Traktát Kidušin

Traktát Kidušin (hebrejsky מַסֶּכֶת קִדּוּשִׁין ‎ je nejkratší traktát talmudického oddílu Ženy (Našim), obvykle řazený jako poslední v tomto oddílu.[p 1] Název traktátu je odvozen od pojednání o uzavírání židovského manželství, kterým traktát začíná.

Zařazení traktátu v oddílu Ženy

Podle Majmonidovy předmluvy k mišně je zařazení traktátu na závěr oddílu podivné: příhodnější by bylo jeho zařazení před traktát Ketubot, tak jako se při uzavírání manželství nejprve provádí „kidušin“, tedy „zasvěcení“ ženy, a poté uděluje muž ženě „ketubu“, manželskou „smlouvu“. A když už ne před traktát Ketubot (aby nebyla narušena návaznost traktátu Jevamot na traktát Ketubot), každopádně by se měl objevit před traktátem Gitin pojednávajícím o rozvodech.[p 2]

Tuto anomálii vysvětluje Majmonides tak, že uspořadatel Mišny postupoval podle pořadí, v jakém se jednotlivá témata objevují v Tóře, kde popis procedury rozvodu předchází zmínce o uzavírání manželství:

Vzal-li si muž ženu, souložil s ní a stalo se, že v jeho očích nenalezla přízeň, jelikož na ní nalezl nějakou nepřístojnost, napíše jí rozvodový list, dá jí ho do ruky a propustí ji ze svého domu. Když odešla z jeho domu, může se provdat za jiného muže.

—Deuteronomium 24:1–2[1]

Mišna

Traktát je rozdělen na čtyři kapitoly:

  1. Žena je získávána (obsahuje 10[p 3] mišnajot). Pojednává o způsobech, jakými se získává žena, a způsobech, jakými se žena z manželství vyvazuje; navazuje popis postupů, kterými se nabývá židovský otrok, nežidovský otrok, dobytek, nemovitý a movitý majetek. Dále je popsáno nabývání vlastnictví výměnou. Závěr kapitoly se věnuje závaznosti micvot.
  2. Muž zasvěcuje (10 mišnajot). Probírá otázky zastoupení při zasvěcení ženy a následky chybného zasvěcení a omylu.
  3. Když řekl (13 mišnajot). Pokračování pravidel zasvěcení, podmíněné zasvěcení, zasvěcení nezletilé. Závěr kapitoly se zabývá osobním statusem dítěte.
  4. Deset původů (14 mišnajot). Navazuje na téma osobního statusu („původu“) z předchozí kapitoly a probírá možnosti vzájemných sňatků osob podle jejich statusu; dále otázky prokazování původu a věrohodnosti tvrzení o původu. Navazuje tématem jichudu – přebývání muže a ženy o samotě. Závěrečná mišna celého traktátu obsahuje úvahy o volbě zaměstnání a o vhodném poměru zaměstnání a studia Tóry.

Celkem má traktát 47 mišnajot.

Gemara a tosefta

K traktátu existuje kromě mišny i tosefta a gemara v obou talmudech. V babylonském talmudu má tento traktát rozsah 81 listu.

Významné pasáže traktátu Kidušin v babylonském talmudu

  • Pravidla zastoupení (list 41a)
  • Chudý, který si prohlíží koláč (list 59a)

Komentátoři

Kromě obvyklých talmudických komentářů existuje ke gemaře babylonského talmudu traktátu Kidušin samostatný komentář rabi Josefa ibn Ezry pod názvem Acamot Josef (Soluň, 5361).

Poznámky

  1. ↑ V cambridgeském manuskriptu je zařazen jako předposlední; po něm následuje ještě traktát Sota.
  2. ↑ Toto řazení je použito v mnichovském manuskriptu.
  3. ↑ Počty mišnajot v jednotlivých kapitolách jsou uvedeny podle Kehatiho vydání. V jiných vydáních může být text rozčleněn odlišně.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku מסכת קידושין‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. ↑ SIDON, Karol. Pět knih Mojžíšových. Svazek Sefer Devarim. Praha: Sefer, 2012. ISBN 978-80-85924-67-1. S. 55. 

Externí odkazy