Tour de France 1994

81. ročník nejslavnějšího cyklistického závodu světa Tour de France se konal mezi 2. a 24. červencem 1994. Vítězem se stal počtvrté v řadě Španěl Miguel Indurain, následovaný druhým Piotrem Ugrumovem a třetím Marcem Pantanim.

Tour de France 1994
Datum	2. - 24. července
Start	Lille
Cíl	Paříž
Počet etap	21 + prolog
Celková délka	3 978 km (2 472 mil)
Celkový čas vítěze	103h 38' 38"
Konečné pořadí
Celkový vítěz	Miguel Indurain (ESP)
Druhý	Pjotr Ugrjumov (LAT)
Třetí	Marco Pantani (ITA)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěže	Džamolidin Abdužaparov (UZB)
Nejlepší vrchař	Richard Virenque (FRA)
Nejlepší mladý jezdec	Marco Pantani (ITA)
Nejlepší tým	Festina-Lotus
Nejaktivnější jezdec	Eros Poli (ITA)
← 1993 1995 →

Vítězem bodovací soutěže se potřetí v kariéře stal Uzbek Džamolidin Abdužaparov, vítězem vrchařské soutěže se stal Francouz Richard Virenque, a vítězem soutěže jezdců do 25 let se stal Marco Pantani, který se dříve v sezóně umístil druhý na Giru d’Italia.

Týmy

Celkem 21 týmů bylo pozváno k účasti na Tour de France. Prvních 15 týmů bylo oznámeno v květnu, podle jejich postavení v žebříčku UCI. Ačkoliv organizátoři původně plánovali udělit pět divokých karet v červnu, po Giru d'Italia 1994, tak bylo nakonec rozhodnuto pozvat ještě jeden tým, a proto bylo uděleno šest divokých karet. Tým Jolly Componibili–Cage Poláka Zenona Jaskuły, který dokončil třetí na Tour de France 1993, nebyl vybrán. Každý tým poslal výběr devíti jezdců, takže na startu Tour de France stanulo 189 jezdců, z nichž 117 dokončilo závod.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

Kvalifikované týmy

• Banesto
• Carrera Jeans–Tassoni
• Castorama
• GAN
• GB–MG Maglificio
• Gewiss–Ballan
• Lampre–Panaria
• Lotto
• Mapei–CLAS
• Mercatone Uno–Medeghini
• Motorola
• Novemail–Histor–Laser Computer
• ONCE
• Team Polti–Vaporetto
• WordPerfect–Colnago–Decca

Pozvané týmy

• Chazal–MBK
• Festina–Lotus
• Kelme–Avianca–Gios
• Team Telekom
• TVM–Bison Kit
• ZG Mobili

Trasa a etapy

V roce 1994 Tour de France začala krátkým, 7,2 km dlouhým prologem, který vedl francouzským městem Lille. Celkem bylo 6 horských etap s vysokými horami, zatímco zde byla pouze jedna kopcovitá etapa, jež obsahovala menší stoupání. 11 etap bylo převážně rovinatých. Oficiální trasa obsahovala 4 časovky, z čehož 3 byly individuální a jedna týmová.

Závod také obsahoval dvě etapy začínající nebo končící mimo území Francie. 4. etapa začala v anglickém přístavním městě Dover a skončila v Brightonu. Pátá etapa měla start i cíl v britském městě Portsmouth. Byla to teprve druhá návštěva Tour ve Velké Británii. Tyto 2 etapy byly zorganizovány na území Velké Británie proto, aby poukázaly na otevření Eurotunelu.

4 horské etapy obsahovaly vrcholové finiše: 11. na Hautacamu, 12. na Luz Ardidenu, 16. v Alpe d'Huez a 17. na Val Thorens. Devatenáctá etapa, individuální časovka, měla vrcholový finiš na Avoriaz. Nejvyšší bod závodu byl 2275 m na vrcholu stoupání Val Thorens během 17. etapy.

Etapy a vítězové^[1][2][3][4]

Etapa	Datum	Trasa	Vzdálenost	Typ		Vítěz
P	2. července	Lille	7,2 km (4,5 mi)		Individuální časovka	Chris Boardman (GBR)
1	3. července	Lille - Armentières	234,0 km (145,4 mi)		Rovinatá etapa	Džamolidin Abdužaparov (UZB)
2	4. července	Roubaix - Boulogne-sur-Mer	203,5 km (126,4 mi)		Rovinatá etapa	Jean-Paul van Poppel (NED)
3	5. července	Calais - Eurotunnel	66,5 km (41,3 mi)		Týmová časovka	GB-MG Maglificio
4	6. července	Dover (Velká Británie) - Brighton (Velká Británie)	204,5 km (127,1 mi)		Rovinatá etapa	Francisco Cabello (ESP)
5	7. července	Portsmouth (Velká Británie)	187,0 km (116,2 mi)		Rovinatá etapa	Nicola Minali (ITA)
	8. července	Cherbourg - Rennes	270,5 km (168,1 mi)		Rovinatá etapa	Gianluca Bortolami (ITA)
7	9. července	Rennes - Futuroscope	259,5 km (161,2 mi)		Rovinatá etapa	Ján Svorada (SVK)
8	10. července	Poitiers - Trélissac	218,5 km (135,8 mi)		Rovinatá etapa	Bo Hamburger (DEN)
9	11. července	Périgueux - Bergerac	64,0 km (39,8 mi)		Individuální časovka	Miguel Indurain (ESP)
10	12. července	Bergerac - Cahors	160,5 km (99,7 mi)		Rovinatá etapa	Jacky Durand (FRA)
11	13. července	Cahors - Hautacam	263,5 km (163,7 mi)		Horská etapa	Luc Leblanc (FRA)
	14. července	Lurdy			Den odpočinku
12	15. července	Lurdy - Luz Ardiden	204,5 km (127,1 mi)		Horská etapa	Richard Virenque (FRA)
13	16. července	Bagnères-de-Bigorre - Albi	223,0 km (138,6 mi)		Rovinatá etapa	Bjarne Riis (DEN)
14	17. července	Castres - Montpellier	202,0 km (125,5 mi)		Rovinatá etapa	Rolf Sørensen (DEN)
15	18. července	Montpellier - Carpentras	231,0 km (143,5 mi)		Horská etapa	Eros Poli (ITA)
16	19. července	Valréas to Alpe d'Huez	224,5 km (139,5 mi)		Horská etapa	Roberto Conti (ITA)
17	20 July	Le Bourg-d'Oisans - Val Thorens	149,0 km (92,6 mi)		Horská etapa	Nelson Rodriguez (COL)
18	21. července	Moûtiers - Cluses	174,5 km (108,4 mi)		Horská etapa	Pjotr Ugrjumov (LAT)
19	22. července	Cluses - Avoriaz	47,5 km (29,5 mi)		Horská časovka	Pjotr Ugrjumov (LAT)
20	23. července	Morzine - Lac Saint-Point	208,5 km (129,6 mi)		Kopcovitá etapa	Džamolidin Abdužaparov (UZB)
21	24. července	Disneyland Paříž - Paříž (Champs-Élysées)	175,0 km (108,7 mi)		Rovinatá etapa	Eddy Seigneur (FRA)
	Celková délka		3 978 km (2 472 mi)

Shrnutí závodu

Ročník 1994 začal krátkým 7,2 km dlouhým prologem vedoucím městem Lille. Angličan Chris Boardman nastolil extrémní tempo na trati a vyhrál prolog o 15 sekund před druhým Miguelem Indurainem. Etapa číslo 1 byla poměrně rovinatá etapa, která skončila hromadným sprintem, jenž byl poznamenán velkou nehodou. Ve chvíli, kdy jezdci sprintovali k cílové čáře, se vyklonil policista, aby pořídil fotku. To donutilo Wilfrieda Nelissena, aby začal prudce brzdit a poté narazit do policisty. Zároveň poslal k zemi i Laurenta Jalaberta. Džamolidin Abdužaparov vyhrál tuto etapu, zatímco Jalabert a Nelissen byli donuceni odstoupit ze závodu kvůli zraněním, které utržili.

Ve žlutém trikotu se během prvních 8 etap vystřídalo hned několik jezdců, ale v deváté etapě, v individuální časovce, si Indurain absolutně zneškodnil celé startovní pole svým úžasným výkonem. Pouze 8 jezdců bylo schopno se dostat pod šest minut za Induraina, a z těchto jezdců pouze Tony Rominger byl schopen si udržet Induraina pod čtyři minuty. Mladý Lance Armstrong se překvapivě udržel v první desítce během 10. etapy, ale nikdo jiný než Rominger neměl šanci ohrozit Indurainovo vedení.

V etapách 11 a 12 se peloton dostal do Pyrenejí, kde si Indurain dále budoval svůj náskok na Romingera, jenž odstoupil ve 13. etapě. Během stoupání na Mont Ventoux a v Alpských etapách se začali Marco Pantani a Pjotr Ugrjumov prokousávat nahoru top desítkou, zatímco se Richard Virenque usadil na druhém místě, ale Indurainovo vedení bylo pojištěno náskokem na Virenqua větším než 7 minut.

Ugrjumov vyhrál 19. etapu, individuální časovku, zatímco Pantani dojel druhý. Oba jezdci si získali čas na Induraina, ale na konci dne už bylo příliš pozdě pro oba jezdce, vzhledem k tomu, že Indurainovo 4. vítězství v řadě na Tour de France bylo pojištěno vedením 5 minut 39 sekund před v tu chvíli druhým Ugrjumovem.

Průběžné pořadí

Průběžné pořadí po etapách^[5][6]

Etapa	Vítěz	Celková klasifikace	Bodovací soutěže	Vrchařská soutěž	Mladý jezdec	Soutěž týmů	Bojovnost
							Cena	Klasifikace
P	Chris Boardman	Chris Boardman	Chris Boardman	neuděleno	Eddy Seigneur	GAN	neuděleno
1	Džamolidin Abdužaparov		Džamolidin Abdužaparov	Jean-Paul van Poppel
2	Jean-Paul van Poppel			Peter De Clercq			Stephen Swart	Stephen Swart
3	GB-MG Maglifico	Johan Museeuw			Lance Armstrong	GB-MG Maglifico	neuděleno
4	Francisco Cabello	Flavio Vanzella					Francisco Cabello	Francisco Cabello
5	Nicola Minali						Giancarlo Perini
6	Gianluca Bortolami	Sean Yates				Motorola
7	Ján Svorada	Johan Museeuw					Eros Poli	Eros Poli
8	Bo Hamburger						Luc Leblanc
9	Miguel Indurain	Miguel Indurain			Abraham Olano	Mapei-CLAS	neuděleno
10	Jacky Durand					Castorama	Gianluca Bortolami	Jacky Durand
11	Luc Leblanc					Mapei-CLAS	Massimo Ghirotto
12	Richard Virenque			Richard Virenque	Richard Virenque	Festina-Lotus	Richard Virenque
13	Bjarne Riis
14	Rolf Sørensen
15	Eros Poli						Eros Poli	Eros Poli
16	Roberto Conti						Hernán Buenahora
17	Nelson Rodríguez Serna
18	Pjotr Ugrjumov						Pjotr Ugrjumov
19	Pjotr Ugrjumov				Marco Pantani		neuděleno
20	Džamolidin Abdužaparov
21	Eddy Seigneur
Konečné pořadí 1994		Celková klasifikace Miguel Indurain	Bodovací soutěže Džamolidin Abdužaparov	Vrchařská soutěž Richard Virenque	Mladý jezdec Marco Pantani	Soutěž týmů Festina-Lotus	Nejaktivnější jezdec Eros Poli

• Miguel Indurain nosil v 1. etapě zelený dres pro lídra bodovací soutěže.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1994 Tour de France na anglické Wikipedii.

Související články

• Seznam týmů a jezdců na Tour de France 1994
• Tour de France
• Miguel Indurain
• Pjotr Ugrjumov
• Marco Pantani

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tour de France 1994 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky - Tour de France 1994