Tramvajová štola pod Špilberkem

Tramvajová štola pod Špilberkem
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Lokalizace
Souřadnice49°11′33,17″ s. š., 16°35′47,98″ v. d.
tramvajová štola pod Špilberkem
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová štola pod Špilberkem je nedokončená geotechnická průzkumná štola v Brně. V její trase měl být veden navrhovaný, ale nikdy nerealizovaný tramvajový tunel pod Špilberkem, který měl být součástí brněnské tramvajové sítě.

Historie

Na konci 70. let 20. století usilovalo vedení města o propojení Starého Brna s centrem města rychlou tramvají, neboť tramvajová trať vedená po Pekařské ulici nebyla pro kapacitní spojení vyhovující. Začala proto projekce tramvajového tunelu pod vrchem Špilberk, na kterém stojí stejnojmenný hrad. V roce 1977 byla zahájena realizace průzkumné štoly v trase chystaného propojení. Projekt ale byl již v roce 1979 zastaven,[1] přesné důvody nejsou známé – možná byla výstavba moc drahá, nebo průzkum nevyhovoval geologům či technickým normám.[2] Nedokončená průzkumná štola o délce 510 m tak byla opuštěna.[3]

S vedením tramvajové trati v této trase pod Špilberkem počítá brněnský územní plán i nadále,[4] trasa je rezervovaná.

Geologické vlastnosti

Ve štole se vyskytují puklinové prameny, geologická anomálie, kde na několika místech protéká puklinami ve skále povrchová voda, která se sytí minerály. Poté vznikají sintrové náteky a z kamenů obalených vápencem vznikají „říční perly“.[2]

Vedení tunelu

Spodní portál tunelu se měl nacházet v proluce u dolního konce Pekařské ulice, pod ulicí Sladovou, kde je také vstup do průzkumné štoly. Tramvaje měly pravotočivým obloukem projet pod špilberským masivem a vyústit u křížení dnešních ulic Údolní, Marešovy a Joštovy. Tunel měl mít přibližnou délku 650 m.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KÁRNÝ, Michal. Tramvaje pod zemí? Myšlenka stále přežívá. Brněnský deník [online]. 2009-10-19 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b CHUMCHALOVÁ, Markéta. Podzemní trať pod Špilberkem zůstala nedostavěná. Lidé tam píší svá přání. Brněnský deník. 2016-06-02. Dostupné online [cit. 2018-06-24]. 
  3. ↑ Štola [online]. Kafelanka.cz, 2007-08-11, rev. 2014-12-28 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Připravovaný Územní plán města Brna – PUP [online]. [cit. 2022-05-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic