Tramvajová doprava v Jihlavě

Tramvajová doprava v Jihlavě
Tramvaj na konečné zastávce na jihlavském náměstí (po r. 1909)
Tramvaj na konečné zastávce
na jihlavském náměstí (po r. 1909)
StátČeskoČesko Česko
MěstoJihlava
Zahájení el. provozu26. srpna 1909
Ukončení provozuléto 1948
Infrastruktura
Provozní délka tratí2,7 km (1909) - 3,2 km (1934)
Rozchod koleje1000 mm (metrový)
Napětí550 V ss
Vozovny1
Provoz
Počet linek1
Délka linek2,7 km
Počet vozů7 (1935)
Mapa sítě
Schéma tramvajové tratě v Jihlavě v roce 1946
Schéma tramvajové tratě v Jihlavě v roce 1946
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová doprava v Jihlavě byla v provozu mezi lety 1909 a 1948 na jediné trati spojující centrum města se vzdáleným nádražím.

Historie

Bývalá tramvajová a později trolejbusová vozovna v Havlíčkově ulici

Úvahy o zřízení tratě

První úvahy o zřízení nějakého veřejného dopravního prostředku mezi nádražím a centrem města se v Jihlavě objevily již v roce 1904. V této době zde byla městská doprava nedostačující, provozovány byly fiakry a později i omnibusy s kapacitou šest až patnáct osob. Ty však zajišťovali hoteliéři a jednalo se jen o dopravu k jejich hotelům.

Nakonec bylo rozhodnuto v září 1906 o výstavbě tramvajové trati o rozchodu 1000 mm. Její stavba souvisela jednak se snahou města o stavbu elektrárny (vozovna „elektriky“, místní tramvaje, stála hned v jejím sousedství, nedaleko budovy městských jatek) a s osobou Vinzenze Inderky, člověka neoblíbeného u Čechů, ale velmi populárního u Němců. Inderka byl v letech 1904–1918 posledním německým starostou města a stavba elektrárny a malodráhy, která by nahradila nevyhovující spojení nádraží a města, se pro něj stala věcí osobního zájmu i vizitkou jeho úřadu.[1] Zpočátku byla trať tramvaje zamýšlena jako spojka obou nádražních budov v Jihlavě, část své cesty měla dokonce urazit po vlakových kolejích transverzálky přes viadukt. K tomu ale nakonec nedošlo a vznikla pouze jediná trať, postavená v roce 1909 a vedená ze Severozápadního nádraží (dnešní Hlavní nádraží) na Hlavní náměstí (dnes Masarykovo).

Vybudování a provoz

K zahájení stavebních prací došlo roku 1908, slavnostní otevření se pak konalo 26. srpna roku 1909, a to i přestože potřebná koncese byla vydána až 15. září. Jednokolejná trať se třemi výhybnami, vycházející z dnešního Masarykova náměstí a pokračující po Komenského ulici, přes náměstí Svobody a dále po Havlíčkově ulici až k nádraží, byla dlouhá přibližně 2,7 km, šlo tak po Českém Těšíně a Mariánských Lázních o třetí nejmenší tramvajový provoz a zároveň s Mariánskými Lázněmi a Jabloncem nad Nisou o jeden z nejvýše položených tramvajových provozů na území Česka. Nejvyšší výškový rozdíl trať překonávala v táhlém kopci k Josefsplatzu (dnešnímu náměstí Svobody), kde sklon činil 77,66 ‰.[2] Délka jízdy mezi dvěma konečnými stanicemi činila 14 minut. Po celou dobu existence zůstala jihlavská trať bez výrazných změn, avšak v různých obdobích se objevilo několik návrhů na její rozšíření do Bedřichova (první pochůzka se konala ve 20. letech a reálné plány nesou dataci 30. let) a k městskému nádraží transverzální dráhy včetně využití železniční tratě do Kostelce. Jediné rozšíření tak byla úprava konečných z vidlicovitého zakončení na výhybnu pro možnost objetí vlečných vozů a doplnění odstavné koleje v Komenského ulici pro nákladní vůz u hlavní pošty.

Zrušení a další osudy tratě

Jízdní řád tramvaje se řídil příjezdy a odjezdy vlaků na Severozápadním nádraží, nejednalo se tudíž o klasickou linku městské dopravy, která by jezdila v pravidelném intervalu. K tramvaji býval někdy připojován i nákladní vůz (nesl evidenční číslo 1c). Ten původně sloužil k přepravě kusového zboží, protože se ale přeprava nevyplácela, od roku 1911 přepravoval tento vůz k nádraží pouze poštovní zásilky.[2]

Tramvajová linka fungovala s drobnými úpravami (měnil se například počet zastávek a výhyben) až do roku 1949, zejména ale po první světové válce její využití klesalo. Po druhé světové válce bylo rozhodnuto o zrušení zastaralé a nevyhovující tramvajové dopravy a jejím nahrazení dopravou trolejbusovou. Nejprve byla jihlavská tramvajová trať zkrácena, zrušen byl úsek od jatek k nádraží. To bylo provedeno v roce 1947. Kvůli výstavbě trolejbusové dráhy byl na zbytku tramvajové trati provoz zastaven někdy v létě 1948, přesné datum není známo (uvádí se také, že poslední jihlavská tramvaj odjela z náměstí 12. listopadu 1948). Dne 19. prosince 1948 vyjely do města poprvé trolejbusy.

Cyklotrasa a obnovená kolej na mostě U Jánů

V roce 2012 byla provedena rekonstrukce mostu U Jánů, po kterém vedla tramvajová trať. Jako pomník na tramvajovou dopravu v Jihlavě byla při opravě na most nainstalována kolej z použitých brněnských žlábkových kolejnic.[3]

Vozový park

V roce 1909 byly do Jihlavy celkem dodány tři motorové (č. 1–3) a tři vlečné vozy, osobní č. 1a a 1b a nákladní č. 1c (původně č. 1b). Vyrobila je vagónka ve Štýrském Hradci, elektrickou výzbroj pro motorové vozy dodala společnost AEG. V roce 1912 byl zakoupen motorový vůz č. 4 od stejného výrobce, avšak s elektrickou výzbrojí Siemens-Schuckert.[4] Roku 1934 byl vozový park rozšířen modernějším motorovým vozem č. 5, který byl vyroben Moravskoslezskou vagónkou ve Studénce a který disponoval elektrickou výzbrojí Škoda.[5]

Kompletní vozový park byl ve druhé polovině 40. let 20. století předán do Opavy. Jako první byly v roce 1947 do Slezska odeslány motorové vozy č. 1 a 4 a vlečné vozy č. 1a a 1b, v prosinci je následovaly motorové vozy č. 2, 3 a 5. Nákladní vlečný vůz č. 1c rovněž skončil v Opavě, kde byl využíván jako pojízdná dílna.[6]

Na konci října 2012 zakoupilo město Jihlava za 30 000 korun dochovanou vozovou skříň motorového vozu č. 1,[7] který po ukončení provozu v Jihlavě jezdil mezi lety 1949 a 1951 v Opavě s č. 13[6] a poté sloužil jako seník v zahradě ve Slavkově. Zastupitelé Jihlavy rovněž schválili částku 1,5 milionů korun na renovaci tramvaje, podle úvah by po opravě mohla stát na koleji na Jánském mostě.[7]

Odkazy

Reference

  1. PISKOVÁ, Renata (ed.). Jihlava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. S. 475. 
  2. a b NOVÁK, Viktor; WOLF, Vojtěch. Velká kniha o tramvajích a trolejbusech v Jihlavě. Ústí nad Labem: Wolf, 1998. S. 15. 
  3. KUDRNOVÁ DUDÁŠOVÁ, Zuzana. Oprava Jánského mostu finišuje, vrátí se na něj i tramvajová kolej [online]. Idnes.cz, 2012-7-24 [cit. 2012-09-01]. Dostupné online. 
  4. BAJER, Jan; NOVÁK, Viktor; VOBECKÝ, Jiří. Povídání o tramvajích, trolejbusech a také autobusech v Jihlavě 1909–2009. Ústí nad Labem: Dopravní vydavatelství Wolf, 2009. S. 14. [Dále jen Bajer.]
  5. Bajer, s. 16.
  6. a b Bajer, s. 28.
  7. a b KOLAŘÍK, Michal. Do Jihlavy se vrací první tramvaj, u Opavy sloužila jako seník [online]. Idnes.cz, 2012-10-30 [cit. 2012-11-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • BAJER, Jan; NOVÁK, Viktor; VOBECKÝ, Jiří. Povídání o tramvajích, trolejbusech a také autobusech v Jihlavě 1909–2009. Ústí nad Labem: Dopravní vydavatelství Wolf, 2009. 112 s. 
  • GRISA, Ivan. Jihlava (1909 – 1948) [online]. Ústí nad Labem: 2023 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jihlava, tramvaj na konečné zastávce na náměstí (po 1909).jpg
Tramvaj na konečné zastávce na náměstí v Jihlavě
Tramvajová vozovna v Jihlavě(1).jpg
Autor: User:Harold17, Licence: CC BY-SA 3.0
Bývalá tramvajová a později trolejbusová vozovna v Jihlavě
Jihlava, tramvaje v roce 1946.png
Autor: Harold, Licence: CC BY 3.0
Tramvajová síť v Jihlavě v roce 1946