Tramvaj do stanice Touha (film, 1951)

Tramvaj do stanice Touha
Základní informace
Původní názevStreetcar Named Desire, A
Země původuUSA Spojené státy americké
Jazykangličtina
Délka122 min
Žánrdrama
PředlohaTramvaj do stanice Touha
ScénářTennessee Williams
RežieElia Kazan
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMarlon Brando, Vivien Leighová, Kim Hunter, Karl Malden
ProdukceCharles K. Feldman
HudbaAlex North
KameraHarry Stradling
StřihDavid Weisbart
ZvukC.A. Riggs, Nathan Levinson
ArchitektRichard Day, George James Hopkins
Výroba a distribuce
Premiéra15. září 1951
Produkční společnostiWarner Bros.
Warner Bros. Pictures
DistribuceWarner Bros.
Rozpočet1 800 000 $[1]
Tržby8 000 000 $[1]
OceněníOscar pro nejlepší herečku
Oscar pro nejlepší vedlejší herečku
Oscar pro nejlepšího vedlejšího herce
Oscar za nejlepší černobílou výpravu
Tramvaj do stanice Touha na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvaj do stanice Touha (angl. A Streetcar Named Desire) je americké filmové drama z roku 1951 s Vivien Leighovou a Marlonem Brandem v hlavních rolích. Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry Tennessee Williamse z roku 1947, která byla o rok později oceněna Pulitzerovou cenou.[2] Filmová adaptace získala z 12 nominací čtyři Oscary a jeden Zlatý glóbus, jedno ocenění Oscar pak získal herec česko-srbského původu Karl Malden.[3][4]

Děj

New Orleans, vlakové nádraží. „Řekli mi, že mám nastoupit do tramvaje do stanice Touha,“ žádá osamělá žena námořníka o správné nasměrování.[5] Touto větou začíná jedna z nejznámějších adaptací divadelní hry Tennessee Williamse Tramvaj do stanice Touha.

Jižanská kráska Blanche Duboisová (Vivien Leighová) přijíždí do New Orleansu navštívit mladší sestru Stellu (Kim Hunter), která si vzala hrubého a jednoduchého Stanleyho Kowalského (Marlon Brando). Příbytkem manželů je vyděšená. Dvě místnosti nemají mezi sebou ani zeď, jen prostý špinavý závěs. Blanche nedokáže pochopit, jak dívka dobrého vychování mohla klesnout tak nízko. Blanche posedlá dlouhými a horkými koupelemi odpočívá ve vaně, zatímco Stanley se snaží vyčmuchat v jejích osobních věcech dokumenty o prodeji domu. Je přesvědčen, že Blanche obrala sestru Stellu o dědictví. Stella se tomu snaží zabránit, ale na sílu statného mladého muže nemá. Kromě toho čeká dítě. Stella si je vědoma sestřiny psychické lability, a proto se snaží být jemná a ohleduplná. Na rozdíl od svého muže.

V bytě Kowalských se pravidelně hraje partička pokeru. Přicházejí Stanleyho kamarádi, mezi nimiž je i Mitch (Karl Malden), nejslušnější z nich. Sestry si vyšly na večerní představení, ale vrátily se dřív, než muži dokončili hru. Stanley je v silně podnapilém stavu a projevuje se jeho agresivní povaha. Mitch se seznamuje s Blanche a jeden druhého okouzlí. Nepovídají si spolu dlouho, Mitch se musí vrátit domů, protože žije s nemocnou matkou. Stella je unavená a potřebuje si odpočinout. Dojde jí trpělivost a manželovy kumpány vyhodí. To Stanleye rozzuří a zmlátí ji. Stella uteče k sousedce Eunice (Peg Hilla) žijící nad nimi. Blanche je šokovaná. Kamarádi strčí Stanleye pod studenou sprchu, aby se probral a uvědomil si vážnost svého jednání. Po krátkém vystřízlivění vyběhne před dům a křičí do noci manželčino jméno. S pláčem a na kolenou ji prosí, aby se vrátila. Stella prosbám podlehne.

Blanche trpí halucinacemi, v nichž se hudba mísí s hlasy. Toužící po lásce a objetí se sbližuje s Mitchem. Jdou spolu na tancovačku a tam mu vypráví svůj příběh. Byla kdysi vdaná, ještě když byla velmi mladá. Muž Allen ji miloval a ona jeho. Jednoho večera, když se pohádali, se Allen zastřelil. Historka na Mitche, který je citlivým a kavalírským partnerem, silně zapůsobí; chce Blanche políbit, ale ona se brání.

Marlon Brando jako Kowalski v divadelní verzi z roku 1948

Stanley si zjistil, co Blanche dělala v minulosti. Všem tvrdila, že je učitelkou anglického jazyka a že si potřebovala odpočinout vzhledem ke své nemoci. Pravda je však taková, že v místě předešlého pobytu na ni lidé vzpomínají jako na bláznivku a hysterku. Dokonce vypátral, že Blanche nedala výpověď sama, ale že se zapletla se sedmnáctiletým studentem, a proto ji propustili.

Stella připraví sestře narozeninovou oslavu a pozve i Mitche. Dívky netuší, že nepřijde, protože mu Kowalski prozradil pravdu o Blanche. Ta je Mitchovým chováním rozrušena. Od Stanleye dostává autobusovou jízdenku na návrat do městečka Laurel, kde předtím žila. Tím jí dává jasně najevo, že má vypadnout. Stella se snaží sestru uklidnit, ale ta se schová v koupelně. Na Stellu přijdou porodní bolesti, a tak Kowalští odcházejí do nemocnice a Blanche zůstává v bytě sama. Přichází za ní rozzlobený Mitch. Pohádají se, ale Blanche stále věří, že si ji vezme. To Mitch odmítá a Blanche začne v hysterickém záchvatu křičet. Mitch raději uteče. Stanley se po narození syna vrací domů a je opilý. Najde Blanche v patetickém kostýmu a s bižuterií na hlavě, jak kráčí po bytě a vypráví si cosi pro sebe. Začne se do ní opět navážet a psychicky ji deptat. Blanche se začíná bát, tuší, že jí hrozí nebezpečí. Stanley ji znásilní.

Po návratu z nemocnice se Stella tváří, jako by se nic nestalo. Ví, co Stanley udělal, ale také ví, že její sestra potřebuje odbornou pomoc. Kowalski s kamarády hrají poker, Stella pomáhá Blanche sbalit si věci. Většinou jde o staré šaty a levnou bižuterii. Blanche si ve své nemoci ráda hrála na aristokratku, která je dokonce mladší než sestra. Přichází lékař a Blanche věří, že odchází s novým bohatým nápadníkem. Když však zjistí, že je oklamána, dostává záchvat a nervově se zhroutí. Hospitalizace se již nedá odvrátit. Hned po odchodu sestry bere Stella syna a odchází k sousedce s tím, že manžela opouští. Film končí jeho nářkem a vykřikováním Stellina jména.

Obsazení

Postava Blanche Dubois vynesla Vivien Leigh Oscara
Vivien LeighBlanche Dubois
Marlon BrandoStanley Kowalski
Kim HunterStella Kowalski
Karl MaldenHarold 'Mitch' Mitchell
Peg Hillasousedka Eunice
Rudy Bondmanžel Eunice a kamarád v pokeru

Zajímavosti

Brando jako Stanley Kowalski

V broadwayské divadelní adaptaci hrálo devět herců z filmové verze včetně Marlona Branda. Postavu Blanche Dubois však hrála Jessica Tandy a režie se ujal Elia Kazan. Tato verze měla premiéru v Divadle Ethel Barrymore 3. prosince 1947 a celkově se hrála 855krát. Vivien Leigh již postavu Blanche hrála, a to v londýnské adaptaci pod režisérskou taktovkou manžela, Laurence Oliviera.[6]

V době natáčení byly tramvaje nazývané „Touha“ nahrazeny autobusy, ale ty původní se stále používaly v jiných částech města. Místní orgány však povolily jejich zapůjčení produkci pro úvodní scénu. Tramvaj do stanice Touha byl prvním filmem, který získal nominace na Oscara ve všech čtyřech hereckých kategoriích, a zároveň prvním, který získal tři herecké Oscary (Leigh, Hunter, Malden). Elia Kazan se bránil filmové verzi, protože všechno, čeho dosáhnout chtěl, se mu podařilo ve verzi divadelní. Až po prosbách Tennesseeho Williamse Kazan nabídku přijal. Postava Blanche byla původně nabídnuta Olivii de Havilland, ta však měla přehnané finanční nároky. Vivien Leigh bylo v době natáčení 36 let, proto ji maskéři museli udělat starší.[6]

Mezitím, co Leigh natáčela Tramvaj do stanice Touha, její manžel Laurence Olivier natáčel v Hollywoodu film s Jennifer Jones Carrie.

Natáčení

Producenti filmu se rozhodli vyměnit divadelní Blanche v podání Jessicy Tandy za Vivien Leigh. Předpokládali, že úspěch herečky Leigh po velkofilmu Jih proti Severu z roku 1939 by mohl přilákat více diváků. Marlon Brando byl na počátku kariéry, své publikum si teprve získával.[6]

Výprava a dekorace se tvořily převážně v hollywoodských interiérech, některé scény se natáčely v New Orleans (např. scéna příjezdu Blanche nebo její čekání na tramvaj „Desire“). Režisér dal nainstalovat do bytu Kowalských pohyblivé stěny, aby s každou další scénou zmenšil pokoj. Tím vytvořil dojem větší klaustrofobie a zároveň tím vystupňoval šílenství Blanche.

Ocenění

Karl Malden získal za film Oscara

Oscar

Ceny

Nominace

Zlatý glóbus

BAFTA

  • Nejlepší britská herečka – Vivien Leigh (USA) (cena)
  • Nejlepší film na základě jakékoli předlohy – Charles K. Feldman (USA) (nominace)

MFF Benátky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Električka zvaná Túžba (film z roku 1951) na slovenské Wikipedii.

  1. a b Rozpočet filmu Tramvaj do stanice Touha (anglicky)
  2. Scénář k filmu Tramvaj do stanice Touha (anglicky)
  3. Ceny pro film Tramvaj do stanice Touha (anglicky)[nedostupný zdroj]
  4. Zlatý glóbus pro film Tramvaj do stanice Touha (anglicky). thegoldenglobes.com [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-07-08. 
  5. Citace filmu Tramvaj do stanice Touha (snglicky). www.shmoop.com [online]. [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-26. 
  6. a b c Zajímavosti filmu (anglicky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vivien Leigh in Streetcar Named Desire trailer 2.jpg
Cropped screenshot of Vivien Leigh from the trailer for the film A Streetcar Named Desire (1951)
Karl Malden in I Confess trailer.jpg
Cropped screenshot of Karl Malden from the trailer for the film I Confess.
A Streetcar Named Desire (1951).jpg
Streetcar Named Desire poster
Van Vechten Marlon Brando image 170904.jpg
Portrait of Marlon Brando, in "A streetcar named desire", 1948 Dec. 27.