Tržní pramen
5. Tržní pramen | |
---|---|
Pramenní váza na Tržní kolonádě | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Město | Karlovy Vary |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′24″ s. š., 12°53′ v. d. |
Parametry | |
Objevení | 1838 |
První záchyt | 1838 |
Teplota | 62 °C |
Vydatnost | 4,9 l/min. |
Obsah CO2 | 500 mg/l |
Ostatní | |
Typ | teplý minerální pramen |
Nadm. výška | 380 m n. m. |
Přístupnost | volně přístupný |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tržní pramen je pátý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části města. Umístěn je na Tržní kolonádě, jeho teplota je 62 °C a vydatnost 4,9 litrů/min. Je volně přístupný.
Historie
Historické tržiště pod Zámeckou věží je místo, kde již v 16. století stávaly první karlovarské lázně. Též je to jedno z míst, kde se odpradávna objevovaly a opět ztrácely divoké termální prameny. Tržní pramen byl objeven v roce 1838, když zde probíhaly stavební práce. Vyvěral na úpatí Zámecké věže z 15 cm široké trhliny v žíle vřídlovce uzavřené v žule.[1] Od svého prvního záchytu se několikrát ztratil a opět objevil.[2][3] Pravděpodobně to způsobovaly pukliny v podloží, kvůli kterým mohly unikat plyny. V roce 1840 v důsledku prací na Vřídle zapadl vývěr Tržního pramene tak, že se muselo přepracovat jímání a pečlivě utěsnit všechny okolní menší divoké vývěry. Podobné úsilí bylo nutné v následujících letech ještě několikrát vyvinout, neboť vývěr byl velmi nestálý.[1]
Pramen byl trvale zachycen až po provedení hloubkových vrtů a poté byl jímán v přízemí domu Marktbrunn. V sousedství domu byla roku 1883 postavena dřevěná kolonáda (podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera). Roku 1904 byl dům Marktbrunn zbořen (pro poškození velkou povodní roku 1890) a na místě strženého domu byla přistavěna další část dřevěné kolonády, která zastřešila i Tržní pramen. Ten musel však být pod úrovní kolonády, scházelo se k němu po točitém schodišti.
Současný stav
Pramen vyvěrá ve střední části Tržní kolonády v prostoru půlkruhové apsidy. Je zachycen vrtem v hloubce 38 metrů, což umožnilo jeho vyvedení nad úroveň podlahy kolonády.[4] Dosahuje teploty až 62 °C, má vydatnost 4,9 litrů/min., obsah CO2 je díky vysoké teplotě nižší, 500 mg/litr.[3] Pro pramen je charakteristická intermitence, tedy přerušovaný výtok, způsobovaný silným spontánním proplyněním zdroje.[1]
Kromě Tržního pramene vyvěrají na stejné kolonádě dva další minerální prameny – Karla IV. a Zámecký dolní. Původně míněné provizorium stavby Fellnerovo–Helmerovy kolonády se časem stalo kulturní památkou. V letech 1991–1992 byla pak původní konstrukce Tržní kolonády nahrazena věrnou kopií.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 29–30. Dostupné online.
- ↑ VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 24–30.
- ↑ a b VARY, Infocentrum města Karlovy. Tržní pramen. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – Tržní kolonáda | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2019-03-19]. Dostupné online.
Literatura
- VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7.
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tržní pramen na Wikimedia Commons
- Tržní pramen v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Památky a příroda Karlovarska – Tržní kolonáda
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, Licence: CC BY-SA 3.0
Karlsbad; Schloßbrunnen
Autor: Hedwig Storch, Licence: CC BY-SA 3.0
Karlovy Vary, Pramen "Tržní", 62°C