Tovarna avtomobilov Maribor

Tovarna avtomobilov Maribor
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1946
OsudKonkurs (1996)
ZakladatelFederativní lidová republika Jugoslávie
SídloMaribor, SR Slovinsko Jugoslávie
Adresa sídlaMaribor, Slovinsko
Charakteristika firmy
Oblast činnostiautomobilový průmysl
Produktyautobus, zájezdový autobus, elektrobus a letištní autobus
Identifikátory
Oficiální webwww.tam-motors.eu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tovarna avtomobilov Maribor (TAM, česky Továrna automobilů Maribor) byl jugoslávský, resp. slovinský výrobce vozidel.

Historie

Počátky závodu se datují do roku 1941, kdy v místě, jež bylo součástí říšskoněmeckého záboru, rozhodli okupanti o dostavbě továrny leteckých dílů. Přípravy a stavební práce, na které byli nasazeni váleční zajatci z různých zemí, byly zahájeny již v červenci 1941. První tři tovární budovy byly dokončeny v dubnu 1942, příprava výroby byla zahájena již na konci roku 1941. V roce 1942 bylo v továrně zaměstnáno přes sedm tisíc pracovníků. V roce 1943 začaly být s ohledem na nebezpečí náletů budovány rozsáhlé podzemní bunkry. Na počátku roku 1944 byla továrna leteckým náletem značně poškozena.[1]

S blížícím se koncem války se zhoršovala v továrně pracovní morálka, klesala produkce a snižoval se i objem výroby. V květnu 1945 požádal oblastní orgán národního osvobození Jugoslávie zaměstnance k návratu do továrny. Na výzvu se do továrny vrátila velká část bývalých pracovníků, propagandisticky posloužila i návštěva maršála Josipa Broze Tita v červnu 1945. Závod byl po druhé světové válce znárodněn. Na základě české licence (Praga RN) byla zahájena výroba nákladních automobilů Pionir, jichž bylo v následujících patnácti letech vyrobeno přes 17 tisíc.[1]

Rozhodnutím jugoslávské svazové vlády z 31. prosince 1946 bylo rozhodnuto o přejmenování Továrny leteckých dílů na Tovarno avtomobilov Maribor Tezno. Rozhodnutí podepsali maršál Tito a Boris Kidrič. Dalším mezníkem bylo sjednání licence se západoněmeckou Klöckner-Humboldt-Deutz v lednu 1957. Vozidla vyráběná v rámci tohoto nového výrobního programu byla ze třiceti procent tvořena jugoslávskými díly. V roce 1961 byl závod přejmenován na Tovarno avtomobilov in motorjev Maribor.[1] Společnost následně získala úvěr, z něhož financovala modernizaci závodu, díky čemuž byla zahájena výroba nové řady nákladních vozidel a autobusů.[2] V sedmdesátých letech byla součástí TAM i divize výroby kolejových vozidel a teplovodních kotlů.[3] Na konci sedmdesátých let byl TAM jeden z prvních 48 jugoslávských podniků, kde byl pokusně zaveden systém samosprávy.[1]

Rozmach společnosti byl přerušen v osmdesátých letech, kdy se do jejího vývoje promítla jugoslávská hospodářská krize. Vývoj byl umocněn změnou společnost-politického zřízení a rostoucí nespokojeností zaměstnanců, jež způsobila, že na TAM i dceřiné společnosti byl v červnu 1996 prohlášen konkurs.[1]

Za nástupce TAM byla považována společnost Tovarna Vozil Maribor (TVM),[4] která však v roce 2011 taktéž skončila v konkurzu s dluhy ve výši přes 62 milionů €.[5][6]

Galerie vozidel TAM

nákladní automobily

  • TAM Pionir, licenční Praga RN

  • TAM 4500, podle vzoru Magirus-Deutz

  • TAM 5500 s vojenskou nástavbou

  • TAM 130 T 11 s hasičskou nástavbou

  • TAM 190 T 15 s hasičskou nástavbou

autobusy

  • TAM A 3000

  • TAM 260 A 116 P

  • TAM 232 A 116 M

  • TAM 260 A 119

vojenské speciály

  • TAM 110

  • TAM 150

  • Raketomet M94 na podvozku TAM 150

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e KOCBEK, Darja. Zgodovina mariborskega Tama skozi razstavljene dokumente. Razgledi.net [online]. 2007-10-10 [cit. 2012-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-08. (slovinsky) 
  2. ↑ CULLEN, Tim. Yugoslavia and the World Bank [pdf]. Washington, D.C.: World Bank, 1979-09 [cit. 2012-05-30]. S. 46 (58). Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Bo namesto MAKS-a osrednji prostor EPK-ja TVT Boris Kidrič?. MMC RTV Slovenija [online]. 2011-05-08 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky) 
  4. ↑ TAM - ugasli slovenski ponos. MMC RTV Slovenija [online]. 2008-07-04 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. ISSN 1581-372X. (slovinsky) 
  5. ↑ Vložili zahtevo za stečaj TVM. Slovenske Novice [online]. 2011-03-03 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (slovinsky) 
  6. ↑ V TVM očitno res konec prozvodnje avtobusov. 24ur.com [online]. 2012-02-02 [cit. 2012-05-30]. Dostupné online. (slovinsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bus TAM 232 A 116 M in Bratislava.JPG
Bus TAM 232 A 116 M in Bratislava. Year built 1995. DP Bratislava company.
TAM-130 VS VZ MOST vatrogasci.jpg
Autor: Srđan Popović, Licence: CC BY-SA 3.0
TAM 130 fire engine from Military Aeronautical Plant "Moma Stanojlović" at Batajnica Air Base.
Prvomajski sprevod v Ljubljani 1961 (8).jpg
Prvomajski sprevod v Ljubljani
TAM kamion HV Tigrovi.jpg
Autor: Suradnik13, Licence: CC BY-SA 4.0
Kamion TAM Gbr Tigrovi (OSRH)
TAM 260 A 119.jpg
Autobus TAM 260 A 119 vlasniuštvo "Autotransa" iz Rijeke
TAM logo.jpg
Logo tvornice TAM
Flag of Slovenia (1945–1991).svg
Flag of the Socialist Republic of Slovenia, a constituent republic of the former Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1945-1991)
Matches the design of Slovak and Russian ethnic minority flags.
M94 Plamen S 128mm 2.jpg
Autor: Srđan Popović, Licence: CC BY-SA 3.0
M94 Plamen S 128mm multiple rocket launcher of Serbian Army on display at "Partner 2013" military fair.
TAM 260 A 116 P.jpg
Autor: Kiki273, Licence: CC-BY-SA-3.0
Autobus TAM 260 A 116 P
TAM110 VS.JPG
Autor: Srđan Popović, Licence: CC BY-SA 3.0
TAM 110 truck of Serbian military.
TAM 5000 kalemegdan.jpg
Autor: Srđan Popović, Licence: CC BY-SA 3.0
Military truck TAM 5000 used by Belgrade Military Museum.
Gasilsko vozilo TAM 190 T 15 v Črnučah (PGD Verd, 2013-08).jpg
Autor: Eleassar, Licence: CC BY-SA 3.0
Fire engine (TAM 190 T 15) of the Volunteer Firefighters' Society of Verd in Črnuče, Slovenia.