Toužim (zámek)

Toužim
Horní zámek
Horní zámek
Základní informace
Slohgotický, renesanční, barokní
Výstavba1. polovina 15. století
Přestavbapolovina 17. století
StavebníkJakoubek z Vřesovic
Další majiteléPáni z Vřesovic, Plavenští z Plavna, Hasištejnští z Lobkovic, Lauenburkové, Schwarzenbergové aj.
Poloha
AdresaToužim, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí Jiřího z Poděbrad
Souřadnice
Toužim
Toužim
Další informace
Rejstříkové číslo památky18873/4-1093 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toužim (též Janův hrad) je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městěokrese Karlovy Vary. Hrad vznikl na místě staršího proboštství a po roce 1623 byl přestavěn ve stylu pozdní renesancebaroka. Od druhé poloviny dvacátého století postupně chátrá, přestože je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Na místě hradu stálo starší proboštství milevského kláštera zmíněné poprvé v roce 1354,[2] které roku 1394 přepadl a vyloupil Boreš mladší z Rýzmburka spolu s bratry Bohuslavem a Buškem ze Švamberka. Zajali toužimského probošta, kterého odvedli na hrad Osek, kde ho drželi v zajetí.[3] V roce 1420 se proboštství stalo útočištěm mnichů z husity dobytého kláštera v Milevsku. Ani zde však nezůstali v bezpečí, protože o devět let později se Toužimi zmocnil Jakoubek z Vřesovic, který již ovládal blízké Žlutice. Přestože formálně zůstávala Toužim majetkem milevského kláštera, předal ji roku 1436 (nebo 1437[4]) císař Zikmund Lucemburský do lenní zástavy právě Jakoubkovi.[3] Ten potom v místech proboštství nechal postavit hrad.[4]

Interiér horního zámku
Interiér horního zámku

Během válek krále Jiřího z Poděbradjednotou zelenohorskou hrad obléhali páni Plavna, ale posádka se pod velením Jana z Vřesovic ubránila. Jan potom v roce 1469 přijal obyvatele ze sousední zničené Útviny, kteří pod zdejším hradem založili opevněné město. Přes velký význam města ho Jindřich z Vřesovic prodal v roce 1490 Jindřichu IV. z Plavna. On a jeho syn, Jindřich V. z Plavna, se zasloužili o rozšíření městských práv a zrušení lenního závazku toužimského panství.[3] Kromě toho postavili první části tzv. dolního zámku a starý hrad vybavili sklepním schodištěm s renesančním ostěním.[4]

V roce 1563 musel Jindřich z Plavna, syn Jindřicha V. z Plavna, toužimské panství přenechat Jindřichu Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic, aby vyrovnal vysoké dluhy. Lobkovicům panství zůstalo až do roku 1623, kdy je Kryštof Hasištejnský z Lobkovic prodal Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který v polovině sedmnáctého století provedl barokní úpravy: budovy hradu opatřil novými štíty a přestavěl také dolní zámek. V období 1689–1787[3] panství patřilo bádenským markrabatům, kteří zámecký komplex rozšířili pouze o dvě malé budovy. Po smrti Elišky Augusty Bádenské v roce 1787 panství připadlo královské komoře, od které ji koupili Schwarzenbergové, ale již v roce 1799 se vrátilo zpět do rukou komory. Od roku 1837 Toužim patřila rodu Beaufort-Spontinů, kteří o ni přišli až v roce 1945. Rodovým sídlem však byl ostrovský zámek a Toužim sloužila jen hospodářským účelům. Budovy hradu byly sníženy o patro a ztratily barokní štíty. Ve dvoře dolního zámku byl zřízen pivovar a samotný zámek upraven na byty.[4] Po druhé světové válce zůstal starý hrad bez využití a dolní zámek sloužil jako dům osvěty.[3]

Interiér dolního zámku
Interiér dolního zámku

Na konci dvacátého století zámek vlastnilo město Toužim, které jej převedlo na soukromého majitele, jehož záměrem bylo v areálu vybudovat konferenční a kulturní centrum. Aniž byly provedeny jakékoliv opravy, v roce 2002 zámek za sto tisíc korun koupila ruská firma Busines rabbi. V následujících letech došlo k celkové devastaci budov, během níž byly rozkradeny střešní krytiny, renesanční malované záklopové stropy, a v areálu i hořelo. Na firmu byl podán konkurz a po soudním sporu získalo město zámek v roce 2009 zpět do svého vlastnictví.[5]

Koncem druhého desetiletí 21. století probíhá oprava pivovaru a Janova hradu, zatímco budovy tzv. Nového zámku byly pouze provizorně zastřešeny a nadále chátrají. Areál zámku proto byl zařazen na seznam ohrožených nemovitých památek.[6]

Stavební podoba

Z původního Jakoubkova hradu se v suterénu dochovala trojprostorová budova a fragment polygonální věže (tzv. Janův hrad či horní zámek). Z opevnění dosud stojí část parkánové hradby se dvěma baštami nebo věžemi.[2] Mimo hradní jádro stála další budova, jejíž zdivo se dochovalo v budově dolního zámku. Větší část budov hradu a dolní zámek hradu však pochází z přestavby pánů z Plavna. Dolní zámek je trojkřídlá, jednopatrová budova s nejdelším východním křídlem. Uliční průčelí je zdobené lizénami a v jeho středu se nachází zdobený portál. Na nádvorní straně se východní křídlo otevírá přízemními arkádami.[4]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-17]. Identifikátor záznamu 129603 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Toužim, s. 558–559. 
  3. a b c d e ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Toužim, s. 510–516. 
  4. a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Toužim – zámek, s. 354–355. 
  5. SCHIERL, Jiří. Toužimský zámek dostal šanci. Hláska. 2010, roč. XXI, čís. 1, s. 14. Dostupné online. ISSN 1212-4974. 
  6. Seznam ohrožených nemovitých památek: Toužim, areál zámku [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-31. 

Literatura

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Toužim hrad, s. 219–220. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Horní Zámek 1.07a (16)mm.jpg
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Zámek8.2005 147mm.jpg
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
H. zámek 11b.2010 (17)m.jpg
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Toužim, Horní (Janův) zámek. Podzemní prostor pozdně gotického paláce.
H. zámek 11b.2010 (17)mm.jpg
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Toužim, Horní (Janův) zámek s částí opevnění bývalého hradu.
Zámek8.2005 162mm.jpg
Autor: Tusiman, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: