. září 2002.[3] Prezentaci sítě Tor provedli 13. srpna 2004 na 13. USENIX sympóziu věnovanému bezpečnosti Roger Dingledine, Nick Mathewson a Paul Syverson, kteří ho představili jako „The Second-Generation Onion Router“.[4] Původně byl Tor sponzorován United States Naval Research Laboratory.[4] V roce 2004–2005 byl finančně podpořen Electronic Frontier Foundation.[5] Tor projekt je od prosince 2006 výzkumně-vzdělávací nezisková organizace se sídlem v USA, která získává rozmanitou finanční podporu.[6]
Mobilní verze
The Guardian vyvinul i verzi pro mobil jménem Orbot[7]. Funguje na stejném principu a připojuje se také k Tor síti.
Pro systém Android je vydaná oficiální verze prohlížeče Tor.[8]
Možnosti odhalení identity
Identitu uživatele mohou odhalit některé JavaScripty.
V případě, kdy je webový server špatně nakonfigurován a naslouchá i na jiném rozhraní než 127.0.0.1 a současně služba používá https, při dotazu na veřejnou adresu server vydá certifikát vystavený pro doménu .onion.[9]
Odkazy v populární kultuře
Tor byl zmíněn například:
- v 6. epizodě „Lara“ v 7. řadě amerického seriálu Smallville,
- v epizodě „Chapter 15“ ve 2. řadě seriálu House of Cards,
- v 1. epizodě seriálu Mr. Robot
- Ve filmu Nerve (2016)
- Film Do hloubky webu se tématu TORu a prvních anonymních tržišť přímo věnuje
Odkazy
Reference
- ↑ 100+ temných webových stránek, které na Googlu nenajdete
- ↑ https://techxplore.com/news/2020-11-malicious-dark-web-unevenly-prevalent.html - Malicious dark web activity unevenly prevalent in free nations, researchers find
- ↑ DINGLEDINE, Roger. or-dev. pre-alpha: run an onion proxy now! [online]. 2002-09-20 [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b (13 August 2004) "Tor: The Second-Generation Onion Router". Proc. 13th USENIX Security Symposium. Retrieved on 17 November 2008.
- ↑ Tor: Sponsors [online]. 11 December 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tor: Donate! [online]. 27 June 2008 [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Orbot: Tor for Android
- ↑ The Tor Project pro Android na play.google.com
- ↑ KRČMÁŘ, Petr. Identitu skrytých Tor služeb lze odhalit pomocí HTTPS certifikátů. root.cz [online]. 5. 9. 2018. Dostupné online. ISSN 1212-8309.
Související články
Externí odkazy
- Stránky projektu Tor, torproject.org
- TorFlow
- Onion Search Engine, Vyhledávací web Onion
- DSL.sk - Tor pridal nový spôsob ako obchádzať cenzúru a blokovanie. DSL.sk [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (slovensky)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tor na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Tor Project, Licence: CC BY 3.0 us
The Tor Browser Showing The main Tor Project page in Ubuntu 12.04. Tor Browser Bundle Version 2.2.37-1 - Linux, Unix, BSD (64-Bit).
Autor: Electronic Frontier Foundation, minor modifications by me., Licence: CC BY 3.0
How Tor (The Onion Network) works