Tržek
| Tržek | |
|---|---|
 (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0 | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litomyšl |
| Obec s rozšířenou působností | Litomyšl (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′11″ s. š., 16°15′36″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 153 (2024)[1] |
| Rozloha | 1,71 km²[2] |
| Katastrální území | Tržek u Litomyšle |
| Nadmořská výška | 306 m n. m. |
| PSČ | 570 01 |
| Počet domů | 66 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tržek 21 570 01 Litomyšl outrzek@trzek.lit.cz |
| Starostka | Iva Daťková |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Tržek | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 572616 |
| Kód části obce | 98442 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tržek je obec v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží čtyři kilometry severozápadně od Litomyšle. Žije zde 153[1] obyvatel. Nedaleko obce při silničním tahu I/35 leží i železniční zastávka na regionální železniční trati Choceň – Litomyšl. Mezi Tržkem a Nedošínem se rozprostírá PP Nedošínský háj, mj. dějiště Jiráskovy Filosofské historie. V okolí obce je několik rybníků, pozůstatek po původně mnohem rozsáhlejší rybniční soustavě. Směrem k Cerekvici nad Loučnou se nachází soutok řek Loučná a Desná.
Historie
První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1145. V době vrcholného středověku tu opatové vystavěli dvůr, k němuž byla za litomyšlského biskupství přistavěna tvrz. Při ní zbudoval biskup Albrecht ze Šternberka roku 1376 klášter Panny Marie a uvedl sem 13 kartuziánů. V klášteře přebývala i Anna Benešovská, matka biskupa litomyšlského Jana Železného. Za husitských válek byl klášter roku 1421 vypálen orebity. V obci se dosud zachovalo pomístní pojmenování „V Kartouzích“.
V novodobé historii působily v obci dva mlýny, velký akcionářský Faulhamerův (nyní výroba krmných směsí) a rodinný Zamastilův propojený s pekárnou (dodnes s poměrně zachovalou původní výbavou).
Kartuziánský klášter
Od roku 1376 jednal litomyšlský biskup Albert ze Šternberka o založení kartuziánského kláštera v Tržku. S kartuziánskou řeholí se zřejmě seznámil v Králově Poli u Brna , s níž byl v častém styku. K vlastnímu založení kláštera došlo až v roce 1378. Zakoupené ostatky sv. Viktorina biskupem Albertem, byly zřejmě určeny pro nově založený klášter.
Po výběru místa pro zřízení kláštera, vydal litomyšlský biskup dne 24. prosince 1378 na svém hrádku v Tržku, zakládací listinu. Klášter byl věnován k poctě panny Marie a nazván "Keř panny Marie". Prvním představeným kláštera byl jmenován Jan z Lenpachu, mnich kartuziánského kláštera sv. Michala u Mohuče. Sedmého dubna 1379 vymezil biskup Albert území kláštera, které daroval ze svých statků. Biskup Albert založil klášter bez svolení Litomyšlské kapituly.
Vlastní klášter měl refektář, úřední místnost pro konvrše, hosty kláštera a jejich služebnictvo, kuchyň, klenutý sklep a studnu. Mniši podle příkazu řehole bydleli ve zvláštních oddělených celách na způsob pousteven. Biskup dal v roce 1379 zatím postavit 3 cely, mělo být později dostaveno celkem 12 cel. U kláštera stál kostel , již v roce 1379 z větší části hotový. Celý klášter byl ohrazen kamennou zdí.
Klášteru náležely statky ve vesnicích: Dolany u Olomouce, Tověř, Moravičany a Palonín.
Závěr svého života biskup Albert prožil v kartuziánském klášteře v Tržku. V roce 1380 se sjelo do Tržku početné zastoupení prelátů a šlechty za účelem vydání klatby na markraběte Jošta (12. ledna 1380). Biskup Albert 14. ledna 1380 umírá.
Olomoucký biskup Petr Jelito vznesl návrh na přestěhování kláštera. Myšlenku stvrdil markrabě Jošt 22. května 1388. Listinou generální kapituly řádu kartuziánského ze dne 15. 6. 1389 ve Floriencii bylo rozhodnuto, že klášter bude přenesen se vším příslušenstvím do Dolan.
Předpokládá se, že část mnichů zůstala v klášteře. Víme o převoru Stanislavovi, jenž s konventem "kláštera v Hájku" u Tržku byl dlužen Čeňkovi z Wartemberka. Dluh nebyl splacen a v roce 1451 se o dluh hlásil Hynek z Valdštejna.[4]
Převorové kláštera:
- Jan z Lempachu z kláštera sv. Michala u Mohuče, 1378–1379 rektorem.
- Štěpán, pozdější převor v Dolanech po r. 1400
- Mnich: Stanislav (r. 1419)
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 224 | 214 | 214 | 184 | 221 | 226 | 229 | 181 | 215 | 196 | 181 | 159 | 166 | 164 | 157 |
| Počet domů | 36 | 34 | 37 | 36 | 40 | 43 | 47 | 52 | 48 | 47 | 45 | 49 | 58 | 60 | 66 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v roce 1869 Butoves byl jako osada obce k Morašicím v okrese Litomyšl. V letech 1880–1965 byl obcí v okrese Litomyšl (1880–1950) a později v okrese Svitavy. Od 1. července 1965 do 31. srpna 1990 patřil znovu jako část obce k Morašicím a od 1. září 1990 je opět samostatnou obcí.[7]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. října 2023.[8]
Galerie
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Kaple na návsi
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Železniční zastávka
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0Budova bývalé školy
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny města Litomyšle a okolí. Litomyšl: [s.n.], 1903. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 581.
- ↑ Udělené symboly – Tržek [online]. 2023-10-13 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tržek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tržek v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Tržek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránka o železniční zastávce Tržek
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Tržek, okres Svitavy.
Vlajka obce Tržek, okres Svitavy.
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
Most přes Loučnou v Tržku, vpravo obecní úřad
