Továrna Hydroxygen (Hlubočepy)
| Továrna Hydroxygen | |
|---|---|
 (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 továrna Hydroxygen | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | František Albert Libra |
| Výstavba | 1939 |
| Přestavba | 2000 |
| Poloha | |
| Adresa | Hlubočepská 418/70, Praha 5 - Hlubočepy,  Česko |
| Ulice | Hlubočepská |
| Souřadnice | 50°2′27,73″ s. š., 14°23′12,25″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13258/1-2120 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Továrna Hydroxygen je bývalý průmyslový areál v Praze 5-Hlubočepích v ulici Hlubočepská, u bývalého nádraží Praha-Hlubočepy ve východní části přírodní památky Prokopské údolí. Od roku 1989 je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Historie
Roku 1939 postavil architekt F. A. Libra (1891–1958) východně od Technoplynu továrnu pro výrobu svářecího plynu.
Rizikový a složitý proces začínal ve střední, převýšené části továrny kryté šikmou skleněnou střechou, kde se nacházelo zařízení pro reakci karbidu s vodou. Poté se vzniklý plyn jímal do plynojemu a následovalo jeho sušení a čištění. V přízemní hale osvětlené světlíky pak byl plněn do chlazených tlakových lahví. Lahve se expedovaly z kryté rampy umístěné podél přední části budovy. Místnosti pro administrativu se nalézaly v zadním patrovém traktu se zaobleným nárožím.
Roku 1942 rozšířil architekt Karel Pelíšek továrnu o sklad materiálu.
Po roce 1948
Roku 1948 zde byla výroba ukončena. Objekty zbavené zařízení chátraly a přechodně je využíval jako sklady sousední Technoplyn. Roku 1982 byl vydán na areál demoliční výměr. Sekce ochrany průmyslového dědictví Národního technického muzea spolu s iniciativou občanů zboření zabránila a továrna Hydroxygen byla zapsána na seznam kulturních památek. Sousední továrna Technoplyn však zbořena byla a na uvolněném místě postaveny vila domy.[1]
Po roce 1989
V letech 1999–2000 byl areál adaptován na kanceláře podle návrhu architektů Františka Prajera a Karla Hrona.
Odkazy
Reference
- ↑ Kateřina Bečková: Prokopské údolí - developerský vpád do přírodního parku. In: Věstník Klubu za starou Prahu. Ročník XLIII (XIV). č. 2/2013. S. 36-39. Dostupné online.
Literatura
- BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Jihozápadní Praha: 315 Hydroxygen. S. 265.
- LIBRA, František Albert: Architekt a průmyslové stavby. In: Architektura II, 1940, s. 217-228.
- LIBRA, František Albert: Továrna Hydroxygen v Hlubočepích.In: Architektura IV, 1942, s. 186.
- LIBROVÁ, Eva. Architekt F. A. Libra: hrst vzpomínek na otce. 1. vydání Praha: Mladá fronta, 2008. 134 stran; Prameny k dějinám architektury a stavitelství; svazek 1. ISBN 978-80-204-1866-1. Strany: 65–66, 111.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Továrna Hydroxygen na Wikimedia Commons - Klub přátel starého Smíchova: Továrna Hydroxygen (č. p. 418, Hlubočepská). 26.10.2007.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: