Transanatolský plynovod
| Transanatolský plynovod TANAP | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Kontinent | Asie |
| Stát |  Turecko |
| Z | Türkgözü (provincie Ardahan) |
| Přes | Marmarské moře |
| Do | İpsala (provincie Edirne) |
| Ostatní údaje | |
| Vlastník | TANAP |
| Partneři | SOCAR (70%) BOTAŞ (18%) BP (12%) |
| Provozovatel | SOCAR |
| Začátek výstavby | 2015 |
| Otevřen | červen 2018 |
| Náklady na výstavbu | 10-11 mld US$ |
| Web | http://www.tanap.com |
| Technické informace | |
| Délka | 1 841 km |
| Kapacita | 16 miliard m³ |
| Průměr potrubí | 1 422 mm |
| Kompresní stanice | 7 |
Transanatolský plynovod, též TANAP, (turecky Trans-Anadolu Doğalgaz Boru Hattı) je plynovod na území Turecka, který má dopravovat zemní plyn z Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko do Evropy. Má se stát součástí Jižního plynového koridoru, který má napojit Evropu přes Jihokavkazský plynovod (též zvaný plynovod BTE) na obrovské ložisko Šach Deniz v Ázerbájdžánu.
Tento projekt má velký strategický význam pro Ázerbájdžán a Turecko, poněvadž poprvé umožní vývoz ázerbájdžánského plynu do Evropy. Rovněž posílí strategickou roli Turecka jako mezinárodního energetického uzlu.
Výstavba byla zahájena v březnu 2015 a byla uvedený do provozu v červnu roku 2018.[1]
Historie
Projekt byl zveřejněn 17. listopadu 2011 na třetím černomořském energetickém a ekonomickém fóru v Istanbulu.[2] Turecko a Ázerbájdžán podepsaly 26. prosince 2011 memorandum o porozumění, v rámci kterého bylo založeno konsorcium pro stavbu a provozování plynovodu.[3] Na jaře 2012 se začala zpracovávat studie proveditelnosti.[4] Závaznou mezivládní smlouvu o výstavbě plynovodu podepsali prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev a předseda turecké vlády Recep Tayyip Erdoğan dne 26. června 2012.[5][6] Dne 17. března 2015 se sešli Erdogan a Aliyev s prezidentem Gruzie Giorgi Margvelašvilim v tureckém městě Kars, aby položili základní kámen plynovodu a označili práce za zahájené.[7] V červnu roku 2018 byl plynovod uvedený do provozu.
Kapacita
Plánovaná kapacita je 16 miliard m³ zemního plynu, která má být postupně navyšována na 23 (v roce 2023), 31 (v roce 2026), až na konečných 60 miliard m³, aby mohl být napojen plánovaný Transkaspický plynovod z Turkmenistánu.[6][8][9] Ke zvyšování kapacity má dojít přidáváním paralelních obtoků a kompresních stanic.[9]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trans-Anatolian gas pipeline na anglické Wikipedii.
- ↑ Turkey opens natural gas pipeline from Azerbaijan. Reuters. 2018-06-12. Dostupné online [cit. 2022-11-21]. (anglicky)
- ↑ DEMIRMEN, Ferruh. BP-SOCAR duo deliver 'coup de grace' to Nabucco. News.az [online]. 2011-12-19 [cit. 2015-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-13.
- ↑ Turkey, Azerbaijan sign pipeline deal. Las Vegas Sun [online]. 2011-12-27 [cit. 2011-12-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ SOCOR, Vladimir. Interest Growing All-Round in Trans-Anatolia Pipeline Project. Jamestown Foundation [online]. 2012-04-04 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Turkey, Azerbaijan sign gas pipeline deal. Bloomberg Businessweek [online]. 2012-06-26 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b SOCOR, Vladimir. Aliyev, Erdogan Sign Inter-Governmental Agreement on Trans-Anatolia Gas Pipeline to Europe. Jamestown Foundation [online]. 2012-06-27 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Turkey, Azerbaijan to start work on new mega gas pipeline. Hürriyet Daily News [online]. 2015-03-17 [cit. 2015-12-17]. Dostupné online.
- ↑ STEPHEN, Blank. Russia Again Seeks to Quash the Trans-Caspian Pipeline. Jamestown Foundation [online]. 2012-05-04 [cit. 2012-05-24]. Dostupné online.
- ↑ a b SOCOR, Vladimir. Azerbaijan Drives the Planning on Trans-Anatolia Gas Pipeline Project. Jamestown Foundation [online]. 2012-09-11 [cit. 2012-09-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Transanatolský plynovod na Wikimedia Commons
