Traditionis custodes

Traditionis custodes Latina „Strážci tradice“
Datum	16. července 2021
Téma	Apoštolský list ve formě motu proprio papeže Františka
Text
latinsky
anglicky
česky

Traditionis custodes (česky Strážci tradice) je apoštolský list papeže Františka z 16. července 2021, vydaný motu proprio (z vlastního popudu). Dokument výrazně omezuje možnosti slavení mše podle misálu Jana XXIII. z roku 1962 (tzv. tridentská mše), uvolněné v motu proprio Benedikta XVI. Summorum pontificum.^[1]

Ustanovení

Traditionis custodes ruší všechna předchozí ustanovení, která vydali papežové na téma vysluhování tradiční mše svaté a která pravomoc povolit či nepovolit svěřovala biskupům jednotlivých diecézí.^[2][3]

Kněží, kteří mši svatou takto vysluhovali, museli ke dni vydání motu proprio písemně požádat o posouzení, zda tak mohou i nadále činit. Novokněží, kteří mši svatou tradičně nevysluhují musí o povolení žádat svého ordináře (biskupa, územního opata, apod.), který je pošle příslušné kongregaci pro nauku víry k posouzení, zda vůbec takový kandidát smí tradiční mši vysluhovat. Další ustanovení dokumentu zakazuje zakládat nová společenství (biskup bude dbát na to, aby se nezakládaly nové tradiční skupiny, popř. farnosti),^[4] lnoucí ke starší formě liturgie. Příslušný kněz, který obdrží potřebná povolení, musí hlásit, zda je smysluplné pokračovat ve vysluhování tradiční mše a musí v plnosti souhlasit i s novou mší Pavla VI.^[5]

Související opatření

V prosinci 2021 kongregace pro bohoslužbu a svátosti vydala k Traditionis custodes prováděcí předpisy ve formě responsa ad dubia, které pravidla dále zpřísňují a omezují pravomoci diecésních biskupů v dané věci.^[6]

V únoru 2022 papež František na setkání s představenými Kněžského bratrstva sv. Petra (FSSP) prohlásil, že obecná ustanovení Traditiones custodes se netýkají institutů, pro něž je slavení tridentské mše základem jejich charismatu, a své vyjádření doplnil dekretem, který FSSP výslovně povoluje používat staré liturgické knihy, včetně pontifikálu.^[7]

V únoru 2023 bylo provádění instrukce upraveno formou reskriptu ex audientia,^[8] omezujícího pravomoci biskupů od vybraných ustanovení Traditionis custodes své podřízené dispenzovat.

Kontroverze

V reakci na vydání motu proprio se ozvaly zasažené katolické skupiny, které ustanovení obsažená v Traditionis custodes považují za útok na katolickou tradici.^[9] Komentují je jako milosrdenství vždy a všude pro hříšníky bez pokání, ale ani špetku milosrdenství pro tradiční katolíky a cítí nad vzniklou situací rozčarování.^[10]

Podle bývalého prefekta Kongregace pro nauku víry kardinála Müllera dokument Traditionis custodes (a pozdější doplňující nařízení) snižuje pastorační odpovědnost biskupů, z kterých dělá prosebníky u vatikánské byrokracie, a navíc zatemňuje smysl papežství, když papeži vyhrazuje rozhodování v tak podružné otázce, jako je otázka ritu.^[11]

Kritika zaznívala i z řad těch, kteří nejsou příznivci tradiční mše, kdy bylo bráno jako nevhodné smetení ze stolu dokumentů papeže Benedikta XVI. ještě za jeho života. Zaznívají také názory, že je paradoxem tvrzení TC, že "liturgické knihy promulgované svatým Pavlem VI. a svatým Janem Pavlem II., (...), jsou jediným vyjádřením lex orandi římského ritu.", což není slučitelné s předchozími prohlášeními Benedikta XVI. Kritika zaznívá také na téma platnosti celého dokumentu, neboť jsou jím dotčena ustanovení uvedená v Quo primum, který vůbec nikdo z lidí nesmí zrušit.^[12]

Toto stanovisko je ale ovšem sporné, neboť výše zmíněná formulace v Quo primum se užívala dobově běžně a je otázka, jakou úroveň závaznosti toto stanovisko představuje (více viz rozdělení dogmat)^[13].

Důsledky

Ve světě

V naváznosti na vydání Tradicionis custodes, započala nová vlna represí proti tradičním katolíkům především ze strany hierarchie. Mnohým kněžím bylo zakázáno sloužení tradiční mše, nebo jim bylo zakázáno ji sloužit v některých časech nebo kostelích. Již samotný dokument zakazoval sloužení ve farních kostelech, ale někteří biskupové zašli ještě dále. Biskupská konference Kostariky zakázala tradiční mši ve všech diecézích. Kardinál Cupich z Chicaga zakázal sloužení tradiční mše na nejdůležitější křesťanské svátky a každou první neděli v měsíci. ^[14] Později Cupich vypověděl Institut Krista Krále z Chicaga.

V České republice

V pražské arcidiecézi bylo vydáno povolení na dobu 3 let sloužit mši svatou u sv. Vojtěcha, na Karlově, v Emauzích a na několika dalších místech^[15], čímž byl značně zredukován předchozí stav. V olomoucké arcidiecézi bylo povolení vydáno pouze pro několik kněží, kteří mají oprávnění slavit tuto liturgii dvakrát v každém měsíci^[16]. V Králové Hradecké diecézi nebylo toto povolení uděleno žádnému knězi. V Brněnské diecézi bylo povolení vydáno pouze některým kněžím. Celkově v důsledku Traditionis custodes bylo omezeno slavení tradiční mše nejméně na 6 místech.

Cikrle a Protivínský

Emeritní biskup Cikrle nepodporuje tradiční katolickou liturgii, a pokud mohl, tak ji omezoval až do krajnosti. Dne 27. února 2022 s odkazem na kanonické právo dočasně zakázal Vlastimilovi Vojtěchu Protivínskému farářské působení a disciplinárně rozhodl o jeho ročním pobytu na Slovensku, kde mu přikázal pobývat v klášteře, který v současnosti slouží jako protialkoholická léčebna s odůvodněním "aby opět byl schopen nalézt svou kněžskou identitu v dnešní církvi", a to na základě Traditionis custodes. Dále mu bylo zakázáno sloužit veřejné mše svaté a mše bez účasti lidu smí sloužit pouze podle misálu sv. Pavla VI. Důvodem je, že vysluhoval výhradně tradiční římský ritus a odmítal ve farním kostele v Horním Újezdě sloužit novou mši.^[17]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Traditionis custodes na anglické Wikipedii.

Související články

• Summorum pontificum
• Tridentská mše
• Katolický tradicionalismus