Tovuz

Tovuz
Tovuz, park Hejdara Alijeva
Poloha
Souřadnice	40°59′32″ s. š., 45°37′44″ v. d.
Nadmořská výška	422 m n. m.
Časové pásmo	UTC+04:00
Stát	Ázerbájdžán Ázerbájdžán
Rajón	Tovuzský
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Tovuz
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	21 340 (1.1.2019)
Etnické složení	Ázerbájdžánci
Náboženské složení	šiítský islám
Správa
Vznik	1912
Telefonní předvolba	+994 22 31
PSČ	AZ6000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tovuz (ázerbájdžánsky Tovuz, německy Traubenfeld) je správním střediskem a největším sídlem tovuzského okresu v Ázerbájdžánu, nachází se 439 km východně od Baku. Podle celosovětského sčítání obyvatel SSSR žilo v Tovuzu v roce 1989 13 373 obyvatel,^[1] k 1.1. 2019 žilo ve městě 21 340 obyvatel.^[2]

Tovuz znamená v ázerbájdžánštině páv, toto pojmenování vychází z perštiny. Podle jiné verze vzniklo pojmenování města zkomolením jména turkického kmene Oghuzů, kteří na tomto území v minulosti žili.

Na začátku 13. století, během tatarské invaze do Ázerbájdžánu (1231-1239), se Tovuz stal velkou městskou osadou a kladl velký odpor při obléhání Tatarů. Za vlády šáha Ismaila I. (1501-1524) získal nad osadou moc kmen Šamšaddil, podle kterého byla osada pojmenována jako Šamšaddil. Osada byla administrativně součástí Karabašského chanátu. Od počátku 17. století až po rok 1801 docházelo často ke změně vlastníka osady, patřilo střídavě pod různé chanáty.^[2]

V roce 1801 se osada Šamšaddil stala součástí Ruské říše, původně jako polonezávislý sultanát. V roce 1819 ruská vláda sultanát zrušila a osada se stala součástí Jelizavetpolské gubernie. Díky zvyšování daní a carské politice vypuklo v letech 1844-1845 v Šamšaddilu a jeho okolí povstání rolníků, které bylo ruskou armádou potlačeno. V následujících letech osada začala upadat a vylidňovat se. V roce 1883 došlo ke stavbě železnice Baku-Tiflis, která procházela v tu dobu prakticky vylidněnou a zaniklou osadou Šamšaddil.^[2]

Do zaniklé osady se v roce 1912 přestěhovali němečtí kolonisté podporovaní v kolonizaci ruskou vládou. Znovuzaložená osada dostala jméno Traubenfeld (německy vinice) a rok 1912 je od té doby považován za oficiální datum založení města. Německá historie města je spojena především s rozvojem vinařství. První vinohrady byly v osadě založeny v roce 1927. Největšími vinaři v oblasti byli Christopher Froer a Chritian Gummel. Během druhé světové války byli Němci Stalinem přesídleni a město bylo přejmenováno na Tovuz.^[3]

Roku 1947 získal Tovuz městská práva.

V červenci 2020 se město stalo terčem raketového ostřelování z Arménie.^[4][5]

Hospodářství Tovuzu je založeno především na zemědělství, částečně na turistickém ruchu a v posledních letech se zde začínají budovat průmyslové závody.

Zdá se, že historie výroby vína v Tovuzu začala před 7. stoletím. Archeologických nálezy, které zahrnovaly nádoby na skladování vína a zbytky kyseliny vinné, dokazují, že vinařství bylo v oblastech Tovuz a Gjandža provozováno již v raných fázích utváření společnosti.^[6][7]

S příchodem německých přistěhovalců do Tovuzu a jeho okolí došlo k významnému pozvednutí vinařství. Pod vedením Christophera Froera a Christiana Gummela byly v okolí města Tovuz zakládány nové vinice. Tovuz se také proslavil výrobou brandy, kterou pod názvem koňak zásoboval celý ruský trh.^[6]

Kromě německého vlivu na Kavkaze hrálo významnou roli v rozvoji vinařství též Rusko, zejména v 19. století ve městě Tovuz a jeho okolí. Ruský vliv byl patrný především při výrobě aromatických vín.^[6]

Tovuz má jeden profesionální fotbalový tým soutěžící v první lize (Ázerbájdžán Premier League) – Turan Tovuz.^[8]

Městem prochází důležitá železniční trať Batumi – Baku.

Ve městě se narodil ázerbájdžánský hudebník Hussein Bozalganli, z jeho rodného domu je nyní muzeum. V Tovuzu je také nově postavená mešita, stadion, radnice a kino.

• 

  (c) President.az, CC BY 4.0
  Tovuzské obchodní centrum (2019)
• 

  (c) President.az, CC BY 4.0
  Tovuzské obchodní centrum z venku (2019)
• 

  (c) President.az, CC BY 4.0
  Tovuzské muzeum (2020)
• 

  (c) President.az, CC BY 4.0
  Mateřská školka v Tovuzu (2016)
• 

  (c) Senan Nesibov, CC BY 3.0
  Bezejmenná cesta vedoucí do města (rok 2014)
• 
  Tovuzský olympijský komplex (2017)
• 
  Tovuzský hrad (2017)
• 
  Tovuzská ulice (2017)

• Cognac, Francie (2015)^[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tovuz, Azerbaijan na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tovuz na Wikimedia Commons