Translokace (ekologie)

Kivi malý byl v rámci záchranných opatření introdukován na ostrov Kapiti, kde se nachází těžiště novodobého výskytu druhu

Translokace je v ekologii „člověkem zprostředkovaný přesun živých organismů z jedné lokality za účelem jejich vypuštění v lokalitě jiné“.[1] Může se jednat o efektivní strategii managementu ochrany přírody, nicméně translokace druhů je vysoce náročná na zdroje a v minulosti nastalo mnoho neúspěšných druhových translokací.[2][3] Translokace druhu (případně poddruhu či populace) může zlepšit jeho budoucí vyhlídky skrze rozšíření areálu výskytu, navýšení početnosti nebo založení nových populací.[4] Translokace také pomáhá zvětšit biodiverzitu v místě vypuštění.

Typy translokací

Introdukce

Introdukce v rámci ochrany přírody znamená záměrné přemístění organismu do oblasti, která není místem jeho přirozeného výskytu. V širším slova smyslu se může jednat i o nechtěnou introdukci (případně záměrnou introdukci s nechtěnými následky) a v takovém případě se přemístěný druh může snadno stát invazním druhem. V rámci ochrany přírody se však introdukcí myslí cílená ochranná introdukce, která je vždy záměrná a její cílem je ochrana druhu. Mezinárodní svaz ochrany přírody rozlišuje 2 druhy ochranné introdukce:[1]

  • Asistovaná kolonizace (assisted colonization) neboli asistovaná migrace (assisted migration) znamená záměrné vypuštění druhu mimo oblast jeho přirozeného výskytu s cílem založení populací v místech, které mají lepší současné či budoucí podmínky pro život druhu.[5][1] Asistovaná kolonizace druhů je hojně debatována v moderní ekologické literatuře 21. století.[6] Nese sebou řadu ekologických, legální i etických otázek. Dá se předpokládat, že jak se budou zvětšovat dopady globálního oteplování na biotopy druhů, bude k asistované kolonizaci docházet stále častěji.[7] Příkladem asistované kolonizace může být novozélandský ostrov Tiritiri Matangi, kde od 70. let 20. století bylo introdukováno velké množství ptačích druhů z novozélandské pevniny. Na novozélandské pevnině se totiž nachází invazní druhy šelem a hlodavců, které přivedly řadu ptačích druhů na pokraj vyhynutí. Ostrovy jako Tiritiri Matangi, kam se žádní savčí predátoři dosud nedostali, slouží jako bezpečné přístavy celému zástupu endemických ptačích druhů.[8]
  • Ekologické nahrazení (ecological replacement) značí záměrné vypuštění druhu mimo oblast jeho přirozeného výskytu s cílem zaplnění ekologické funkce druhu.[1] Příkladem může být bekasina snarská (Coenocorypha huegeli), která byla introdukována na ostrov Putauhinu, aby zaplnila ekologickou niku původní bekasiny jižní (Coenocorypha iredalei), která je již vyhynulá.[9]

Reintrodukce

Vlk obecný v Yellowstonském národním parku, kam byl úspěšně reintrodukován v roce 1995

Reintrodukce či též repatriace[1] je nejčastějším případem translokace druhu.[3] Pomocí reintrodukce dochází k založení nové, životaschopné populace volně žijících organismů v místě jejich historického výskytu.[10] Vymizení taxonu (nejčastěji druhu, případně poddruhu či populace) z určité oblasti typicky nastává vlivem člověka (ztráta či přeměna biotopů, nadměrný lov, introdukce invazních živočichů). Typickým příkladem reintrodukce je reintrodukce vlků do Yellowstonského národní parku. Vlci byli v tomto parku nejdříve hojně rozšíření, do roku 1925 nadměrně loveni k vyhnutí, a v roce 1995 došlo k jejich opětovné reintrodukci.[11]

Posílení populace

Pod posílením populace (re-stocking) se rozumí záměrný přesun organismu do existující populace téhož druhu. Cílem takového posílení bývá zlepšení životaschopnosti populace pomocí navýšení počtů, zlepšení genetické diverzity nebo navýšení poměru specifické demografické skupiny v populaci (např. mláďat nebo samic).[1][5] Za příklad lze uvést početní posílení populací lososů, ke kterému pravidelně dochází mj. v Severní Americe a ve Skotsku.[12][13]

Záložní populace

Dalším důvodem cílené, člověkem iniciované translokace druhu je vytvoření záložní populace (insurance population). Idea vytvoření záložních populací sahá do 80. let 20. století, kdy tuto metodu začaly prosazovat zoologické zahrady. U záložních populacích velkých tvorů (např. nosorožců a dalších kopytníků) je často organizačně složité a finančně nákladné udržení genetické diverzity v populaci. Obecně se dá říci, že u záložních populací se chovné instituce snaží o zachování 90 % genetické rozmanitosti v horizontu následujících 100–200 let.[14] Ideálně by záložní populace měla být co nejvíce životaschopná a v budoucnu by měla sloužit jako zdroj reintrodukce druhu do volné přírody.[15] V celé řadě případů záložní populace chované v zajetí však nesplňují výše uvedené podmínky. Příkladem dobrého managementu záložní populace je populace tasmánských čertů, která si v zajetí udržuje genetickou diverzitu srovnatelnou s volně žijící populací.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Pokyny pro repatriace a další ochranářsky motivované translokace [online]. Překlad Jarmila Hájková. Gland, Switzerland: IUCN (IUCN Species Survival Commission) [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. ISBN 978-2-8317-1609-1. 
  2. ↑ GRIFFITH, Brad; SCOTT, J. Michael; CARPENTER, James W. Translocation as a Species Conservation Tool: Status and Strategy. Science. 1989-08-04, roč. 245, čís. 4917, s. 477–480. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.245.4917.477. (anglicky) 
  3. ↑ a b BERGER‐TAL, O.; BLUMSTEIN, D. T.; SWAISGOOD, R. R. Conservation translocations: a review of common difficulties and promising directions. Animal Conservation. 2020-04, roč. 23, čís. 2, s. 121–131. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 1367-9430. DOI 10.1111/acv.12534. (anglicky) 
  4. ↑ ROUT, T.; HAUSER, C. E.; POSSINGHAM, H. Optimal Translocation Strategies for Threatened Species. International Congress on Modelling and Simulation MODSIM05 [online]. Australia: Modelling and Simulation Society of Australia & NZealand., 2005 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Species reintroductions and other conservation translocations. GOV.UK [online]. Department for Environment, Food & Rural Affairs and Natural England, 2021-05-18 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PYŠEK, Petr. Asistované přežívání, nebo asistované invaze?. vesmir.cz [online]. Časopis Vesmír, 2012-05-03 [cit. 2022-11-01]. Roč. 2012/5, čís. 291. Dostupné online. 
  7. ↑ SCHWARTZ, Mark W.; HELLMANN, Jessica J.; MCLACHLAN, Jason M. Managed Relocation: Integrating the Scientific, Regulatory, and Ethical Challenges. BioScience. 2012-08, roč. 62, čís. 8, s. 732–743. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 1525-3244. DOI 10.1525/bio.2012.62.8.6. (anglicky) 
  8. ↑ Wildlife – Tiritiri Matangi [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ MISKELY, Colin M.; CHARTERIS, Matt R.; FRASER, James R. Successful translocation of Snares Island snipe (Coenocorypha huegeli) to replace the extinct South Island snipe (C. iredalei). Notornis [online]. The Ornithological Society of New Zealand, Inc., 2012. Roč. 59. Dostupné online. ISSN 0029-4470. (anglicky) 
  10. ↑ CHEYNE, Susan M. Wildlife reintroduction: considerations of habitat quality at the release site. BMC Ecology. 2006-04-13, roč. 6, čís. 1, s. 5. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 1472-6785. DOI 10.1186/1472-6785-6-5. PMID 16611369. (anglicky) 
  11. ↑ PEGLAR, Tori. What Happened to Yellowstone's Wolves After Reintroduction in 1995? [online]. Yellowstone National Park Trips, 2022-05-13 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Salmon restocking programme hailed a success. www.fishfarmingexpert.com [online]. 2021-11-09 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Stocking Young Atlantic Salmon Downstream Means Higher Survival Success | NOAA Fisheries. NOAA Fisheries [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ WILDT, David; MILLER, Philip; KOEPFLI, Klaus-Peter. Breeding Centers, Private Ranches, and Genomics for Creating Sustainable Wildlife Populations. BioScience. 2019-10-09, roč. 69, čís. 11, s. 928–943. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 0006-3568. DOI 10.1093/biosci/biz091. PMID 31719713. (anglicky) 
  15. ↑ GOOLEY, Rebecca M.; DICKS, Kara L.; FERRIE, Gina M. Applying genomics to metapopulation management in North American insurance populations of southern sable antelope (Hippotragus niger niger) and addra gazelle (Nanger dama ruficollis). Global Ecology and Conservation. 2022-01-01, roč. 33, s. e01969. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 2351-9894. DOI 10.1016/j.gecco.2021.e01969. (anglicky) 
  16. ↑ FARQUHARSON, Katherine A.; MCLENNAN, Elspeth A.; CHENG, Yuanyuan. Restoring faith in conservation action: Maintaining wild genetic diversity through the Tasmanian devil insurance program. iScience. 2022-07-15, roč. 25, čís. 7. PMID: 35754729. Dostupné online [cit. 2022-11-01]. ISSN 2589-0042. DOI 10.1016/j.isci.2022.104474. PMID 35754729. (anglicky) 

Literatura

  • Pokyny pro repatriace a další ochranářsky motivované translokace [online]. Překlad Jarmila Hájková. Gland, Switzerland: IUCN (IUCN Species Survival Commission) [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. ISBN 978-2-8317-1609-1. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

20180703 kiwi-sonya9 959 DxO (cropped).jpg
Autor: Judi Lapsley Miller, Licence: CC BY 4.0
Little spotted kiwi (Apteryx owenii; kiwi pukupuku) foraging, unusually, during the day at Zealandia EcoSanctuary, Wellington, New Zealand.