Trajčo Kostov

Trajčo Kostov
Kostovův hrob v Sofii
Stranická příslušnost
Členství	Bulharská komunistická strana (1931–1949)
Narození	17. června 1897 Sofie
Úmrtí	17. prosince 1949 (ve věku 52 let) Sofie
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Sofii
Choť	Ljuba Kostovová
Alma mater	Sofijská univerzita
Profese	politik a důstojník
Commons	Traycho Kostov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trajčo Kostov Džunev (bulharsky Трайчо Костов Джунев; 17. června 1897 Sofie –⁠ 16. prosince 1949 tamtéž), byl místopředseda bulharské vlády v letech 1946–1949 a generální tajemník Bulharské komunistické strany (BKS), popravený během čistky v roce 1949.

V roce 1949 nařídil Kostov, aby nebyly z Bulharska zasílány bez jeho vědomí ekonomické ukazatele země do Moskvy. Stalin toto následně označil jako cosi, co nese stopy jeho konfliktu s Titem a Jugoslávií.

Soudní proces

Kostov byl vedoucí osobností v BKS spolu s Georgi Dimitrovem a Vasilem Kolarovem. Zatčen byl 20. června 1949. V inscenovaném procesu, který probíhal u bulharského nejvyššího soudu od 7. do 14. prosince 1949, byl Kostov společně s dalšími deseti spolustraníky^[1] obviněn z protisovětské propagandy ve straně, z rozšiřování protistranických metod a z nedůvěry v bulharskou komunistickou stranu a jejího předsedu Dimitrova. Dále byl obviněn, že pracoval pro britské, americké a jugoslávské špionážní organizace. Na rozdíl od obdobných politických procesů ve východní Evropě v této době ale byl Kostov jediný, kdo před soudem odvolal svoje písemné přiznání vynucené brutálním nátlakem a odmítl veškerá obvinění. Byl po této pro bulharský komunistický režim blamáži z dalšího soudního líčení vyloučen a odsouzen v nepřítomnosti.

Kostov byl jako jediný z celé skupiny odsouzen k trestu smrti, ostatní dostali rozsudky doživotí, 15 a 12 let ve vězení. Dva dny po vynesení rozsudku byl Kostov popraven.

Obžalovaní byli soudně a stranicky rehabilitováni bulharským nejvyšším soudem 6. listopadu 1956. Rehabilitace nebyla zveřejněna v bulharském tisku.

Obžalovaní

• Trajčo Kostov Džunev (1897), generální tajemník bulharské komunistické strany (trest smrti)
• Ivan Stefanov Chadžimatejev (1899), ministr financí (doživotí)
• Nikola Pavlov Kolev (1906), náměstek ministra stavebnictví (doživotí)
• Nikola Načev Petkov (1905), asistent presidenta státní hospodářské a finanční komise (doživotí)
• Boris Andonov Christov (1912), komerční attaché v SSSR (15 let)
• Conju Stefanov Cončev (1898), ředitel bulharské národní banky (15 let)
• Ivan Slavov Gevrenov (1884), ředitel spojeného gumárenského průmyslu (doživotí)
• Ivan Georgijev Tutev (1902), ředitel ministerstva zahraničního obchodu (doživotí)
• Blagoj Ivanov Chadžipanzov (1911), zaměstnanec jugoslávského vyslanectví (15 let)
• Vasil Atanassov Ivanovski (1906), instruktor v oddělení ministerstva národní propagandy (12 let)
• Ilija Ivanov Bajalcalijev (1911), politický úředník v ministerstvu výstavního průmyslu (10 let)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trajčo Kostov na Wikimedia Commons

Literatura

• Anton Koev: The Trial of Traicho Kostov and his Group, Sofie 1949

Související články

• Proces se Slánským
• Władysław Gomułka
• Proces s buržoazními nacionalisty
• László Rajk

Reference