Tramvajová doprava v Düsseldorfu
| Tramvajová doprava v Düsseldorfu | |
|---|---|
 Tramvaj typu NF10 na konečné Medienhafen, Kesselstraße | |
| Stát |  Německo |
| Město | Düsseldorf a Neuss |
| Dopravce | Rheinbahn |
| Součást IDS | Verkehrsverbund Rhein-Ruhr |
| Zahájení provozu | 6. února 1876 |
| Infrastruktura | |
| Provozní délka tratí | 56,8 km |
| Rozchod koleje | 1435 mm |
| Napětí | 750 V |
| Počet zastávek | 180 |
| Vozovny | 2 |
| Provoz | |
| Počet linek | 7 |
| Počet vozů | 99 |
| Mapa sítě | |
 Mapa tramvajové sítě v Düsseldorfu | |
| Externí odkazy | |
| OpenStreetMap | mapová data |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tramvajová doprava tvoří v Düsseldorfu, hlavním městě německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, společně s vlaky S-Bahn, městskou dráhou a autobusy páteř městské hromadné dopravy. První tramvaje vyjely do ulic Düsseldorfu 6. února 1876. Celkem je v provozu 7 linek, z nichž jedna zajíždí i do sousedního města Neuss. Provozovatelem systému je městský dopravní podnik Rheinbahn. Celá síť je integrována do tarifu místního dopravního systému Verkehrsverbund Rhein-Ruhr (VRR).
Historie
Tramvajová doprava
První tramvaje vyjely do ulic Düsseldorfu dne 6. února 1876, kdy belgický podnikatel Leopold Boyaert zahájil provoz dvou linek koněspřežné dráhy. Obě vyjížděly z Burgplatzu, jedna vedla k vlakovému nádraží a druhá ke koncertní síni Tonhalle. Elektrické tramvaje začaly městem jezdit 27. ledna 1896, a to mezi čtvrtěmi Grafenberg a Wehrhahn. Velký úspěch první elektrifikované linky přiměl město v roce 1898 k rozhodnutí o elektrifikaci všech ostatních tramvajových linek.
Společnost Rheinische Bahngesellschaft (přímý předchůdce dnešního dopravního podniku Rheinbahn) začala v roce 1898 provozovat rychlodráhu K-Bahn z Düsseldorfu do Krefeldu. O dva roky později zahájila společnost Düsseldorf-Duisburger Kleinbahn provoz na D-Bahn mezi Düsseldorfem a Duisburgem. Společnost však byla rozpuštěna 1. dubna 1938 a od té doby D-Bahn společně provozují dopravní podniky měst Düsseldorf a Duisburg. Od 7. srpna 1971 provozuje Rheinbahn tramvaje také v sousedním městě Neuss, kde nahradila původní městský dopravní podnik Stadtwerke Neuss.
Výstavba městské dráhy
Düsseldorf se v roce 1971 připojil k projektu Stadtbahn Rhein-Ruhr, který měl za cíl nahradit stávající tramvajové provozy rychlodrážními tratěmi. V letech 1973 až 2016 tak probíhala přestavba vybraných částí tramvajové sítě pro potřeby provozu vozidel městské dráhy. K poslední velké změně linkového vedení došlo 20. února 2016 při příležitosti zahájení provozu na třetí trase městské dráhy s názvem Wehrhahn-Linie. Od té doby je v Düsseldorfu v provozu 7 tramvajových linek a 11 linek městské dráhy.
Linkové vedení
| Linka | Trasa |
|---|---|
| 701 | Düsseldorf Rath, DOME/Am Hülserhof – Venloer Straße – Stadtmitte, Schadowstraße – Stadtmitte, Berliner Allee – Kopernikusstraße – Düsseldorf Bilk, Merowingerstraße |
| 704 | Düsseldorf Derendorf, Merziger Straße – Venloer Straße – Stadtmitte, Worringer Platz – Hauptbahnhof – Bilk, Karolingerplatz – Düsseldorf Universität Ost/Botanischer Garten |
| 705 | Düsseldorf Unterrath – Venloer Straße – Stadtmitte, Schadowstraße – Stadtmitte, Berliner Allee – Oberbilk – Düsseldorf Eller, Vennhauser Allee |
| 706 | Düsseldorf Hamm – Landtag/Kniebrücke – Stadtmitte, Schadowstraße – Stadtmitte, Berliner Allee – Flingern – Düsseldorf Bilk, Merowingerstraße |
| 707 | Düsseldorf Unterrath – Venloer Straße – Stadtmitte, Charlottenstraße/Oststraße – Hauptbahnhof – Bilker Allee/Friedrichstraße – Düsseldorf Medienhafen, Kesselstraße |
| 708 | Düsseldorf Mörsenbroich, Heinrichstraße – Brehmplatz – Stadtmitte, Worringer Platz – Hauptbahnhof – Landtag/Kniebrücke – Düsseldorf Unterbilk, Polizeipräsidium |
| 709 | Düsseldorf Gerresheim, Krankenhaus – Flingern – Stadtmitte, Worringer Platz – Hauptbahnhof – Stadtmitte, Berliner Allee – Landtag/Kniebrücke – Neuss, Theodor-Heuss-Platz |
Vozový park
Tramvajový vozový park dopravního podniku Rheinbahn tvoří tři typy nízkopodlažních článkových tramvají v celkovém počtu 99 vozů. Nejstarší částí flotily jsou tříčlánkové vozy NF6, kterých bylo v letech 1996 až 1999 dodáno celkem 48. Druhou generací tvoří pětičlánkové vozy NF8 (15 kusů) a sedmičlánkové NF10 (36 kusů), které Düsseldorf nakoupil v letech 2000 až 2003. Tyto tramvaje v provozu nahradily starší typy Düwag GT6 a GT8. Obousměrné tříčlánkové tramvaje typu GT8SU, které se dříve používaly v tramvajové síti, byly v letech 2011 až 2013 vybaveny výklopnými schody, díky kterým mohou být nasazovány na linkách městské dráhy s vysokými nástupišti.
Galerie
První düsseldorfská elektrická tramvaj ve čtvrti Grafenberg
Tramvajová souprava na trase z Düsseldorfu do Krefeldu
Historická souprava v zastávce Schloß Jägerhof
Článkové vozy Düwag GT6
Tříčlánková tramvaj GT8 s vlečným vozem
GT8S před přestavbou na vozidlo městské dráhy
Nízkopodlažní tramvaj NF6
Pětičlánková tramvaj NF8
Sedmičlánková tramvaj NF10
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Straßenbahn Düsseldorf na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová doprava v Düsseldorfu na Wikimedia Commons - Oficiální stránky dopravního podniku Rheinbahn (německy)
- Kolejové schéma na Gleisplanweb.eu (německy)
Média použitá na této stránce
Düsseldorf Rheinbahn: Der Tw NF10 2005 auf der SL 701 erreicht am 28. Juli 2016 die Haltestelle Merowingerstraße, die erste auf der Fahrt in Richtung Rath.
Autor: Manfred Kopka, Licence: CC BY-SA 4.0
Verbandwagen Nr. 379 der Rheinbahn an der Haltestelle Schloß Jägerhof
Tramcar 3039 (type GT8S) of Rheinbahn in Duesseldorf-Flingern Nord, 2005-05-08
Elektrische Straßenbahn am Grafenberger Staufenplatz im Jahre 1901
Autor: Stefan Kunzmann, Licence: CC BY-SA 3.0
Tramcars 2501 and 2432 (type GT6) of the Rheinbahn in Düsseldorf-Heerdt, Germany
Autor: Johann H. Addicks (jha), Licence: CC BY-SA 3.0
Tausendfüßler in der Düsseldorfer Innenstadt, darunter Straßenbahn der Rheinbahn
Düsseldorf Rheinbahn SL 706 (NF8 2206) Hamm, Auf den Kuhlen / Kuhstraße (Endstation D-Hamm, Einstiegstelle) am 20. Juli 2016..
_(14572730697).jpg)
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: streetrailwayjo151899newy (find matches)
Title: The Street railway journal
Year: 1884 (1880s)
Authors:
Subjects: Street-railroads Electric railroads Transportation
Publisher: New York : McGraw Pub. Co.
Contributing Library: Smithsonian Libraries
Digitizing Sponsor: Smithsonian Libraries
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
us- portion consists of two large spans of 183 meters (600 ft.)each, framed by immense sandstone portals. At eitherside are a number of smaller spans. For the railroad twotracks have been laid, and two vehicles can pass outsideof them at one time with ease. At each side of this road-way are two conveniently wide passenger walks. As the electric road parallels a steam railway for thegreater part of its length it was necessary to adopt a speedof 40 km. (25 miles) per hour on open stretches, and herethe highway was avoided as much as possible. For thisreason also the road does not pass through the interveningtowns, but only touches them on the outskirts. The route is shown in the map on page 527. The totallength of the road from the Haroldstrasse in Dusseldorfto the Rheinstrasse in Krefeld, is 22 km. (13.6 miles). Thelength of the open stretch between the stopping places,Oberkassel and the Krefeld depot, is 16.7 km. (10.4 miles).The steepest grade is that of the bridge approaches, and is
Text Appearing After Image:
MOTOR CAR AND TWO TRAIL CARS ON S CURVE IN KREFELD tries and as an important railway center and river harbor,has long felt the lack of opportunity to extend more thanin one direction on account of the broad river; whileKrefeld, situated 6 km. to the left of the Rhine, and thecenter of the German silk and velvet industry, has felt thenecessity of being connected with the neighboring city onaccount of railroad facilities. In 1891 the State Minister of Railroads announced thatthe Government was not willing to grant the subsidy neces-sary for the building of the bridge across the Rhine requiredfor the projected line, but if the city of Dusseldorf, or a stockcompany, would build the bridge at its own expense, itcould obtain permission for the collection of a reasonablebridge toll. Finally all difficulties were overcome, andthe Rheinische Bahngesellchaft was formed in March,1896, for the purpose of constructing the required bridgeat Dusseldorf and an electric railroad from that city toKrefe
Note About Images
Düsseldorf Rheinbahn SL 707 (NF10 2031) Medienhafen, Kesselstraße am 19. Juli 2016.
Eine Niederflurbahn des Typs "NF6". Er befindet sich gerade an der Haltestelle "Jan Wellem Platz", und fährt auf der Linie 706 Richtung "Am Steinberg". Dieser wagen hier (2114) gehört zur ersten Lieferserie (2101 - 2131) die im Jahre 1996 ausgeliefert wurde. Sie sind die ersten Niederflurwagen die in den Düsseldorfer Fahrgastbetrieb aufgenommen wurden.