Transatlantický let
Transatlantický let je let letadla přes Atlantský oceán z Evropy, Afriky, Blízkého východu, do Severní, Střední či Jižní Ameriky. Transatlantické lety jsou běžné od poloviny 20. století po dostatečném pokroku v letectví.
Historie a prvenství
První přelet Atlantiku uskutečnil v květnu 1919 Albert Read v hydroplánu Curtiss NC-4 amerického námořnictva. Let na vzdálenost 7 284 km z Rockaway ve státu New York do jihoanglického Plymouthu se zastávkami v Trepassey (Newfoundland), Faial a Ponta Delgada (Azory) a Lisabonu trval 23 dní. První přelet severního Atlantiku bez mezipřistání provedli Britové John William Alcock a Arthur Whitten Brown následující měsíc mezi kanadským ostrovem Newfoundland a irským Clifdenem v upraveném bombardéru Vickers Vimy. Let dlouhý 3 630 km trval 16 hodin a 27 minutu a skončil nouzovým přistáním. Pouze o 2 týdny později následoval zpáteční přelet oceánu první vzducholodí R 34 ze skotského East Fortune do Mineoly v New Yorku pod velením majora Herberta Scotta. Její let trval 108 hodin a 12 minut. Při přistání jí zbývalo palivo už jen na několik málo hodin letu. Zpáteční cestu díky příznivému větru zvládla za 75 hodin. Nejrychlejší parníky té doby potřebovaly k přeplutí Atlantiku čtyři dny.
První přelet jižního Atlantiku uskutečnili portugalští letci Gago Coutinho a Sacadura Cabral v roce 1922 ve dvouplošnících Fairey III. Přelet provedený na etapy mezi portugalským Lisabonem a brazilským Rio de Janeirem trval téměř dva měsíce. Jiná portugalská posádka (Sarmento de Beires, Jorge de Castilho a Manuel Gouveia) dosáhla o pět let později prvního nočního přeletu 16. dubna 1927 z ostrovů Bijagós v Portugalské Guineji do brazilského Fernando de Noronha. K přeletu použili létající člun Dornier Wal.
Celosvětovou popularitu získal Charles Lindbergh, který jako první člověk sám nonstop letem překonal Atlantik a to mezi severoamerickým a evropským kontinentem. Se svým jednomotorovým strojem Spirit of St. Louis vzlétl z Rooseveltova letiště na Long Islandu 20. května 1927 a za 33,5 hodin přistál na pařížském letišti Le Bourget (jeho vnuk Erik Lindbergh zopakoval tento let o 75 let později v roce 2002 v čase 17 hodin a 17 minut). Francouzský prezident Lindberghovi udělil Řád čestné legie. Při zpáteční cestě do Spojených států jej doprovázela celá flotila válečných lodí a letadel až do Washingtonu, kde převzal od prezidenta Calvina Coolidge vyznamenání Záslužný letecký kříž. 21. března 1929 byl za svůj přelet Atlantiku vyznamenán nejvyšším armádním vyznamenáním USA – Medailí cti. Lindbergh svým letem také vyhrál Orteigovu cenu – 25 000 dolarů – vypsanou v roce 1919 a měla být vyplacena prvnímu letci, který nonstop letem přeletí Atlantský oceán z New Yorku do Paříže nebo obráceným směrem.
První úspěšný nonstop let východozápadním směrem uskutečnila trojčlenná posádka letadla Bremen typu Junkers W33 v noci z 12 na 13. dubna 1928 z letiště Baldonnel v Irsku a přistáli u kanadského ostrůvku Greenly, ležícího v průlivu Belle Isle u hranic Quebecu a Labradoru.
V říjnu 1928 zahájila DELAG se vzducholodí LZ 127 Graf Zeppelin pravidelné komerční transatlantické lety (Friedrichshafen – Lakehurst, New Jersey, později Frankfurt nad Mohanem – Lakehurst). V létě 1931 zahájila DELAG provoz jihoatlantských letů do Rio de Janeira.
První ženou přeletivší Atlantský oceán a zároveň první osobou, která samostatně přeletěla z Anglie do severní Ameriky, byla Beryl Markhamová v roce 1936.
10. srpna 1938 uskutečnila německá Lufthansa 25 hodin trvající nonstop let z Berlína do New Yorku v prototypu letadla Focke-Wulf Fw 200. Zpáteční let trval necelých 20 hodin. Lufthansa plánovala zavést pravidelné lety, ale k tomu nedošlo z důvodu vypuknutí druhé světové války.
První přelet Atlantiku vrtulníkem uskutečnil Dick Smith v srpnu 1982 ve stroji Bell Jetranger III.
Statistiky
V roce 2015 bylo na transatlantických letech celkem k dispozici přibližně 44 milionů sedadel, což bylo o 6 % více než minulý rok. Nejvíce transatlantických letů vzlétalo z Evropy z londýnského letiště Heathrow (kapacita 231 532 lidí týdně), dále z pařížského letiště Charlese de Gaulla (kapacita 129 831 lidí týdně). Z Ameriky byla největší sedadlová kapacita týdně z newyorského letiště JFK (198 442 sedadel), poté z kanadského Pearsonova letiště v Torontu (90 982 sedadel).
Největší kapacitu sedadel na transatlantických letech poskytovaly v roce 2015 následující aerolinky – nejvíce Delta Air Lines (5,33 milionů), British Airways (4,85 milionů) a United Airlines (4,78 milionů).
Ve stejném roce byl nejčastější typ letounu na transatlantických linkách Airbus A330 (26 %), Boeing 777 (20 %) a Boeing 767 (19 %).
Transatlantické lety z Česka
Naprostá většina transatlantických letů z Česka se v historii a v současnosti létá z největšího českého Letiště Václava Havla Praha.
Historické
Letecká společnost | Původ | Destinace | Zahájení–ukončení | Typ letounu | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
Air Canada | Kanada | Montréal | 1970–1977 | Douglas DC-8 | |
Air Transat | Kanada | Toronto | ?–2018 | Airbus A310/A330 | |
Cubana de Aviación | Kuba | Havana | 1961–? | Bristol Britannia | |
Československé aerolinie | Československo | Havana | 1962–? | Bristol Britannia | První transatlantická linka z Česka, letoun koupený od Cubana |
Montréal, New York–JFK | 1970–? | Iljušin Il-62 | |||
Havana, Mexico City | 1990–? | Iljušin Il-62 | |||
České aerolinie | Česko | Toronto | ?–2007 | Airbus A310 | |
Montréal | ?–2008 | Airbus A310 | |||
New York–Newark | 2003–2009 | Airbus A310 | |||
Delta Air Lines | USA | Atlanta | 2007–2011 | Boeing 767-300ER | Linka ukončena kvůli malé poptávce.[1] |
Pan American | USA | New York–JFK | 1945–1948, 60. léta 20. století–?[2] | Lockheed Constellation, |
Současné
K roku 2020 fungují z Česka následující pravidelné transatlantické lety.
Letecká společnost | Původ | Destinace | Zahájení | Typ letounu | Typ linky |
---|---|---|---|---|---|
Air Canada Rouge | Kanada | Toronto | 2016 | Boeing 767 | Sezónní pravidelná linka |
Air Transat | Kanada | Montréal | 2014 | Airbus A310 | Sezónní pravidelná linka |
American Airlines | USA | Filadelfie | 9. květen 2018 | Boeing 767 | Sezónní pravidelná linka |
8. květen 2020 | Sezónní pravidelná linka | ||||
Delta Air Lines | USA | New York–JFK | ? | Boeing 767 | Sezónní pravidelná linka |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transatlantic flight na anglické Wikipedii.
- ↑ Delta končí s linkou z Prahy do Atlanty, přes oceán bude létat méně. iDNES.cz [online]. 2011-11-21 [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.
- ↑ AEROWEB.CZ. Zapomenuté aerolinie v Praze - Aeroweb.cz. www.aeroweb.cz [online]. [cit. 2016-12-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Transatlantický let na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Charles Lindbergh, with Spirit of St. Louis in background. Restored by Crisco 1492 from File:Charles Lindbergh and the Spirit of Saint Louis.tif (removed dust, scratches, including black spots on the wings which may or may not have been there in the original).
Letoun Vickers Vimy Alcocka a Browna po nouzovém přistání v Irsku 15. června 1919