Translatio imperii

Translatio imperii (latinsky přenesení vlády) je koncept vyvinutý ve středověku a popisující historii jako lineární vývoj. Následník získává vládu přenesením moci z jednoho nejvyššího vládce (císaře) na dalšího.

Definice

Jacques Le Goff[1] popisuje koncept translatio imperii jako typický projev středověku. A to z několika důvodů: idea linearity (nepřerušeného pokračování, posloupnosti) času a historie byla pro středověk typická; koncept translatio imperii také opomíjel podobné vývoje v jiných částech světa (které neměly pro středověké Evropany žádný význam) a zároveň nerozlišoval mezi nadpozemskou historií a historií světové mocnosti. Tehdejší Evropané považovali nadpřirozené a hmotné věci za součást jednoho kontinua, jež brali jako svou skutečnost, realitu. Navíc princip kauzality jedné vlády nevyhnutelně vedoucí ke svému nástupci byl často zmiňován ve středověkých kronikách, což je považováno za typický středověký přístup.

Příklady přenesení moci

Nebylo překvapením, že většina autorů popisovala translatio imperii jako posloupnost vedoucí k velmoci ovládající oblast, ve které autor žil.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Translatio Studii et Imperii (anglicky)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Translatio imperii na anglické Wikipedii.

  1. Le Goff, Jacques. La civilisation de l'Occident médieval. Paříž. 1964; English translation (1988): Medieval Civilization, ISBN 0-631-17566-0 – "translatio imperii" je probíráno v části II, kapitole VI, sekce "Čas, věčnost, dějiny".
  2. DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Praha: Vyšehrad, 1990. ISBN 80-7021-034-6. S. 20. [dále jen Dostálová]. 
  3. De Troyes, Chrétien. Cligès. Circa 1176.