Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka

Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka
Zastávka Sídliště Červený Vrch v Evropské ulici
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Tramvajová síť	Tramvajová doprava v Praze
Provozovatel dráhy	Dopravní podnik hl. m. Prahy
Datum otevření	7. června 1926
Technické informace
Počet stanic	12
Délka	5,8 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Počet kolejí	2
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda min Trať směr Prašný most (zrušena) Brusnický tunel (výjezd) Trať Hradčanská – Malovanka Úsek otevřen 7. června 1926 (Svatovítská ul.) Brusnický tunel (vjezd) ul. Pod Hradbami Svatovítský most (železniční trať 120) Václavkova (zrušena) Wuchterlova ul. / ul. Generála Píky Kafkova ul. Vítězné náměstí 0 Vítězné náměstí Trať směr Nádraží Podbaba (Evropská ul.) Vítězné náměstí Šolínova ul. / Banskobystrická ul. 2 Dejvická Studentská ul. Thákurova ul. / Gymnasijní ul. 3 Thákurova Úsek otevřen 12. listopadu 1926 Kolejní ul. + Šárecká ul. ul. Na Vlčovce / Kanadská ul. 4 Hadovka (ul. U Hadovky) Úsek otevřen 13. července 1930 ul. Na Sekyrce / Starodejvická ul. 5 Na Pískách ul. Na Pískách / ul. U Dejvického ryb. 5 Na Pískách Přeložka trati 7. listopadu 1967 Vilímovská ul. Horoměřická ul. / Liberijská ul. 6 Bořislavka Arabská ul. Nigerijská ul. 7 Sídliště Červený Vrch Arabská ul. / Etiopská ul. 8 Červený Vrch Alžírská ul. Smyčka Červený Vrch (železniční trať 120) 9 Nádraží Veleslavín Vokovická ul. / Veleslavínská ul. 9 Nádraží Veleslavín Nádraží Praha-Veleslavín Úsek otevřen 6. ledna 1933 ul. U Litovického potoka 10 Nad Džbánem Osamocená ul. 12 Vozovna Vokovice Vozovna Vokovice (ul. Do Vozovny) 12 Vozovna Vokovice Úsek otevřen 20. července 1947 ul. Za Vokovickou vozovnou Přední ul. 14 Divoká Šárka Trať směr Sídliště Na Dědině
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka vede v Praze z východní části Dejvic kolem Starých Dejvic přes Vokovice a podél severní hranice Veleslavína do Dolní Liboce. Na křižovatce Prašný most odbočuje Svatovítskou ulicí na sever z trati vedoucí východozápadním směrem po ulici Milady Horákové, vede na Vítězné náměstí a z něj západním směrem zvýšeným tramvajovým pásem ve středu ulice Evropská kolem smyčky Červený vrch až na konečnou Divoká Šárka. Byla postupně vybudována v letech 1926–1947, v roce 1967 byla v oblasti Červeného Vrchu přeložena z Kladenské ulice do nově vybudované Leninovy (nynější Evropské).

Historie

Trať po dnešní ulici Milady Horákové byla v úseku mezi dejvickým nádražím a vozovnou Střešovice zprovozněna 24. října 1909.

V prosinci 1916 byla navržena soustava tratí, které měly z letenské trati odbočovat do oblasti Bubenče a Dejvic v prostoru dnešní křižovatky Špejchar. Jedna větev měla vést dnešními ulicemi Pelléova a V sadech ke sv. Gotthardu, dnešními ulicemi Jaselská a Dejvická měla vést trať k dnešními Vítěznému náměstí, z ní měla dnešními ulicemi Kyjevská, Wuchterlova a Generála Píky vést nákladní odbočka do dejvické vojenské zásobárny a ta se měla v areálu kasáren dále větvit. Ulicí Svatovítskou měla vést jednokolejná spojka. Celý návrh byl zamítnut kvůli nežádoucímu úrovňovému křížení s Buštěhradskou dráhou.^[1]

Od 7. června 1926 byla od křižovatky Prašný most uvedena do provozu odbočná trať k Masarykově koleji v Dejvicích (dnešní zastávka Thákurova) a 12. listopadu 1926 byla prodloužena do zastávky Hadovka. Od 19. prosince 1928 z ní v zastávce Na Růžku (dnešní Vítězné náměstí) odbočuje trať do zastávky Nádraží Podbaba. 13. července 1930 byla trať z Hadovky prodloužena Kladenskou ulicí do Vokovic, resp. do blízkosti nádraží Praha-Veleslavín. Koncem roku 1932, v době budování Vítězného náměstí, byla trať manipulačně prodloužena do vozovny Vokovice, 6. ledna 1933 byl v tomto úseku zahájen veřejný provoz. Při zřízení kruhového objezdu na dnešním Vítězném náměstí po roce 1932 objížděly středový trávník po okruhu i tramvaje; toto uspořádání však bylo roku 1942 zrušeno a od této rekonstrukce protínají koleje křižovatku v dnešním uspořádání. 20. července 1947 byla trať prodloužena od vokovické vozovny o jednu zastávku do nově vybudované smyčky Divoká Šárka.

V roce 1967 byla v rámci výstavby sídliště Červený Vrch vybudována nová páteřní komunikace, Leninova (dnešní Evropská). Při té příležitosti od 17. července 1967 v úseku mezi Bořislavkou a nádražím Veleslavín tramvajová trať opustila Kladenskou ulici a přestěhovala se do nové Leninovy, nejprve manipulačně a od 7. listopadu 1967 ve veřejném provozu.

V roce 1988 proběhla rozsáhlá rekonstrukce trati v thedejší Leninově ulici, kdy byly položeny panely BKV. V letech 2010-2013 byly v souvislousti se stavbou stanic metra Bořislavka a Nádraží Veleslavín v provozu přeložky kolem stavebních jam, poté byla trať přestavěna na klasickou konstrukci.

Budoucnost

V roce 2013 bylo obnoveno a následně schváleno prodloužení tramvajové trati o délce 2,1 kilometru ulicí Vlastinou do sídliště Na Dědině. Trať má mít pět bezbariérových zastávek s pracovními názvy Divoká Šárka, Vlastina, Sídliště Na Dědině, Ciolkovského a Dědinská. Dokončena a zprovozněna měla být v srpnu 2016^[2], avšak stavba se stále odkládá. V roce 2019 postoupilo územní řízení^[3].

Trasa a zastávky

Trať je dvojkolejná, na tramvajovém pásu ve středu komunikace, v převážné části po zvýšeném tramvajovém pásu. V části Svatovítské ulice je tramvajový pás nezvýšený, přičemž most přes železniční Trať 120 (bývalá Buštěhradská dráha) je natolik úzký, že je provoz silničních vozidel v obou směrech sveden na tramvajový pás; v části Svatovítské ulice je tramvajový pás dodatečně oddělen podélným prahem.

Křižovatka Prašný most je řízena světelným signalizačním zařízením. Přejezd přes Vítězné náměstí není žádnou signalizací řízen a tramvaj musí ve všech směrech dávat při přejíždění kruhového objezdu přednost silničním vozidlům. Významnější křižovatky na Evropské ulici jsou vybaveny SSZ, která pro silniční vozidla vytvářejí zelenou vlnu; umístění zastávek ve vztahu ke křižovatkám bylo navrženo tak, aby ani tramvaje nebyly v signálním plánu výrazně znevýhodněny.

• křižovatka Prašný most, napojení na trať po ulici Milady Horákové mezi zastávkami Hradčanská a Prašný most v blízkosti zastávky Prašný most
• ve Svatovítské ulici byla v roce 1929 zastávka Wuchterlova ul., v roce 1938 zde zastávka nebyla, v roce 1948 zde byla zastávka Starodružníků, v 70. letech Václavkova
• Vítězné náměstí, zastávky v obou směrech, stanice metra Dejvická (do r. 1990 Leninova, kolem r. 1948 Nám. pres. Beneše, kolem roku 1938 Nám. Vítězství, asi do roku 1932 Na Růžku)
• křižovatka Vítězné náměstí, odbočení trati do zastávky Podbaba
• Dejvická, zastávky v obou směrech, stanice metra Dejvická (původně zde zastávka nebyla, v roce 1938 byla v těchto místech zastávka Šolínova ulice, v r. 1948 zde zastávka nebyla, v letech 1978–1990 Leninova)
• Thákurova, zastávky v obou směrech (původně Masarykova kolej)
• Hadovka, zastávky v obou směrech (původně a ještě v roce 1938 Staré Dejvice, v roce 1948 již Hadovka)
• Na Pískách, zastávky v obou směrech (do 6. dubna 2015 název Bořislavka)
• Bořislavka, zastávky v obou směrech (do 6. dubna 2015 Horoměřická), nad stanicí metra Bořislavka
• Sídliště Červený Vrch, zastávky v obou směrech
• Červený Vrch, zastávky v obou směrech
• odbočení do smyčky Červený vrch
• Nádraží Veleslavín, zastávky v obou směrech, u stanice metra Nádraží Veleslavín
• Nad Džbánem, zastávky v obou směrech (dříve Koospol, předtím Cihelna)
• Vozovna Vokovice, zastávka ve směru z centra
• odbočka do vozovny Vokovice (na odbočce je občasná nástupní zastávka pro vyjíždějící spoje)
• Vozovna Vokovice, zastávka ve směru do centra
• Divoká Šárka, dvojkolejná protisměrná smyčka, výstupní a nástupní zastávky jsou ve smyčce

Zastávky na zrušeném úseku trati v Kladenské ulici:

• Bořislavka (předtím U Bořislavky)
• Gabrielka (předtím Na Gabrielce)
• Peroutka (předtím Vokovice)
• Nádraží Veleslavín

Napojení

Prašný most: kolejová křižovatka tvaru T (s kompletním obloukovým propojením s tratí po ulici Milady Horákové). Ve směru od zastávky Hradčanská je před křižovatkou Prašný most samostatná předjízdná kolej pro odbočení k Vítěznému náměstí, což zvyšuje kapacitu křižovatky.

Vítězné náměstí: kolejová křižovatka tvaru T (s kompletním obloukovým propojením) se nachází uvnitř kruhového objezdu. Vyjíždění z vnitřku kruhového objezdu se považuje za vyjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, takže tramvaje musejí ve všech směrech dávat přednost silničním vozidlům jedoucím po objezdu. Trať k zastávce Nádraží Podbaba v přímém směru navazuje na trať ze Svatovítské ulice (od Prašného mostu), zatímco trať k Divoké Šárce odbočuje v pravém úhlu doleva.

Vozovna Vokovice: do roku 2015 nebylo možné do vozovny přímo odbočit, protože v ní nebylo možné žádným způsobem vůz otočit; zatahující vozy musely přejet křižovatku Evropská – Do vozovny (platí pro směr z centra i do centra) a poté přes zajišťovací výhybku couvat do částečně jednokolejné trati v ulici Do vozovny, jižně od Evropské ulice. V roce 2015 byla ve vozovně vybudována objízdná kolej a nutnost couvání z Evropské odpadla. Vyjíždějící spoje mají občasnou nástupní zastávku v ulici Do vozovny.

Obratiště

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Tramvajová smyčka Červený vrch bylo dvojkolejné, jednosměrné obratiště (tzn. s předjízdnou kolejí), umístěné mimo pozemní komunikaci, severně od Evropské ulice. Na trať v Evropské ulici byla smyčka napojena pouze jedním směrem, tj. mohly zde končit tramvaje pouze ve směru z centra a vyjíždět pouze směrem do centra. Výstupní zastávka se nachází na hlavní trati v Evropské ulici, nástupní zastávky leží na obou kolejích smyčky. Vjezd i výjezd ze smyčky byly soustředěny do jedné „křižovatky“. Během podzimu a zimy 2010 byla smyčka kvůli výstavbě stanice metra Červený Vrch (nakonec Bořislavka) snesena, po dokončení metra v roce 2015 byla smyčka obnovena bez nástupních zastávek a s možností využití smyčky v obou směrech, tj. ve směru z centra i z Divoké Šárky.

Koncová tramvajová smyčka Divoká Šárka je dvojkolejná protisměrná, umístěná mimo pozemní komunikaci, severně od Evropské ulice. Výstupní i nástupní zastávky jsou umístěny ve smyčce: pro vnitřní kolej uvnitř smyčky, pro vnější kolej vně smyčky. Na prostor smyčky přímo navazuje přírodní park Divoká Šárka. Smyčka kříží vozovku Evropské ulice na dvou místech, součástí smyčky je tak vlastně i krátký úsek středového tramvajového pásu v Evropské ulici.

Provoz

Linkové vedení procházelo v průběhu historie mnoha obměnami. V roce 1920 jezdila na konečnou Staré Dejvice linka 20, na konečnou Podbaba linka 7, v zastávce Na Růžku končila linka 23. V roce 1938 jezdila k vokovické vozovně linka 11, na Bořislavce končila linka 23 a do Podbaby jezdily linky 7 a 18; toto linkové vedení bylo ustálené nejméně do počátku 60. let. V roce 1975 končily v Divoké Šárce linky 11 a 30, na Červeném Vrchu linka 25, k Hotelu International jezdily linky 18 a 23. V letech 1978-1986 končily na Divoké Šárce linky 2 a 25, na Červeném Vrchu linka 18 a u Hotelu International linka 26. Od roku 1986 končily v Divoké Šárce linky 20 a 26, na Červeném Vrchu linka 2 a v Podbabě linky 20 a 25.

Od roku 2015 jezdily do Divoké Šárky linky 20, 26 a noční 51 (od dubna 2017 jako 91) k Nádraží Podbaba linky 8 a 18.

Od roku 1978 má trať především funkci napaječe ke stanici metra Dejvická, ale význam má i pro přímé spojení s oblastí Letné a Holešovic a s centrem.

Do zprovoznění úseku metra V.A dne 6. dubna 2015 (a souvisejícího přejmenování zastávek Bořislavka a Horoměřická) platilo následující: byly ve větší části trasy s tratí v souběhu městské autobusové linky 119 a 218 (mající v úseku méně zastávek) a v úseku Dejvická – Horoměřická navíc i autobusové linky směrem na Jenerálku (161, 254 a příměstské). Tramvajová trať tak sloužila převážně k obsluze území v docházkové vzdálenosti, zatímco vzdálenější obce a čtvrti (Ruzyně, Nebušice, Přední Kopanina, Horoměřice) byly obsluhovány autobusovými linkami přímo od stanice metra Dejvická bez nutnosti použít tramvaj. U zastávek Vítězné náměstí, Dejvická, Bořislavka, Horoměřická a Divoká Šárka jsou významnější přestupové body mezi tramvají a autobusy. U zastávky Horoměřická bývalo až do počátku 90. let autobusové stanoviště příměstské dopravy do oblasti Horoměřic; tyto autobusové linky však byly v rámci zahrnutí do PID prodlouženy ke stanici metra. Na Bořislavce se tramvajová trať v minulosti křížila s trolejbusovou tratí ze Střešovic ke sv. Matěji.

V roce 2020 jsou v souběhu s tramvajovými linkami linky městských autobusů 119 směr Letiště Václava Havla, 225 směr Velká Ohrada (vybrané spoje pokračují z Nádraží Veleslavín do Nových Vokovic) a příměstských autobusů v úseku Nádraží Veleslavín - Divoká Šárka. V této zastávce je návaznost také na linky 108 směr Sídliště Na Dědině a Dejvická, 191 (směr Ciolkovského/Obchodní centrum Šestka/Letiště a Na Knížecí) a noční 910 mající trasu Letiště - Na Beránku (Modřany). U stanice metra Bořislavka vyjíždějí kromě příměstských linek městské linky 131 směr Hradčanská, 161 směr Přední Kopanina, 216 směr Baba a noční linka 907 směr Letiště Václava Havla a Lipence. U zastávky Thákurova je návaznost na linku 108 (Dejvická - Sídliště Na Dědině) a u stanice metra Dejvická se nachází významný přestup na městské linky do Suchdola, Lysolají a Nebušic.

Odkazy

Reference

Literatura

• Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 3., doplněné vydání, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, přehled historie tramvajových tratí na stranách 319–325

Související články

• Seznam tramvajových tratí v Praze
• Tramvajová doprava v Praze
• Měnírna Bořislavka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tramvajová trať Prašný most – Divoká Šárka na Wikimedia Commons
• Tramvaje v Praze 1875–1999, Český dopravní server, Richard Bílek, 2001
• Pražské tramvaje, zájmový web
  • Trať Prašný most (křižovatka) – Vítězné náměstí (křižovatka)
  • Křižovatka Vítězné náměstí, web Pražské tramvaje
  • Smyčka Červený Vrch, web Pražské tramvaje
  • Vozovna Vokovice, web Pražské tramvaje
  • Smyčka Divoká Šárka, web Pražské tramvaje