Transfăgărășan

Transfăgărășan;
	; Pohled na horskou silnici a jezero Bâlea
Základní informace
Světadíl	Evropa
Pohoří	Fagaraš
Průjezdnost	horská silnice z let 1970 – 1974
Výška sedla	2042 m n. m.
Poloha
Stát	Rumunsko
	Transfagaras
Souřadnice	45°35′25,14″ s. š., 24°37′42,35″ v. d.

Transfagarasan nebo Transfăgărășan, počeštěle Transfagaraš, (název úseku je odvozen z jeho tranzitní povahy a názvu pohoří kterým tento úsek prochází – Fagaraš) je rumunský horský silniční přechod. Je součástí státní silnice s označením DN7C. Transfagarasan je dle mnoha názorů jednou z nejmalebnějších silnic na světě, v Rumunsku nazývána jako „Cesta světa“ (rumunsky „Drumul din nori”). Jeden z takovýchto názorů vyslovil i Jeremy Clarkson, který silnici navštívil při natáčení jednoho z dílů známého motoristického pořadu Top Gear.

Geografie

Silnice DN7C je 169 km dlouhá a spojuje rumunská města Sibiu (souřadnice GPS počátku silnice: 45°45′45″ s. š., 24°34′16″ v. d.), ležící na severním úbočí a Pitești (souřadnice GPS konce silnice: 44°49′38″ s. š., 24°54′48″ v. d.), ležící na jižním úbočí pohoří Fagaraš. Samotný úsek horského přechodu Transfagarasan je dlouhý cca 90 km a nachází se mezi obcemi Cârțișoara a Arefu, ležících u státní silnice DN7C. Tento úsek silnice prochází hranicemi provincií Transylvánie a Munténie, župami Sibiu a Argeș.

Atraktivnější úsek silnice Transfagarasan je ze severní strany, tedy od obce Cartisoara až k tunelu Baela – Capra, který leží na vrcholu tohoto silničního úseku. Tento vrchol se nachází mezi dvěma nejvyššími horami Rumunska a to horou Moldoveanu, která je nejvyšší horou Rumunska s nadmořskou výškou 2544 metrů a horou Negoiu, která je druhou nejvyšší horou Rumunska s nadmořskou výškou 2535 metrů. Severní úsek silnice prochází také nedaleko jezera ledovcového původu Balea, ležícího v nadmořské výšce 2034 metrů. Údolím na severní straně, přímo nad silničním úsekem Transfagarasan, vede visutá kabinková lanovka, která jezdí do stanice u jezera Balea.

Jižní strana úseku Transfagarasan se nachází na druhé straně tunelu Balea (severní strana) – Capra (jižní strana), který je zároveň nejdelším tunelem v Rumunsku s délkou 887 metrů. Tunel protínající pohoří Fagaraš má výšku 4,4 metry a šířku 6 metrů. Serpentýny Transfagarašské kaskády vedou níže kolem vodopádů ležících na řece Arges, která pramení v jezeře Baela. Vodopády, které jsou velkou atrakcí turistů, jsou se svou kaskádou o výšce 68 metrů nejvyššími svého druhu v Rumunsku. Spodní úsek silnice Transfagarasan vede kolem přehrady Vidraru, ležící na zmíněné řece Arges. Přehrada byla vybudována v letech 1960–1965, kdy se po dokončení stala s vodní plochou 890 ha a objemem 465 miliónů metrů kubických pátou největší přehradou Evropy a devátou největší přehradou světa. Oblouková hráz přehrady má výšku 166 metrů a délku 305 metrů. Tloušťka hráze v dolní části je 25 metrů a v horní části pouze 6 metrů. Oblouková hráz je vklíněna mez dva skalní masivy. V blízkosti přehradní hráze se v podzemí nachází masivní vodní elektrárna s výkonem je 220 MW. Nad hrází přehrady stojí památník elektřiny, obrovská oplechovaná socha Prométhea, dílo rumunsko-řeckého sochaře Constantina Popovice.

V zimním období, obvykle od 1. listopadu do 30. června je úsek silnice Transfagarasan uzavřen pro silnou sněhovou pokrývku. I během zimních měsíců je ale možné k jezeru Balea a chatě „Balea Waterfall“ dojet zmíněnou lanovkou.

Historie, výstavba

Plány na vybudování silnice přes pohoří Fagaraš pocházejí ze šedesátých let 20. století a vznikly při budování přehrady Vidraru. S výstavbou silnice ale nebylo započato, jelikož si Rumunsko v době výstavby přehrady nemohlo dovolit další takovýto výrazný finanční výdaj. Po okupaci Československa v roce 1968 se Nicolae Ceausescu rozhodl postavit strategickou jednoproudovou silnici přes pohoří Fagaraš, na což použil plány z dob výstavby přehrady. Práce na výstavbě jednoproudové silnice počaly v prosinci roku 1969. V roce 1971 ale Nicolae Causescu nechal původní plány pozměnit a rozhodl se na místo jednoproudové silnice, která měla sloužit hlavně pro dopravu dřeva z jihu do středu země, zde vybudovat silnici dvouproudou, kdy v obou údolích chtěl následně vybudovat zimní střediska s hotely. Takovýto projekt byl ale pro nedostatek finančních prostředků brzy zastaven a bylo pokračováno ve výstavbě projektu původního. Stavba jednoproudové silnice se proti původním plánům o jeden rok opozdila a tak byla silnice slavnostně otevřena až 20. září 1974. Slavnostnímu otevření byl přítomen i sám Ceausescu a silnice přes pohoří byla pojmenována Transfagarašan. Asi po dvou letech po slavnostním otevření jednoproudové silnice se začalo s její přestavbou a silnice jak ji známe dnes, byla dokončena v roce 1980. Stavba silnice Transfagarasan a přehrady Vidraru jsou ale spojeny se smrtí mnoha lidí. Oficiální statistiky hovoří o úmrtí 40 lidí, kteří při stavbách zemřeli, ale neoficiální statistiky hovoří o tom, že jen při stavbě přehrady zemřelo až 400 lidí. Na silnici Transfagarasan se nachází 833 mostů, 28 viaduktů a 5 tunelů a při její stavbě bylo nutno přesunout několik miliónů tun horniny. Pro toto bylo například použito 6520 tun výbušnin, z čehož 20 tun bylo spotřebováno pro proražení tunelu Capra–Balea.

Fotogalerie

Tunel u přehrady Vidraru
Oblouková hráz přehrady Vidraru
Pohled na přehradu z hráze
Pohled na hráz ze schodiště na vyhlídku
Pohled na přehradu z vyhlídky
Pohled na přehradu od sochy Promethea
Socha Promethea
Vodopády na jižní straně
Jižní údolí
Pohled na jižní úsek
Pohled na severní stranu
Stánky na vrcholu silnice

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Transfăgărășan na Wikimedia Commons
(rumunsky) Oficiální web silnice Transfagarasan
(rumunsky) Web s informacemi a historickými fotografiemi z výstavby silnice Archivováno 2. 10. 2013 na Wayback Machine.
Informace o provozu lanovky a cenách jízdného

Navigation

Navigace

Tématické portály