Tramvajová doprava v Liberci

Tramvajová doprava v Liberci
Terminál Fügnerova, centrum celé liberecké tramvajové sítě
Terminál Fügnerova, centrum celé liberecké tramvajové sítě
StátČeskoČesko Česko
MěstoLiberec
ProvozovatelDopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou
Součást IDSIntegrovaný dopravní systém Libereckého kraje
Zahájení el. provozu25. srpna 1897
Infrastruktura
Provozní délka tratí21,5 km
Rozchod koleje1435 mm (normální, od 1998)
Napětí600 V ss
Počet zastávek40 (2018)
Vozovnyvozovna Mrštíkova
Provoz
Počet linek4 denní, 1 nostalgická
Délka linek37 km (2016)[1]
Počet vozů67 (k 31. prosinci 2016)[1]
Počet cestujících12,7 mil./rok (2016)[1]
Dopravní výkon2,1 mil. vozokm/rok (2016)[1]
Mapa sítě
Schéma tramvajových tratí v Liberci v roce 2012 (úzkorozchodné úseky červeně)
Schéma tramvajových tratí v Liberci v roce 2012
(úzkorozchodné úseky červeně)
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajské město Liberec je jedním ze sedmi měst v Česku, kde je provozována tramvajová doprava. Provozovatelem je Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a. s. (do roku 2010 pod názvem Dopravní podnik města Liberce). Původně byla síť úzkorozchodná (1000 mm), v roce 1960 byla část sítě zrušena, v letech 1990–2005 proběhla postupná přestavba městské trati na normální rozchod (1435 mm). Od roku 2021 probíhá rekonstrukce meziměstské trati do Jablonce nad Nisou, která bude po svém dokončení také provozována na normálním rozchodu. V územním plánu je zakresleno několik nových tratí (do Rochlice, Vesce, Ruprechtic a Pavlovic).

V roce 2012 byly provozu čtyři denní a jedna historická linka. Celková délka tratí dosahuje 21,5 km. Pod hlavičkou libereckého dopravního podniku funguje také sdružení Boveraclub, které se zabývá renovacemi historických tramvají. V plánu je také vybudování muzea historie tramvajové dopravy.[2]

Historie

Začátky provozu

Pamětní kolej v Pražské ulici, připomínající zrušenou jednokolejnou trať (druhá kolej pro opačný směr se nacházela v Moskevské ulici)

11. září roku 1894 schválila rada města Liberce návrh na výstavbu tratě elektrické tramvaje, s rozchodem 1000 mm. Bylo to v době, kdy jediný tramvajový provoz na území dnešní ČR byl v Praze (Křižíkova elektrická dráha na Letné), díky tomu se tak Liberec zařadil k nejmodernějším městům v Česku. Výstavba začala v květnu 1897, o tři měsíce později byla trať dokončena, a 25. srpna téhož roku byl na ní slavnostně zahájen provoz. První úsek začínal u vlakového nádraží, odkud vedl dvoukolejně ulicí 1. máje až k mostu přes Nisu, kde se rozdvojoval a ulicemi Jánskou a 1. máje pokračoval na Soukenné náměstí. Raritou byl v té době pravostranný provoz tramvají. Odtud opět pokračoval každý směr zvlášť na Benešovo náměstí: nahoru procházela trať Revoluční a Moskevskou, dolu mířila ulicí Pražskou. Dále byla trať jednokolejná (dvoukolejná od 12. června 1907) s výhybnami a vedla na prozatímní konečnou stanici Městský lesík (dnešní Zoologická zahrada). Od listopadu 1897 se pak jezdilo až k dnešní konečné, do Lidových sadů. Elektrická dráha si velmi rychle získala oblibu veřejnosti: v roce 1898 přepravila 800 000 cestujících. Z technických důvodů byl již od začátku provozu zaveden pravostranný provoz.

V roce 1899 byla zprovozněna trať do Rochlice, na začátku 20. století probíhala výstavba nových tratí do Růžodolu I (1904) a do Horního Hanychova (1912). Na podzim roku 1906 byla z důvodu Německo-české výstavy postavena speciální trať pro dopravu návštěvníků, ta však byla téhož roku po ukončení výstavy demontována. V roce 1908 byla tramvajová vozovna přestěhována z areálu elektrárny na dnešní místo v Nitranské ulici. Od roku 1912 se začaly objevovat i tramvaje s tzv. lyrovými sběrači, namísto s původními tyčovými. Do roku 1914 bylo do Liberce dodáno 32 motorových a 8 vlečných vozů.

Počáteční tramvajové nadšení však ukončila 1. světová válka. Mnozí zaměstnanci narukovali a provoz tak musel být značně omezen. Tramvaje sloužily také k přepravě raněných vojáků od nádraží k městským lazaretům (od 29. listopadu 1914). Na konci července 1915 se ve službě průvodčích poprvé objevily ženy.

Meziválečné období

Tramvaj Tatra T3 odjíždí ze zastávky a výhybny Nová Ruda

Do této doby byla liberecká elektrická dráha téměř čistě německým podnikem s němčinou jako úředním jazykem, až roku 1925 bylo Ministerstvem železnic nařízeno dvojjazyčné označení. Vozový park byl rozšířen o 10 vozů ze Studénky a dalších sedm z České Lípy. 13. prosince 1924 bylo také poprvé zavedeno číslování linek:

  1. Nádraží – Lidové sady
  2. Rochlice – Růžodol I
  3. Soukenné náměstí – Horní Hanychov
  4. Lidové sady – Pekárny (od 1934)

V této době mnoho tratí budováno nebylo. Trať končící v Růžodolu byla prodloužena asi o 700 m k restauraci Letka, v roce 1934 pak vznikla spojovací trať od nádraží k Viaduktu (původní úsek Soukenné náměstí - Viadukt byl zrušen), která byla v roce 1940 zdvoukolejněna.

Zatímco roku 1929 bylo přepraveno 8 milionů pasažérů, během hospodářské krize počet klesl na 5,4 miliónu a ztráty na příjmech ve výši 1 miliónu korun musely být řešeny reklamními tabulemi na vozech.

Doba socialismu

Konečná libereckých tramvají v Jablonci nad Nisou

Hlavní stavbou, která se po válce v liberecké tramvajové dopravě konala, bylo v roce 1955 propojení jablonecké a liberecké tramvajové sítě, a to podle již dlouhou dobu existujících plánů. K 31. říjnu 1960 byly pod tlakem doby zrušeny tratě do Rochlice a Růžodolu. To bylo ale poslední velké rušení tratí ve městě (na rozdíl od sousedního Jablonce). V 70. letech byla kompletně zrekonstruována meziměstská trať do Jablonce. Přitom byla zrušena bloková smyčka poblíž centra Jablonce a trať byla zkrácena do nové smyčky v Pasířské ulici. V roce 1984 byly přeloženy obě jednokolejné tratě v centru do své dnešní polohy (dnes je v ulicích Pražská i Moskevská zasazena pamětní kolejnice na počest této zrušené trati). Koncem 80. let se začala jevit stále důležitější potřeba upravit rozchod kolejí z 1000 na 1435 mm, jako to bylo ve všech městech tehdejší ČSSR (kromě Bratislavy). Přestavba městské trati se ale uskutečnila až v 90. letech.

Posledními dodanými dvounápravovými tramvajemi byl jednotný typ 6MT. Kvůli nemožnosti provozu vozů Tatra T1 na úzkém rozchodu byly prvními vozy koncepce PCC v Liberci tramvaje Tatra T2 (dodávané od 1959, v letech 1956 a 1957 byl zde rovněž zkoušen druhý prototyp tohoto typu). Od roku 1965 jsou v provozu vozy Tatra T3. Poslední z nich (v provedení T3SUCS) přišly do Liberce v roce 1987. O rok později byl zde ukončen provoz vozů T2. Ty se však v Liberci ještě jednou objevily (viz 90. léta).

90. léta

Tramvaj T3SUCS v roce 1994
Tramvaj T3M.04 (Škoda 02T) na Soukenném náměstí
Tramvaj T3R.SLF

V této době byla nejdůležitější modernizace celé městské trati. Přestavba probíhala v několika etapách od roku 1990 do roku 1998, kdy 14. srpna vyrazily do města první tramvaje na rozchodu 1435 mm. Již v roce 1995 byl na Fügnerově otevřen moderní Terminál MHD, který je zároveň i symbolem libereckých tramvají. Přerozchodovaná trať má v úseku Lidové sady – Viadukt v každém směru tři kolejnice, takže je na ní umožněn provoz i úzkorozchodných tramvají (což umožňuje zatažení tramvají z meziměstské linky do vozovny i provoz historického vozu na městské trati). V letech 1998 až 2001 byl zrekonstruován další úsek městské trati - z dočasné konečné Kubelíkova do Dolního Hanychova. Mezi roky 2004 a 2005 byla pak dokončena poslední část rekonstrukce trati v úseku Dolního HanychovaHorního Hanychova.

Na přelomu let 1993 a 1994 byl do Liberce zapůjčen pražský vůz Tatra T3M č. 8106, který byl v běžném provozu s cestujícími určen pro porovnání úspor novějších elektrických výzbrojí oproti starším, které byly dopravním podnikem stále používány (tento vůz je dnes v Liberci provozován jako historický).[3] Z důvodu nedostatku tramvají zakoupil Dopravní podnik města Liberce v polovině 90. let osm ojetých vozů Tatra T2R z Ostravy. Liberec se tak stal poslední městem na světě, kde byla typová řada T2 provozována v běžném denním provozu. V polovině 90. let bylo v plzeňské Škodě Dopravní technika rekonstruováno několik tramvají typu T3 na typ T3M.04 (Škoda 02T). V roce 1998 byl do Liberce dodán prototyp nízkopodlažní tramvaje Tatra RT6S, který však byl kvůli mnoha závadám od roku 2003 dlouhodobě odstaven a nakonec v roce 2013 odprodán soukromému zájemci z Vrchlabí, který z něj zamýšlel vytvořit kavárnu a pokladnu pro místní lanovou dráhu.

21. století

Interiér libereckého vozu T3R.PV

Po přelomu tisíciletí jsou tramvaje T2 a T3 modernizovány, a to formou novostaveb. Většina vozů T2R byla z běžného provozu odstavena v prvních letech 21. století, po roce 2006 zůstala provozní jediná dvojice modernizovaných tramvají T2R. Od roku 2003 do roku 2008 byly do Liberce dodávány vysokopodlažní vozy Tatra T3R.PV a od roku 2005 do roku 2008 částečně nízkopodlažní tramvaje Tatra T3R.PLF. V roce 2012 byl do provozu zařazen prototyp tramvaje EVO2, po kterém měla následovat sedmikusová série, jež však byla zrušena. V témže roce spatřila světlo světa modernizovaná tramvaj Tatra T3R.SLF, která se od T3R.PLF liší pouze v elektrické výzbroji. Série těchto tramvají se stále rozrůstá.

V listopadu 2018 byly odstaveny poslední dvě provozované tramvaje T2 na světě, vozy T2R č. 18 a 19. Veřejná rozlučka s těmito vozidly proběhla 17. listopadu 2018.[4] Tyto dvě tramvaje odkoupil Dopravní podnik hl. m. Prahy a po rekonstrukci je používá na retrolince 23.

Dne 17. července 2021 byly naposledy v pravidelném provozu tramvaje na rozchodu 1000 mm na meziměstské trati do Jablonce.[5] O den později byla uspořádána oficiální rozlučka s úzkým rozchodem v liberecké tramvajové síti, která skončila krátce po půlnoci 19. července. Později toho dne byly zahájeny stavební práce na přerozchodování úseku U Lomu – Vratislavice, výhybna. Provoz na normálněrozchodné trati do Vratislavic byl zahájen 6. listopadu 2021. Meziměstský úsek z Vratislavic do Jablonce zůstal od července 2021 mimo provoz,[6] jeho rekonstrukce a přestavba na normální rozchod započala na přelomu dubna a května 2022. Dokončení prací je plánováno na duben 2023.[7]

Při rekonstrukci městského úseku z Rybníčku k Viaduktu byla na přelomu února a března 2022 zrušena splítka, takže metrový rozchod v Liberci od jara 2022 zůstal pouze ve splítce s normálním rozchodem na městské trati v úseku Rybníček – Lidové sady.[8]

Síť

Seznam tratí

Centrem nejen tramvajové dopravy v Liberci je terminál MHD Fügnerova. Mezi Rybníčkem a Nádražím se nachází, dnes již zmodernizovaná, tramvajová vozovna Mrštíkova.

Linkové vedení

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam tramvajových linek v Liberci.

K listopadu 2011 byly v provozu celkem čtyři pravidelné denní linky č. 2, 3, 5 a 11. Ve vybrané dny v roce (státní svátky apod.) jezdí i historické tramvaje na speciální tramvajové lince č. 1 (případně č. 4).

Budoucnost

Hlavní prioritou mnoha libereckých politických stran před volbami v roce 2006 byla výstavba trati do Rochlice. V roce 2008 začala stavba nové trati do Rochlice nultou etapou - rekonstrukcí terminálu MHD Fügnerova. První etapa, při které byl v roce 2009 zmodernizován úsek meziměstské trati Fügnerova – Mlýnská – Klicperova a zdvoukolejněn úsek U Lomu – Nová Ruda trvala pět měsíců[9]. Druhá etapa proběhla v roce 2011 v úseku Klicperova - Textilana - U Lomu.[10]

Zvažováno bylo i prodloužení trati v Horním Hanychově až k lanovce na Ještěd, prioritní je však výstavba trati do Rochlice.

Vozový park

V Liberci se v osobním provozu používají následující typy tramvají:

ObrázekTypModifikace a podtypyDodávky v letech
(celkové dodávky)
Počet
(k 10. 8. 2021)[11]
Tatra T3R.PVTatra T3Tatra T3SUCS1987
(1986–1987)
4
Tatra T3M.041996–199919
Tatra T3R.P2003–20055
Tatra T3R.PV2003–200812
Tatra T3R.PLF2005–200712
Tatra T3R.SLF2012–202110
EVO2
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
EVO2EVO22012
(2012)
1

Boveraclub

Historické tramvaje Bovera a 6MT

V Liberci se také nacházejí historické vozy, o které pečuje Boveraclub:

  • „Bovera“, ev. č. 78 (původně z Ústí nad Labem, rok výroby 1929), v provozu od r. 2001
  • 6MT, ev. č. 117 (původně z Jablonce nad Nisou, r. v. 1953, dlouhodobě zapůjčena z brněnského Technického muzea), v provozu od r. 2011[12]
  • Gotha T2D, ev. č. 144 (původně z Halle, poté Gera a Jena, r. v. 1968), čekající na renovaci
  • „Bohemka“, ev. č. 36 (r. v. 1930), čekající na renovaci[13]
  • liberecký vůz ev. č. 3 (r. v. 1897), bude zřejmě vyrobena replika[14]
  • motorový vůz ev. č. 9 (původně z Ústí nad Labem, r. v. 1899), v renovaci
  • „Plecháč“, vlečný vůz ev. č. 44 (původně pro Jablonec nad Nisou, r. v. 1932, dlouhodobě zapůjčen z brněnského Technického muzea), v provozu od r. 2015
  • „Věžka“, služební vlečný vůz ev. č. 105 (původně pro Jablonec nad Nisou, r. v. 1899), stále příležitostně využívaný
  • Tatra T2R, ev. č. 17 (původně z Ostravy, poté jako služební vůz ev. č. 213, r. v. 1961), zapůjčen od Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou
  • Tatra T3M, ev. č. 8106 (pražský vůz zkoušený v Liberci v letech 1993–1994, r. v. 1973), zapůjčen od Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou[3]

Odkazy

Reference

  1. a b c d Výroční zpráva za rok 2016 [online]. Dpmlj.cz [cit. 2019-03-05]. Dostupné online. 
  2. Archivovaná kopie. www.dpmlj.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-29. 
  3. a b DVORSKÝ, Petr; HINČICA, Libor. Tramvaj T3M znovu v Liberci. Československý dopravák. 2013, čís. 1, s. 4–8. 
  4. LÁNSKÝ, Tomáš. V Liberci dojezdily jako poslední na světě tramvaje T2 [online]. Idnes.cz, 2018-11-17 [cit. 2018-11-20]. Dostupné online. 
  5. SŮRA, Jan. Liberec a Jablonec se loučí s metrovým rozchodem, historickou tramvaj poškodilo BMW. Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, 2021-07-17 [cit. 2021-07-19]. Dostupné online. 
  6. MAZÁNEK, Zdeněk. Provoz tramvaji do Vratislavic nad Nisou na rozchodu 1435 mm zahájen [online]. Cs-dopravak.cz, 2021-11-08 [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. 
  7. Začala rekonstrukce tramvajové trati z Liberce do Jablonce za 740 mil.Kč [online]. Ceskenoviny.cz, 2022-05-02 [cit. 2022-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-04. 
  8. SŮRA, Jan. V Liberci zmizí další kus metrového rozchodu, tramvaje nepojedou dva týdny [online]. Zdopravy.cz, 2022-02-22 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. www.r1genus.cz [online]. [cit. 2012-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-16. 
  10. http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/oprava-dalsiho-useku-tramvajove-trati-v-liberci-stala-124-mil-kc/
  11. DP Liberec: Vozový park [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2019-07-14]. Dostupné online. 
  12. ČTK. Nadšenci z Liberce vrátili na koleje další historickou tramvaj [online]. Českenoviny.cz, 2011-10-28. Dostupné online. 
  13. ČTK. Historická tramvaj sloužila na zahradě jako altán. Teď ji nadšenci zrenovují [online]. Idnes.cz, 2009-08-21 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. 
  14. ČTK. V Liberci se pustili do záchrany první tramvaje z roku 1897 [online]. R1genus.cz, 2009-09-27 [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Související články

Literatura

  • Karpaš, R. a kol.: Kniha o Liberci. Dialog, Liberec, 1996.
  • GRISA, Ivan. Liberec 1897 – 2021 [online]. Ústí nad Labem: 2023 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Liberec, Tatra T3SUCS, rok 1994 (4).jpg
Autor: Felix O, Licence: CC BY-SA 2.0
Souprava tramvají Tatra T3SUCS v Liberci, 1994. Horní Růžodol, Ještědská ulice, poblíž Družstevní ulice.
Tramvaje Bovera a 6MT, Vratislavice.jpg
Autor: Jiří Beneš, Licence: CC BY 4.0
Liberecké historické tramvaje Bovera ev. č. 78 a 6MT ev. č. 117
Tram liberec Ja.jpg
Jablonec nad Nisou, Tyršovy sady, konečná meziměstské trati Liberec – Jablonec
Pražská, kolej (02).jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Liberec, Pražská ulice u nám. Dr. E. Beneše, kolej na památku bývalé tratě.
Tatra T3R.SLF č. 44, Liberec.jpg
Autor: Jiří Beneš, Licence: CC BY-SA 4.0
Tatra T3R.SLF evidenčního čísla 44 v Liberci na Masarykově třídě
Tram liberec f.jpg
Liberec, nádraží MHD Fügnerova.
StraßenbahnGleisplanLiberec-Jablonec2012.png
Autor: Stef.muc, Licence: CC BY-SA 3.0 de
Kolejová mapa tramvajové sítě v Liberci a Jablonci nad Nisou 2012
Znak Liberec.svg
Znak statutárního města Liberec. Ve stříbrném štítě mezi dvěma červenými věžemi červená hradební zeď s cimbuřím, prolomená branou. Brána je otevřená, se zlatými veřejemi na stříbrných závěsech a zpola spuštěnou zlatou mříží, zakončenou stříbrnými špicemi. Každá věž má v přízemí otevřenou branku, nad ní střílnu a podlouhlé, křížem dělené okno, zakončuje ji špičatá stříška s červeným cimbuřím, zlatou makovicí a doprava vlajícím modrým praporkem. Na zdi nad branou visí modrý štít se stříbrným kolem (znak rodu Redernů), Na cimbuří mezi věžemi stojí rozkročený korunovaný zlatý lev s červeným jazykem.
Czech Raildays 2012, Evo2 (01).jpg
(c) Radim Holiš, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 cz
Tramvaj Evo2 na veletrhu Czech Raildays 2012 v Ostravě.
Liberec, Soukenné náměstí, tramvaj.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Tramvaj v samém centru Liberce - na Soukenném náměstí, u obchodního domu Ještěd - dnes zbouraného, nicméně v době pořízení snímku stále funkčního