Toray Pan Pacific Open 2019
| Toray Pan Pacific Open 2019 | |
|---|---|
| Datum | 16.–22. září 2019 |
| Ročník | 36. |
| Místo | Ósaka, Japonsko |
| Dějiště | Tenisové centrum Ucubo |
| Kategorie | WTA Premier |
| Dotace | 823 000 USD |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra |
| Povrch | tvrdý / hala |
| Vítězky | |
| ženská dvouhra | |
 Naomi Ósakaová | |
| ženská čtyřhra | |
 Čan Chao-čching / Latisha Chan | |
| Toray Pan Pacific Open | |
< 2018 2022 > | |
Toray Pan Pacific Open 2019 byl tenisový turnaj pořádaný jako součást ženského okruhu WTA Tour, který se hrál na krytých dvorcích s tvrdým povrchem v Tenisovém centru Ucubo. Událost probíhala mezi 16. až 22. zářím 2019 v japonské Ósace jako třicátý šestý ročník turnaje.
Turnaj s rozpočtem 823 000 dolarů se v rámci okruhu řadil do kategorie WTA Premier. Nejvýše nasazenou hráčkou ve dvouhře se stala japonská světová čtyřka Naomi Ósakaová. Jako poslední přímá účastnice do dvouhry nastoupila 52. hráčka žebříčku Italka Camila Giorgiová.[1]
Čtvrtý singlový titul na okruhu WTA Tour vybojovala ósacká rodačka Naomi Ósakaová, jež si zahrála třetí finále z uplynulých čtyř ročníků Pan Pacific Open.[2] Deblovou soutěž ovládl sesterský pár Čan Chao-čching a Latisha Chan z Tchaj-wanu, jehož členky získaly čtrnáctou společnou trofej.[3]
Distribuce bodů a finančních odměn
Distribuce bodů
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1] | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 13 | 1 |
| čtyřhra[4] | 1 | — | — | — | — |
Finanční odměny
| Soutěž | vítězky | finalistky | semifinalistky | čtvrtfinalistky | 16 v kole | 32 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra[1][5] | 141 500 $ | 75 555 $ | 40 360 $ | 21 700 $ | 11 640 $ | 7 385 $ | 3 518 $ | 1 836 $ | |
| čtyřhra[4] | 44 200 $ | 23 615 $ | 12 905 $ | 6 565 $ | 3 570 $ | — | — | — | |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár. | |||||||||
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[1] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Japonsko | Naomi Ósakaová | 4. | 1. |
 Nizozemsko | Kiki Bertensová | 8. | 2. |
 USA | Sloane Stephensová | 14. | 3. |
 Německo | Angelique Kerberová | 15. | 4. |
| USA | Madison Keysová | 16. | 5. |
 Lotyšsko | |||
 Chorvatsko | Donna Vekićová | 21. | 7. |
| Chorvatsko | |||
 Belgie | Elise Mertensová | 24. | 9. |
| Žebříček WTA k 9. září 2019 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky si zajistily postup do hlavní soutěže v kvalifikaci:
Alizé Cornetová
Zarina Dijasová
Varvara Flinková
Nicole Gibbsová
Chan Sin-jün
Viktorija Tomovová
Následující hráčky postoupily z kvalifikace jako tzv. šťastné poražené:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Bianca Andreescuová → nahradila ji 
Mónica Puigová
Belinda Bencicová → nahradila ji Alison Riskeová
Anett Kontaveitová → nahradila ji Anastasija Pavljučenkovová
Petra Martićová → nahradila ji 
Katarzyna Kawaová
Anastasija Sevastovová → nahradila ji Whitney Osuigweová
Markéta Vondroušová → nahradila ji Julia Putincevová
Skrečování
- Madison Keysová (poranění levé nohy)[1]
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[4] | Stát | Hráčka[4] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
| Německo | Anna-Lena Grönefeldová | Nizozemsko | Demi Schuursová | 24. | 1. |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Čínská Tchaj-pej | Latisha Chan | 32. | 2. |
| USA | Nicole Melicharová |  Česko | Květa Peschkeová | 38. | 3. |
| Chorvatsko | Darija Juraková |  Slovinsko | Katarina Srebotniková | 82. | 4. |
| Žebříček WTA k 9. září 2019; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Momoko Koboriová / Ajano Šimizuová
Následující pár nastoupil z pozice náhradníka:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Anastasija Sevastovová (gastroenteritida)[1]
Přehled finále
Ženská dvouhra
- Naomi Ósakaová vs. Anastasija Pavljučenkovová, 6–2, 6–3
Ženská čtyřhra
Čan Chao-čching / Latisha Chan vs. Sie Šu-wej / Sie Jü-ťie, 7–5, 7–5
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Toray Pan Pacific Open na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Toray Pan Pacific Open 2019 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Ósakaová si v rodné Ósace došla pro čtvrtý titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-22 [cit. 2019-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Huang Chiao-wen; Y.F. Low. Taiwan's Chan sisters win women's doubles at Pan Pacific Open [online]. Focus Taiwan, 2019-09-21 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Toray Pan Pacific Open 2019 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Toray Pan Pacific Open 2019 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Toray Pan Pacific Open 2019 [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0..svg)
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
