Tramvajová doprava v Geře
Východodurynské město Gera má vlastní tramvajovou síť. Jedná se o malý provoz, tvoří jej městská trať, která prochází Gerou ze severovýchodu na jihozápad, spolu s krátkými odbočkami do čtvrti Lusan a na nádraží Zwötsen. V roce 2006 byla zprovozněna zcela nová trať ve směru sever – jih. Rozchod kolejí zde činí 1000 mm, provozovatelem celé sítě je společnost GVB.
Historie
Tramvajový provoz v Geře je po hallenserském druhý nejstarší stále funkční v Německu. Jeho historie započala 22. února 1892, když první dvě, celkem 8,6 km dlouhé tratě, spojily spolu čtvrtě Tinz a Debschwitz (první) a Untermhaus a Lindenthal (druhá). 1. dubna 1893 se objevila i třetí trať vedoucí zhruba ve směru současné městské trati. Hlavním přestupním bodem, kde se linky křížily, se stala ulice Heinrichstrasse, a tento význam jí zůstal dodnes. Po otevření úzkorozchodné dráhy do Wuitz-Mumsdorfu získal gerský tramvajový provoz spojení s průmyslovými závody v okolí města, čehož bylo až do roku 1945 využíváno.
V 50. letech došlo krátkodobě opět k oživení tramvajové dopravy. Otevřena byla nová trať do Zeulsdorfu a také k nádraží Zwötzen. Obrat ale nastal v letech šedesátých, tehdy bylo rozhodnuto vládou NDR zrušit tramvajové provozy v městech, která mají méně než 200 000 obyvatel, k nimž se Gera řadí. Úseky v centru města byly zrušeny postupně (v letech 1967 a 1971) a nakonec zbyla jen jediná městská trať. Jednalo se o tendenci, která byla obvyklá v této době v celé Evropě, a také i v tehdejší ČSSR.
Nově vybudované sídliště Lusan na jihozápadě města však také potřebovalo vhodné dopravní spojení, a tím se nakonec ukázala právě tramvaj. Trať sem zprovoznil místní dopravní podnik roku 1979, a nejen to; zakoupeny byly po dlouhé době i nové tramvaje, a to československé výroby, typu Tatra KT4D. První dodávky nových vozů začaly roku 1978, to byly zakoupeny první dva. V roce 1981 je následovalo dalších 8, dodávky pokračovaly až do roku 1990, kdy přišlo posledních 5 kusů. Celkem tak bylo z ČKD Tatry Smíchov dodáno 60 nových tramvajových vozů. Podobně byla zajištěna doprava do dalšího sídliště, které vzniklo v druhé polovině 80. let na druhém (severovýchodním) konci města a nese název Bieblach. Nová trať sem vede od původní konečné ze čtvrti Tinz.
Po znovusjednocení Německa byla zahájena modernizace tramvajového provozu tak, aby odpovídal západoněmeckým a evropským standardům. Staré tramvaje, vyrobené vagónkou VVB LOWA (později VEB Waggonbau Gotha) v 50. a 60. letech, byly vyřazeny z provozu jako první. V 90. letech byly následně zrekonstruovány tratě, na mnoha místech je tak tramvajová trať ocitla zcela mimo vozovku silniční komunikace. Tramvajová doprava začala být též preferována na křižovatkách. V roce 1999 GVB nechal modernizovat své vozy KT4D tak, že mezi původní dva vložil třetí, nízkopodlažní článek. Celá přestavba tramvají probíhala v pražských ČKD Dopravních systémech. Takto upravené tramvaje nesou označení KTNF8.
V letech 2002 a 2006 probíhala výstavba zcela nové tratě rychlodrážního charakteru, která vede severojižním směrem. Spojila tak městskou část Untermhaus s nádražím, přestupním uzlem Heinrichstraße a čtvrtí Zwötzen na jihu města. Nasazena jsou na ni moderní nízkopodlažní vozidla typu NGT8G, které dodala firma ALSTOM Salzgitter. Tříčlánková tramvaj je dlouhá 28 metrů, široká 2,4 m a poskytuje 80 míst k sezení. Trať je vedena většinou na vlastním tělese, oddělena od ostatních komunikací. Má moderně pojaté zastávky a při jejím budování bylo vynaloženo také jisté úsilí i do rekultivace pozemků v okolí stavby.
V souvislosti s otevřením zcela nové trati bylo také přepracováno linkové vedení navazujících autobusových spojů; získaly charakter spíše napaječe tramvají.
Vozový park
Vozový park tvoří tramvaje typu Tatra KT4D v počtu čtyřiceti šesti kusů a osmi nízkopodlažních tramvají typu KTNF8. Po zahájení provozu na nové lince se v Geře objevily ještě vozy typu NGT8G, původem vyrobené Alstomem. První dva uvedené typy tramvají bývají spřahovány do souprav. Kromě těchto všech vlastní místní DP také ještě vozy historické.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Manfred E. Fritsche, Licence: CC BY-SA 2.0 de
Straßenbahnwagen Gera 29
Autor: Michael Bienick (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY-SA 2.5
Südbahnhof Gera